Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Britský kvartet Sons of Kemet vydal v květnu 2021 na značce Impulse! Records v pořadí již své čtvrté album Black To The Future. Soubor celých deset let patří mezi významná novátorská seskupení na neustále se vyvíjející a dynamicky se proměňující londýnské jazzové scéně.
Pokračování textu Sons Of Kemet: Black To The Future (2021, Impulse! Records)
Sólový debut skladatele, aranžéra a pianisty Michala Woreka s názvem Piano vyšel v srpnu 2020 ve vlastním nákladu.
Festival Věčná naděje přinese v neděli 25. dubna 2021 livestream ze Španělské synagogy. Trio David Dorůžka, Robert Fischmann a Martin Novák uvede vlastní autorské kusy i přearanžované skladby Kurta Weila, Chavy Alberstein či Johna Zorna.
Zpěvačka, pianistka, skladatelka a aranžérka Akenya (1992, narozená jako Akenya Seymour) je v záplavě nastupujících mladých hudebníků velice zajímavým zjevením. Její hudební projev rozhodně není snadno čitelný. Akenyin vnitřní svět ukrývá vzpomínky na nelehké dětství, odhaluje vášnivě nakažlivý zájem o hudbu a přístup k životu.
Na našem webu se současné važné hudbě nevěnujeme. Můžeme dnes udělat výjimku – možná se stane pravidlem. Mezi některými českými hudebními kritiky se americký hudební skladatel, klarinetista a dirigent John Adams (15. 2. 1947, narozen jako John Coolidge Adams) netěší velké přízni. Je takové hodnocení Adamsovy tvorby oprávněné?
Pokračování textu John Adams, skladatel s „minimalistickou minulostí“
Dead Can Dance vždy udivovali hloubkou duchovního rozměru jejich hudby. Na pátém studiovém albu z léta 1990, pojmenovaném Aion (slovo vyjadřující věk, ale také celé trvání světa nebo vesmíru), završili jednu vývojovou fázi, v níž se nechali významně ovlivnit ranou renesanční liturgickou hudbou a různými formami světských písňových forem.
Dalším zcela zapomenutým souljazzovým démantem je chicagský skladatel a zpěvák Terry Callier. Jeho v pořadí druhé album u Cadet Records, jazzové pobočky legendárních Chess Records, vyšlo v roce 1972 pod názvem What Color Is Love. Tajemný ženský akt na přední straně obalu vyvolává řadu otázek a těžko vyslovitelné odpovědi.
Pokračování textu Terry Callier: What Color Is Love (1972, Cadet/Janus Records)
V současné době jedna z celosvětově nejrespektovanějších nezávislých nahrávacích společností Nonesuch Records vznikla v půlce února 1964 díky rozhodnutí Jaca Holzmana, vizionářského vlastníka amerického hudebního labelu Elektra Records.
Pojďme se seznámit se sedmipísňovou koncertní EP deskou Take Care Of Me, kterou na konci března 2019 vydalo české seskupení Ochepovsky Project.
Pokračování textu Mladí dnes naštěstí neladí jenom jazz – Ochepovsky Project (EP Take Care Of Me)
Zajímavý finský postrockový kvintet Oddarrang založil bubeník a skladatel Olavi Louhivuori. Na dosavadních čtyřech dlouhohrajících titulech posluchačům nabídli nevšední a svěží experimentální hudbu na pomezí jazzu, world music, post rocku a současné klasické hudby.
Pokračování textu Oddarrang: In Cinema (2013, Edition Records)
I po více jak čtyřicetileté hudební dráze se mezzosopranistka Rachelle Ferrell (21. 5. 1961, narozena jako Rachelle Stephanie Ferrel) řadí k čelným představitelkám dynamického crossoverového spojení současného jazzu, gospelu, rhythm’n’blues, popu a klasické hudby.
Slavný texaský flétnista Hubert Laws (10.10.1939), bývalý mnohaletý člen newyorských špičkových klasických orchestrů Metropolitan Opera Orchestra a New York Philharmonic Orchestra, patří mezi několik hráčů, kterým se bez větší námahy podařilo promísit klasickou techniku hry na příčnou flétnu s jazzovým cítěním.
Více jak padesát pět let koncertuje, skládá, nahrává a produkuje hudbu pianista Herbie Hancock (12. 4. 1940). Během impozantní hudební kariéry prošel řadou hudebních stylů. Jeho největší láskou stále zůstal akustický jazz, od kterého si vždy odskočil – ať již za fusion, filmovou a televizní hudbou, operou, hip hopem, rhythm’n’blues, klasickou hudbou, popem nebo hudbou k reklamním spotům.
Ti z posluchačů alternativní hudby, kteří dlouhodobě sledují hudební kariéru Ivy Bittové, se můžou spolehnout na jednu věc. Iva je na každém vydaném albu vždy překvapí. Málokterý interpret, přesahující svojí tvorbou hranice zemí Koruny České, a potažmo Evropy, má schopnost nadchnout pro spolupráci umělce různých hudebních stylů a zaměření. Iva Bittová mezi takové rozhodně patří!
Pokračování textu Iva Bittová with Bang On A Can All-Stars: Elida (2005, Indies Records)