Jazzová epištola druhá

Original Dixieland Jazz Band a rok 1917: První nahrávky, které otevřely dveře jazzu světu

Propagační fotografie Original Dixieland Jaz Bandu z roku 1918. Pořízeno před vystoupením v Reisenweber's Cafe, New York City. Zleva doprava: Tony Sbarbaro (aka Tony Spargo), Edwin "Daddy" Edwards, D. James "Nick" LaRocca, Larry Shields a Henry Ragas. (Credit Photo: Unknown / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)
Propagační fotografie Original Dixieland Jaz Bandu z roku 1918. Pořízeno před vystoupením v Reisenweber’s Cafe, New York City. Zleva doprava: Tony Sbarbaro (aka Tony Spargo), Edwin „Daddy“ Edwards, D. James „Nick“ LaRocca, Larry Shields a Henry Ragas. (Credit Photo: Unknown / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)

V únoru 1917 pět hudebníků z New Orleans nahrálo „Livery Stable Blues“ a „Dixie Jass Band One-Step“. Nikdo netušil, že tím zapíšou první kapitolu dějin jazzu. Více jak století hudební svobody, improvizace, blues, ragtime a divadelních scén se od té chvíle rozvíjí jako živý organismus – a my stále nasloucháme jeho příběhu.

Pokračování textu Jazzová epištola druhá

Be sociable and share

Jazzová epištola první

Radosti New Orleans: Jazz a hřích ve Storyville

Pohled z vysoké budovy na Canal Street směrem k čtvrti „Storyville“. Zvláště zajímavá je řada budov viditelných před Basin Street, včetně Tom Anderson's, Josie Arlington's a Lulu White's, a „the District“ za nimi. Jedná se o jednu z mála vydaných pohlednic, které zachycují místo, které historie zná jako „Storyville“. Nedatováno. Pravděpodobně kolem roku 1900–1909, po rozvoji čtvrti a před výstavbou vlakových dep v Basin Street. (Credit Photo: Vydáno C. B. Masonem, New Orleans, Louisiana / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Pohled z vysoké budovy na Canal Street směrem k čtvrti „Storyville“. (Wiki Commons)

New Orleans kolem roku 1900 byl víc než jen město – byl to tepající organismus. V uličkách čtvrti Storyville se rodil zvuk, který změnil hudbu. Jazz tu byl stejně přirozený jako tělesná touha – klubal se na svět v bordelech, zaplivaných barech i saloncích, kde hrály klavíry rozladěné stejně jako lidské osudy. New Orleans nebyl jen kolébkou jazzu, ale i místem, kde se hudba a hřích spojily do jediné, nezapomenutelné melodie, která změnila svět.

Pokračování textu Jazzová epištola první

Be sociable and share