Příběhy, které se nedají přečíst mezi dvěma zastávkami tramvaje.

Mick Karn: Japan, Rain Tree Crow a basa za pět liber

Basová linka Micka Karna vede od alb Japan přes Titles, Rain Tree Crow a Polytown až k poslednímu návratu Dalis Car.
#LetniLongRead

Mick Karn: Sensitive, Virgin, 1982. Reprodukce obalu singlu. Autor fotografie a grafické úpravy: Fin Costello

Micka Karna šlo poznat po několika tónech. On sám se přitom opakovaně bránil tomu, aby v něm okolí vidělo pouze baskytaristu skupiny Japan. Hrál na dechové nástroje, skládal, modeloval sochy. Ve studiu dokázal nechat chyby být, i když by je jiní opravili. Svou baskytaru dokonce na jedné desce potlačil, aby dokázal, že je také skladatelem. Později toho litoval.

Pokračování textu Mick Karn: Japan, Rain Tree Crow a basa za pět liber

Počet přečtení: 137

Be sociable and share

Ed Motta: Hudba k filmům, které nikdo nenatočil

Portrét hudebníka, který se učil z desek, chtěl mít pod kontrolou každý zvuk a ani v angličtině neopustil Tijucu.
#LetniLongRead, #MPBMapa

Ed Motta, 2014 (Credit photo: WOMEX, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)

Česká hudební publicistika o Edu Mottovi úplně nemlčela. Grundfunk s ním odvysílal rozhovor a roku 2018 představil jím sestavenou kompilaci Too Slow to Disco Brasil; 5. května 2016 Motta vystoupil v Paláci Akropolis a smyčce pro desku Behind the Tea Chronicles se nahrávaly v Praze. Jednotlivé české stopy tedy existují. Přesto se z něj u nás nestalo jméno, k němuž by se soustavně vracely kulturní rubriky a hudební magazíny. Nejspíš ne proto, že by byl příliš složitý. Spíš se nevešel do přihrádek: pro jazz příliš popový, pro pop příliš jazzový, pro world music málo exotický a pro alternativu podezřele uhlazený. K jeho pětapadesátinám proto nezaplňujeme bílé místo. Spojujeme body, z nichž se dosud nestala mapa.

Pokračování textu Ed Motta: Hudba k filmům, které nikdo nenatočil

Počet přečtení: 441

Be sociable and share

Louis Jordan: Král jukeboxů, kterého předstihl rock’n’roll

Malé kapele dal tah swingového orchestru, písním příběh a publiku důvod tančit.
#LetníLongRead

Louis Jordan v New Yorku, červenec 1946, krátce poté, co se v divadle Paramount stal druhým účinkujícím po Casa Loma Orchestra Glenna Graye. (Toto dílo pochází ze sbírky Williama P. Gottlieba v Knihovně Kongresu. V souladu s přáním Williama Gottlieba přešly fotografie v této sbírce do veřejné domény dne 16. února 2010.)

Do malé sestavy soustředil energii swingového orchestru, aranžmá zkrátil na úderný riff, spojil blues s pouličním humorem a z každé písně udělal malý příběh. Jako největší hvězda jump blues strávil Louis Jordan ve čtyřicátých letech celkem 113 týdnů na vrcholu žebříčků černošské hudby sestavovaných časopisem Billboard. Když pak nová hudba dostala jméno – převzala Louisův rytmus, kytaru i výraz. Její nejúspěšnější předchůdce už stál mimo hlavní dějiny.

Pokračování textu Louis Jordan: Král jukeboxů, kterého předstihl rock’n’roll

Počet přečtení: 544

Be sociable and share

UB40 před Red Red Wine: formulář podpory, dub a Birmingham na prahu vlády Margaret Thatcher

Je to zpráva z Británie, v níž se budoucnost často vešla na formulář podpory v nezaměstnanosti.
#LetníLongRead

UB40: Signing Off (1980, Graduate Records)

Než se UB40 stali jednou z nejznámějších britských pop-reggae kapel, vzešli z Birminghamu, kde se reggae mísilo s nezaměstnaností, blues parties, policejní šikanou i nástupem konzervativců pod vedením Margaret Thatcher. Debut Signing Off zachycuje první období kapely ještě bez nánosu dalších desetiletí.

