Jazzové epištoly: Hudební svědectví napříč dobou

Jazzová epištola šestá: Louis Armstrong | Muž, který přetvořil jazz a naučil svět poslouchat

Jak se z chlapce z neworleanských ulic stal hudebník, který změnil pravidla hry – a pak je naučil celý svět.
#NOLAGroove

Louis Armstrong, Aquarium, New York, N.Y., ca. July 1946 (Toto dílo pochází ze sbírky Williama P. Gottlieba v Knihovně Kongresu. V souladu s přáním Williama Gottlieba přešly fotografie v této sbírce do veřejné domény dne 16. února 2010.)

Louis Armstrong (4. 8. 1901 někdy 4. 7. 1900 – 6. 7. 1971, narozen jako Louis Daniel Armstrong, přezdívka Satchmo) nebyl jen trumpetista, zpěvák nebo showman. Byl to člověk, který dokázal přetavit vlastní životní zkušenost do zvuku tak silného, že proměnil samotnou podstatu jazzu. Jeho příběh je zároveň příběhem jazzu: hudby zrozené na okraji, která během několika desetiletí změnila způsob, jakým svět poslouchá.

Pokračování textu Jazzová epištola šestá: Louis Armstrong | Muž, který přetvořil jazz a naučil svět poslouchat

Počet přečtení: 1 674

Be sociable and share

Jazzová epištola pátá: Dopis, který se přehrává znovu

Sto let duetů, které dokazují, že dvěma hlasům stačí málo, aby řekly všechno

Duo trubky a klavíru je v jazzu zkouškou pravdy. Nejsou tu žádné úkryty ani alibi, jen vztah, který se musí udržet sám. Dva hlasy proti sobě, a zároveň vedle sebe.

Právě proto se k této podobě jazzu hudebníci vracejí už téměř sto let — pokaždé jinak, ale vždycky se stejným rizikem: že bude slyšet úplně všechno.

Pokračování textu Jazzová epištola pátá: Dopis, který se přehrává znovu

Počet přečtení: 736

Be sociable and share

Jazzová epištola čtvrtá: Birth of the Cool

Když jazz zpomalil, aby mohl jít dál
#MilesAndTrane100

Miles Davis: Birth of the Cool (1957, Capitol Records)

Jedna deska. Jedenáct skladeb. Minimum pozornosti v době vzniku – a zásadní dopad později. Birth of the Cool jako tichá křižovatka dějin jazzu.

Pokračování textu Jazzová epištola čtvrtá: Birth of the Cool

Počet přečtení: 1 126

Be sociable and share

Jazzová epištola třetí: Sidney Bechet

Sidney Bechet – hlas sopránového saxofonu, který přeplul oceán
#NOLAGroove

Portrét Sidneyho Becheta, Freddieho Moorea a Lloyda Phillipse, Jimmy Ryan's (Club), New York, N.Y., ca. June 1947 (Credit Photo: William P. Gottlieb Collection (Library of Congress) / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication) — Portrét Sidneyho Becheta, Freddieho Moorea a Lloyda Phillipse, Jimmy Ryan’s (Club), New York, N.Y., ca. June 1947 (Credit Photo: William P. Gottlieb Collection (Library of Congress) / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)

Zatímco celý svět oslavoval Louise Armstronga, existoval hudebník, kterého ani sám Satchmo nedokázal zastínit. Sidney Bechet – mistr klarinetu, sopránsaxofonu i sarrusofonu – definoval jazz svým vlastním, nezaměnitelným způsobem. Duke Ellington o něm prohlásil, že byl „zcela originální, ztělesněním samotné jazzové krásy“. A přitom jeho životní příběh byl stejně divoký a nezkrotný jako jeho hudba.

Pokračování textu Jazzová epištola třetí: Sidney Bechet

Počet přečtení: 1 075

Be sociable and share

Jazzová epištola druhá

Original Dixieland Jazz Band a rok 1917: První nahrávky, které otevřely dveře jazzu světu

Propagační fotografie Original Dixieland Jaz Bandu z roku 1918. Pořízeno před vystoupením v Reisenweber's Cafe, New York City. Zleva doprava: Tony Sbarbaro (aka Tony Spargo), Edwin "Daddy" Edwards, D. James "Nick" LaRocca, Larry Shields a Henry Ragas. (Credit Photo: Unknown / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication) — Propagační fotografie Original Dixieland Jaz Bandu z roku 1918. Pořízeno před vystoupením v Reisenweber’s Cafe, New York City. Zleva doprava: Tony Sbarbaro (aka Tony Spargo), Edwin „Daddy“ Edwards, D. James „Nick“ LaRocca, Larry Shields a Henry Ragas. (Credit Photo: Unknown / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)

V únoru 1917 pět hudebníků z New Orleans nahrálo „Livery Stable Blues“ a „Dixie Jass Band One-Step“. Nikdo netušil, že tím zapíšou první kapitolu dějin jazzu. Více jak století hudební svobody, improvizace, blues, ragtime a divadelních scén se od té chvíle rozvíjí jako živý organismus – a my stále nasloucháme jeho příběhu.

Pokračování textu Jazzová epištola druhá

Počet přečtení: 754

Be sociable and share

Jazzová epištola první

Radosti New Orleans: Jazz a hřích ve Storyville

Pohled z vysoké budovy na Canal Street směrem k čtvrti „Storyville“. Zvláště zajímavá je řada budov viditelných před Basin Street, včetně Tom Anderson's, Josie Arlington's a Lulu White's, a „the District“ za nimi. Jedná se o jednu z mála vydaných pohlednic, které zachycují místo, které historie zná jako „Storyville“. Nedatováno. Pravděpodobně kolem roku 1900–1909, po rozvoji čtvrti a před výstavbou vlakových dep v Basin Street. (Credit Photo: Vydáno C. B. Masonem, New Orleans, Louisiana / Wikimedia, Creative Commons Public Domain) — Pohled z vysoké budovy na Canal Street směrem k čtvrti „Storyville“. (Wiki Commons)

New Orleans kolem roku 1900 byl víc než jen město – byl to tepající organismus. V uličkách čtvrti Storyville se rodil zvuk, který změnil hudbu. Jazz tu byl stejně přirozený jako tělesná touha – klubal se na svět v bordelech, zaplivaných barech i saloncích, kde hrály klavíry rozladěné stejně jako lidské osudy. New Orleans nebyl jen kolébkou jazzu, ale i místem, kde se hudba a hřích spojily do jediné, nezapomenutelné melodie, která změnila svět.

Pokračování textu Jazzová epištola první

Počet přečtení: 2 031

Be sociable and share