Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Na počátku byl pohyb
#MilesAndTrane100
Miles Davis nikdy nezůstal tam, kde ho ostatní chtěli mít. Jakmile se jeho hudba stala srozumitelnou, přestal o ni mít zájem. Tento text sleduje Milese Davise jako proces – jako trvalý pohyb, který formoval moderní jazz tím, že ho nutil měnit jazyk, sestavy i samotná pravidla hry.
Ne památník. Návrat.
#MilesAndTrane100
Úvodní prohlášení k sérii článků, v nichž se budeme věnovat odkazu Milese Davise a Johna Coltranea. Ne jako připomínce dvou „velkých jazzových jmen“, ale jako návratu k hudbě, která vznikala v pohybu a bez jistoty výsledku.
Pokračování textu #MilesAndTrane100: Miles Davis, John Coltrane a proč má smysl poslouchat je znovu
Americká klavíristka a varhanice Carla Bley (11. 5. 1936 – 17. 10. 2023, narozena jako Lovella May Borg) byla vůdčí představitelkou hudebníků, jejichž díla inspiroval stejně tak jazz jako klasická, spirituální a lidová hudba.
Na dvoudiskovém koncertním záznamu Further Explorations se sešli tři jazzoví velikáni Chick Corea, Eddie Gomez a Paul Motian. Album zachycuje atmosféru jejich čtrnáctidenního hostování ve slavném newyorském klubu Blue Note Jazz Club v květnu 2010.
Pokračování textu Chick Corea – Eddie Gomez – Paul Motian: Further Explorations (2012, Concord Jazz)
Brilantní pianista Ahmad Jamal (2. 7. 1930 – 16. 4. 2023, narozen jako Fritz Russell Jones) byl pravděpodobně nejvýraznějším jazzovým klavíristou od doby nástupu Theoloniuse Monka. V bopové éře pokračoval v podobném hudebním myšlení, jako by vedl big band, ovšem zhuštěný do kláves svého piana.
„Gil Evans byl skutečně jedinej, kdo dokázal zachytit to, o co mi hudebně šlo.“ (Miles Davis)
#MilesAndTrane100
Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o jazz, jistě už zná nahrávky, které vznikly díky spolupráci trumpetisty Milese Davise a aranžéra Gila Evanse na přelomu padesátých a šedesátých let. Kritici označili LP desky Miles Ahead, Porgy & Bess a Sketches Of Spain za jedny z nejlepších žánrových počinů. Obzvláště fanouškům acid jazzu a trip hopu, kteří touží lépe pochopit genezi této hudby, doporučujeme, aby jejich poslechem strávili nějaký čas.
Debutové eponymní album jedné z nejslibnějších mladých amerických jazzových zpěvaček současnosti Samary Joy (1998, narozena jako Samara Joy McLendon) je kompilací standardů. Přineslo ji nominaci na Grammy. Jasně ilustruje, proč jsou tyto písně i po letech důležité. Producentem nahrávek je velezkušený veterán Matt Pierson, který ke spolupráci přizval jazzové trio kytaristy Pasquala Grassa.
Až do své smrti pracovala zpěvačka Núria Feliu (6. 6. 1936 – 16. 9. 2020, narozena jako Núria Gispert i Feliu) na přípravě reedicí jejího katalogu. Je v něm na čtyřicet titulů, včetně renomované eponymní LP desky Núria Feliu (1965, Edigsa Records). Nahrála ji s triem pianisty Tete Montoliu a jedním z nejlepších představitelů texaského tenorsaxofonového stáda Bookerem Telleferro Ervinem II.