Miles & Trane 100: svět moderního jazzu kolem Milese Davise a Johna Coltranea

Miles Davis a hranice ticha

Od On the Corner přes Get Up With It k posledním koncertům na podzim 1975. Příběh elektrického náporu, po němž přišlo pět let mlčení.
#MilesAndTrane100

Od vydání On the Corner do posledního Milesova koncertu v září 1975 uplynuly necelé tři roky. Davis během nich ustupoval z popředí, kontrolu si však ponechal. Sevřel funk do hudební smyčky a dovedl svůj elektrický zvuk dál, než dokázalo unést jeho tělo. Get Up With It, Dark Magus, Agharta a Pangaea nezachycují tvůrčí vyčerpání. Je v nich poslední přetlak před stáhnutím se do soukromí.

Pokračování textu Miles Davis a hranice ticha

Počet přečtení: 174

Be sociable and share

Ascension

Když kvarteto přestalo stačit
#MilesAndTrane100, #CernoOranzovaEra, #ImpulseListening, #ImpulseState
Impulse! není label.
Je to stav.

Ascension není beztvarý výbuch ani zkouška posluchačovy jazzové dospělosti. Pod ohromující zvukovou masou pracuje prostý princip: jednotlivec se oddělí od skupiny, získá vlastní tvář a potom se do ní znovu vrátí.

Pokračování textu Ascension

Počet přečtení: 1 392

Be sociable and share

Crescent: Když John Coltrane uvolnil místo vlastnímu kvartetu

Coltraneův kvartet v nejtišší a nejkoncentrovanější podobě.
#MilesAndTrane100, #CernoOranzovaEra, #ImpulseListening, #ImpulseState
Impulse! není label.
Je to stav.

John Coltrane Quartet: Crescent (1964, Impulse! Records)

LP deska Crescent z roku 1964 nestojí na Coltraneově honbě za dalším vrcholem. Pět vlastních skladeb sevřel do rozměru vinylového alba, na němž se napětí rodí z odkladu, soustředění a ústupu. První stranu vede tenorsaxofon, na druhé nepřijde jediné Coltraneovo sólo. Do středu se přesunou Jimmy Garrison a Elvin Jones. Dostanou příležitost ukázat, proč klasické kvarteto nebylo doprovodnou skupinou.

Pokračování textu Crescent: Když John Coltrane uvolnil místo vlastnímu kvartetu

Počet přečtení: 1 466

Be sociable and share

Coltrane Jazz (1961): zapomenuté ozvěny jednoho přechodu

Album z roku 1961, které se stalo přechodem spíš než jistotou
Archivní šum / zapomenuté ozvěny roku 1961
#MilesAndTrane100

John Coltrane: Coltrane Jazz (1961, Atlantic)

Archivní šum není místo pro hotové soudy. Je to prostor, kde se znovu čtou texty psané bez jistoty, že jednou vznikne legenda. Coltrane Jazz vyšlo v roce 1961 právě do takového času. John Coltrane už byl slyšet všude. Přesto si nikdo ještě netroufal říct, kam přesně směřuje. Kritika naslouchala, zapisovala, váhala. A v těch váháních je dnes slyšet víc než v tehdejších verdiktech.

Pokračování textu Coltrane Jazz (1961): zapomenuté ozvěny jednoho přechodu

Počet přečtení: 1 281

Be sociable and share

John Coltrane – Africa/Brass: Orchestr jazzové budoucnosti

První album pro Impulse! a krok do neznáma. Coltrane s Africa/Brass mění pravidla hry
#CernoOranzovaEra, #ImpulseListening, #ImpulseState
Impulse! není label.
Je to stav.
#MilesAndTrane100

John Coltrane Quartet: Africa/Brass (1961, Impulse! Records)

První album pro Impulse! a krok do neznáma. John Coltrane na Africa/Brass rozšiřuje kvarteto na velký orchestr; v titulní skladbě přidává druhý kontrabas. Hledá zvuk dost mohutný na to, aby se mu mohl postavit.

Pokračování textu John Coltrane – Africa/Brass: Orchestr jazzové budoucnosti

Počet přečtení: 1 244

Be sociable and share

Bitches Brew (1970)

Miles Davis a hudba jako otevřený stav
#MilesAndTrane100

Bitches Brew není deskou, která by chtěla být pochopena. Nepředkládá jasný tvar ani posluchačský klíč – spíš vytváří prostředí, do něhož se vstupuje bez mapy. Miles Davis tu nepřechází k elektrickému jazzu, ale rozpouští samotnou představu stylu: hudba se drolí na fragmenty, groove se mění v tlak a čas přestává plynout lineárně.

Pokračování textu Bitches Brew (1970)

Počet přečtení: 901

Be sociable and share

In a Silent Way: Hudba, která se nebojí udělat krok

Album, v němž se Miles Davis poprvé nadechl do prostoru, který ještě neměl tvar
#MilesAndTrane100

Miles Davis: In a Silent Way (1969, Columbia)

Na konci šedesátých let se Miles Davis ocitl v bodě, kdy se jeho vlastní jazyk začal rozpadat. Druhý kvintet se rozplynul, svět kolem byl plný hluku, násilí a rychlosti — a Davis se rozhodl udělat pravý opak. In a Silent Way není album jistoty, ale album hledání. Hudba, která se nebojí zpomalit, ztišit a vstoupit do prostoru, kde ještě nic není dané.

Pokračování textu In a Silent Way: Hudba, která se nebojí udělat krok

Počet přečtení: 854

Be sociable and share

Teo Macero: producent, který slyšel Milese jinak

O muži, který proměnil studio v další nástroj Milesovy kapely
#MilesAndTrane100

Jazzový skladatel a producent Teo Macero, 11. 5. 1996 na první konferenci o Miles Davisovi (Washington University v St. Louis, MO. (Credit photo: Catherine Rankovic, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic)

Když se mluví o albech Milese Davise z přelomu 60. a 70. let, pořád se ještě často mluví o „kapelách“, „sessions“ a „geniálních improvizacích“. Jenže tahle vyprávění mají jednu zásadní slepou skvrnu: nepočítají s producentem jako aktivním hráčem. V případě Milese Davise to ale bez něj jednoduše nejde.

Pokračování textu Teo Macero: producent, který slyšel Milese jinak

Počet přečtení: 778

Be sociable and share