Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Písně nesly jeho jméno. Jejich zvuk patřil celé kapele.
#LetníLongRead
Narodil se v Torontu, hudebně dospěl v barech amerického Jihu a v The Band napsal písně, které zněly, jako by tu byly odjakživa. Hudební životopis Robbieho Robertsona je však také příběhem pěti mužů, kteří společně vytvořili zvuk, o nějž se později nedokázali spravedlivě podělit.
Pokračování textu Robbie Robertson – Kanaďan, který Americe vrátil její vlastní hudbu
Skye Edwards je nejtišší zpěvačka trip-hopu
#LetniLongRead
Morcheeba vystoupí 9. srpna 2026 v pražském SaSaZu. Skye Edwards se za tři desetiletí nestala jen rozpoznatelným hlasem kapely. Naučila její hudbu ustupovat, nechávat volné místo a netlačit na výsledek. Několik slabik stačí, aby se kytary, samply i smyčce přestaly předhánět kdo přitáhne pozornost.
Pokračování textu Skye Edwards: hlas, který zpomalil trip‑hop
Revolver bez slovníku psychedelie
Šedesát let a stovky časopiseckých statí naučily posluchače, co mají na Revolveru slyšet. Dobové recenze jsou příležitostí, jak vrátit albu kouzlo prvního poslechu: pozpátku přehranou stopu s kytarovým partem připomínajícím elektrické dudy, poslední skladbu pod sluchovým mikroskopem a čtyři Beatles, kteří se právě začínali podobat sami sobě.
Od kapely Armády spásy přes britský jazz a Talk Talk k vlastním skladbám pro velký orchestr. Autorita, která se nikdy nemusela prosazovat lokty.
#LetniLongRead
Henry Lowther patří přes šest desetiletí k britské hudební scéně, ačkoli málokdy stál v jejím čele. Hrál ve významných jazzových orchestrech, prošel bluesem a progresivním rockem, nahrával s Talk Talk a Markem Hollisem a vlastní skladby psal pro London Jazz Orchestra. Nejlépe ho charakterizuje cit pro situaci: věděl, kdy se ozvat — a kdy ne.
Pokračování textu Henry Lowther: trumpetista, který nemusel stát vpředu
Goin’ Local: první album pod vlastním jménem
Lenny Kaye sestavil kompilaci Nuggets a po boku Patti Smith pomohl proměnit básnické čtení v rockovou kapelu. Na Goin’ Local poprvé vydává dlouhohrající album pouze pod vlastním jménem. Ve věku, kdy se od hudebníků čeká bilancování, nahrál dvanáct písní bez potřeby cokoli uzavírat.
Deska, na níž Dead Kennedys přestali útočit na jednotlivé terče a začali pitvat celý systém
Na druhém řadovém albu už Dead Kennedys nepotřebovali guvernéra, prezidenta ani jeden konkrétní skandál. Terčem se stala běžná americká existence: práce, lékařská péče, kariéra, dovolená i pocit bezpečí. Plastic Surgery Disasters zachycuje společnost zglajchšaltovanou k obrazu reklamy – a pod obvazy už začíná hnisat.
Pokračování textu Plastic Surgery Disasters: Amerika pod skalpelem
Junior Beret z Melody Makeru sbíral jazzové příběhy, filmové postavy a přehlížené životní momenty.
Ve věku 88 let zemřel britský publicista Brian Case (1937-2026). Psával o jazzových velikánech, filmu noir i detektivkách, ale nejlépe jej vystihují krátké výjevy z jeho vlastních textů: zamlžené okno nad Greek Street, umělé kytice z amerických vetešnictví nebo láhev červeného objednaná jako další voják.
Pokračování textu Brian Case, muž ze zkušební komise rock’n’rollu
Zpěvák Blood, Sweat & Tears měl všechno, co uhlazený jazzrock potřeboval, aby nepůsobil jen jako přehlídka muzikantské vyspělosti
#LetniLongRead
David Clayton-Thomas (1941-2026) měl v hlase naléhavost a zkušenost člověka, který se nejdřív musel naučit přežít. Neptal se, zda smí vstoupit. Do hudby Blood, Sweat & Tears přinesl torontské kluby, vězení, blues a tvrdost člověka, jenž věděl, že pozornost publika se nedostává zadarmo. Bez něj by kapela možná zůstala obdivuhodně přesná. S ním její naleštěné dechy dostaly pot, váhu a trochu špíny za nehty.
Pokračování textu David Clayton-Thomas: Hlas, který do naleštěných dechů přinesl ulici