Chris Rea: muž, který byl vždycky trochu jinde

Popová hvězda z donucení. Bluesman z přesvědčení. Outsider s rádiovým hitem.

Britský kytarista a zpěvák Chris Rea, Sala Kongresowa, Warsaw, Polsko, 5. 2. 2012 - Still So Far To Go Tour (Credit Photo: Chepry 💬 (Andrzej Barabasz / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0)
Britský kytarista a zpěvák Chris Rea, Sala Kongresowa, Warsaw, Polsko, 5. 2. 2012 – Still So Far To Go Tour (Credit Photo: Chepry 💬 (Andrzej Barabasz / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0)

Chris Rea (4. 3. 1951 – 22. 12. 2025, narozen jako Christopher Anton Rea) patřil k těm hudebníkům, které vlastně znáte celý život – a přesto vám neustále unikají. Jeho písně hrály z autorádií, z vánočních playlistů. Usadily se v paměti několika posluchačských generací, ale jeho skutečné srdce bilo jinde: v blues, jazzu, northern soulu a v hudbě, která se nenechá zjednodušit na jeden refrén. Odešel muž, který byl pro pop příliš zdrženlivý a pro puristy příliš populární. A právě v tom spočívala jeho výjimečnost.

Pokračování textu Chris Rea: muž, který byl vždycky trochu jinde

Be sociable and share

Rain Tree Crow: Návrat, který neměl připomínat minulost

Hudba jako mlha, kterou nelze prohlédnout

Rain Tree Crow (1991, Virgin Records)
Rain Tree Crow (1991, Virgin Records)

Když se někdejší členové Japan v roce 1991 znovu sešli pod jménem Rain Tree Crow, nebylo to gesto nostalgie. Spíš tichý, opatrně improvizovaný experiment, ve kterém David Sylvian přizval své staré spoluhráče na cestu, jež měla s glamovými začátky společného už jen jména na obalu. Jak se ukázalo, i krátký návrat může být nečekaně čistý, hluboký a osvobozující.

Pokračování textu Rain Tree Crow: Návrat, který neměl připomínat minulost

Be sociable and share

Milton Nascimento – hlas, který se dotýká nebe

Rozloučení s pódiem, ne s hudbou. Esej o jednom z nejvýraznějších hlasů brazilské hudby, který nikdy neznal hranice.
#MPBMapa

Brazilský hudebník Milton Nascimento v hotelu Intercontinental v São Paulu, 31. 10. 2012 (Credit Photo: Ricardo Stuckert / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0)
Brazilský hudebník Milton Nascimento v hotelu Intercontinental v São Paulu, 31. 10. 2012 (Credit Photo: Ricardo Stuckert / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0)

Na konci své koncertní cesty se Milton Nascimento neodmlčel. Jen se rozhodl již veřejně nevystupovat, aby dál naslouchal tomu, co ho provázelo celým životem – tichému tepu hudby. Přezdívali mu Hlas Boží, ale on sám by spíš řekl, že jen poslouchal zemi a lidi, kteří v ní zpívají.

Pokračování textu Milton Nascimento – hlas, který se dotýká nebe

Be sociable and share

Bryan Ferry – Boys and Girls: aristokrat popu na vrcholu osmdesátek

Hudba, která zrcadlí lesk i chladnou krásu své doby
#RoxyFerryFiles

Bryan Ferry: Boys and Girls (1985, EG Records)
Bryan Ferry: Boys and Girls (1985, EG Records)

V roce 1985 se Bryan Ferry ocitl v bodě, kdy mohl svou kariéru uzavřít jako úctyhodnou minulost – nebo ji znovu předefinovat. Sólové album Boys and Girls dokázalo obojí: navázalo na odkaz Roxy Music a zároveň se stalo ikonou sofistikovaného popu poloviny osmdesátých let. Hudba i vizuál mluvily jazykem luxusu, a přesto si uchovaly chladnou eleganci, která byla pro Ferryho typická..

Pokračování textu Bryan Ferry – Boys and Girls: aristokrat popu na vrcholu osmdesátek

Be sociable and share

Bryan Ferry: elegán, který proměnil hudbu v umění

Bryan Ferry je zkrátka věčný a nadčasově cool
#RoxyFerryFiles

Bryan Ferry na pódiu Vieilles Charrues Festival, 2007 (Credit Photo: Joyce11 / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)
Bryan Ferry na pódiu Vieilles Charrues Festival, 2007 (Credit Photo: Joyce11 / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)

Více jak 50 let na scéně a pořád nepřekonaný vzor elegance. Bryan Ferry – chraplavý hlas noci a mistr proměn – umí být stále stejně okouzlující. Dokáže fanouškům rozechvět kolena. Ať už v bílém obleku v klipu „Let’s Stick Together“ (po boku oslnivé Jerry Hall), v přepjaté vojenské uniformě s páskou přes oko v „Love is the Drug“, nebo v luxusním smokingu na „Avalonu“. Jako tvář Roxy Music formoval britský art rock, soupeřil i přátelil se s Bowiem a jeho hity inspirovaly celé generace.

Pokračování textu Bryan Ferry: elegán, který proměnil hudbu v umění

Be sociable and share

Debbie Harry: Blondie navždy, když být ikonou znamená přežít sebe samu

Síla, která se nikomu neomlouvá

Debbie Harry na premiéře SqueezeBox! na Tribeca Film Festival 2008 (Credit Photo: David Shankbone / Wikimedia, Creative Commons Attribution 3.0)
Debbie Harry na premiéře SqueezeBox! na Tribeca Film Festival 2008 (Credit Photo: David Shankbone / Wikimedia, Creative Commons Attribution 3.0)

Debbie Harry letos slaví životní jubileum. Sexsymbol i punková múza. Ikona popu i newyorského undergroundu. Zpěvačka, herečka, přeživší. Nestárne – jen mění tváře. Žena, která se nebála být plakátem i hlasem generace. V jejích osmdesáti letech ji pořád patří pódium. A můj dík.

Pokračování textu Debbie Harry: Blondie navždy, když být ikonou znamená přežít sebe samu

Be sociable and share

Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)

Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)
Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)

Dva roky osiřelí fanoušci rozpadlých amerických Steely Dan měli první říjnový den roku 1982 konečně důvod k oslavám. Donald Fagen, zpěvák a pianista jejich miláčků, tenkrát vydal první sólovou LP desku The Nightfly (1982, Warner Bros.). Důmyslnou popovou nádherou se kolekce Fagenových nahrávek mohla hudebně i tématicky směle měřit s tím nejlepším, co společně s Walterem Beckerem nabídli pod hlavičkou Steely Dan.

Pokračování textu Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)

Be sociable and share

Steely Dan: Katy Lied (1975, ABC Records)

Steely Dan: Katy Lied (1975, ABC Records)
Steely Dan: Katy Lied (1975, ABC Records)

Steely Dan vydali své čtvrté studiové album Katy Lied v roce 1975. Ti čeští hudební nadšenci, kteří se již dávno nechali lapit zdánlivě jednoduchými melodiemi autorského dua Becker / Fagen, se můžou těšit na další příval sarkasmu „samotářů z východního pobřeží v losangelském exilu“.

Pokračování textu Steely Dan: Katy Lied (1975, ABC Records)

Be sociable and share