Pokračování textu UB40 před Red Red Wine: formulář podpory, dub a Birmingham na prahu vlády Margaret Thatcher

Počet přečtení: 674

Be sociable and share

Robbie Robertson – Kanaďan, který Americe vrátil její vlastní hudbu

Písně nesly jeho jméno. Jejich zvuk patřil celé kapele.
#LetníLongRead

Robbie Robertson při slavnostním uvedení do Rock'n'Roll Hall of Fame, New York 6. března 2000 (Credit photo: Kingkongphoto & www.celebrity-photos.com from Laurel Maryland, USA, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0) — Robbie Robertson při slavnostním uvedení do Rock’n’Roll Hall of Fame, New York 6. března 2000 (Credit photo: Kingkongphoto & www.celebrity-photos.com from Laurel Maryland, USA, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Narodil se v Torontu, hudebně dospěl v barech amerického Jihu a v The Band napsal písně, které zněly, jako by tu byly odjakživa. Hudební životopis Robbieho Robertsona je však také příběhem pěti mužů, kteří společně vytvořili zvuk, o nějž se později nedokázali spravedlivě podělit.

Pokračování textu Robbie Robertson – Kanaďan, který Americe vrátil její vlastní hudbu

Počet přečtení: 848

Be sociable and share

Skye Edwards: hlas, který zpomalil trip‑hop

Skye Edwards je nejtišší zpěvačka trip-hopu
#LetniLongRead

Zpěvačka Skye Edwards, 2008 (Credit photo: fotosons.com, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)

Morcheeba vystoupí 9. srpna 2026 v pražském SaSaZu. Skye Edwards se za tři desetiletí nestala jen rozpoznatelným hlasem kapely. Naučila její hudbu ustupovat, nechávat volné místo a netlačit na výsledek. Několik slabik stačí, aby se kytary, samply i smyčce přestaly předhánět kdo přitáhne pozornost.

Pokračování textu Skye Edwards: hlas, který zpomalil trip‑hop

Počet přečtení: 952

Be sociable and share

Henry Lowther: trumpetista, který nemusel stát vpředu

Od kapely Armády spásy přes britský jazz a Talk Talk k vlastním skladbám pro velký orchestr. Autorita, která se nikdy nemusela prosazovat lokty.
#LetniLongRead

Anglický trumpetista a hráč na křídlovku Henry Lowther, 14. května 2026 (Credit photo: sea-eye, Wikimedia, Creative Commons Attribution 4.0)

Henry Lowther patří přes šest desetiletí k britské hudební scéně, ačkoli málokdy stál v jejím čele. Hrál ve významných jazzových orchestrech, prošel bluesem a progresivním rockem, nahrával s Talk Talk a Markem Hollisem a vlastní skladby psal pro London Jazz Orchestra. Nejlépe ho charakterizuje cit pro situaci: věděl, kdy se ozvat — a kdy ne.

Pokračování textu Henry Lowther: trumpetista, který nemusel stát vpředu

Počet přečtení: 901

Be sociable and share

Thundercat mění baskytaru v osobní nervovou soustavu

Jak si vybrat štěstí, když vás všechno rozptyluje
#LetniLongRead

Thundercat před svým logem, 2018 (Credit photo: FifthLegend from Eagan, Minnesota, USA, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)

Stephen Bruner dokáže proměnit baskytaru v hračku, úkryt i poplašné zařízení. Pod jménem Thundercat zpívá o kočkách, videohrách, alkoholu, sexu a konci světa, jako kdyby se všechno odehrávalo v jednom pokoji a zároveň v několika galaxiích. Jeho nové album Distracted však naznačuje, že za přebytkem tónů, vtipů a kulturních odkazů vždycky probíhal ještě jiný souboj. Zápas o schopnost zůstat chvíli na jednom místě – a vydržet tam sám se sebou.

Pokračování textu Thundercat mění baskytaru v osobní nervovou soustavu

Počet přečtení: 999

Be sociable and share