Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Jazzový trumpetista Booker Little umírá předčasně ve věku dvacet tři let v roce 1961. Jeho nejlepším albem je Out Front pro značku Candid Records. Nahrávky pochází z jedné z pouhých pěti studiových frekvencí, které Booker vedl jako kapelník.
Pokračování textu Booker Little: Out Front (1961, Candid Records)
Julian Edwin “Cannonball” Adderley (15. 9. 1928 – 8. 8. 1975) byl jedním z nejlepších altsaxofonistů dvacátého století. Jeho hudební putování k posluchačsky srozumitelnějšímu jazzu, byť prozatím akustickému, vyvolávalo u mnohých žánrových příznivců obrovské vzrušení. Svých čtyřicet šest let života prožil se sešlápnutým plynovým pedálem až na podlahu.
Dávno předtím, než Dexter Gordon podepsal smlouvu s Blue Note Records, byl všeobecně respektován coby první jazzový tenorsaxofonista, který vytvořil svůj originální bebopový styl. Hrál s magickou silou, díky níž i ty nejjednodušší, opakující se fráze nezní tak snadno předvídatelně jako spíše neodvratitelně.
Pokračování textu Dexter Gordon: The Complete Blue Note Sixties Sessions (1996, Blue Note Records)
Legendární philadelphský basista Jymie Merritt (3. 5. 1926 – 10. 4. 2020, narozen jako James Raleigh Merritt) je klasickým příkladem vynikajícího instrumentalisty, který si vydobyl uznání fanoušků po celém světě coby spolehlivý muzikantský pracant a spoluhráč velkých jazzových a bluesových es. O jeho neméně kvalitní vlastní tvorbě a úžasné sólové dráze se již bohužel příliš neví.
Pokračování textu Jymie Merritt, pionýr philadelphského kontrabasového stylu
Legendární americký kytarista, zpěvák a skladatel George Benson (22. 3. 1943, narozen jako George Washington Benson) je držitelem deseti cen Grammy. Jeho úspěšná kariéra trvá již více než šest desetiletí.
Pokračování textu George Benson, když jsem poprvé přišel na jazzovou scénu, stal jsem se Novým šéfem
Cítím se skoro až trapně, že jsem nikdy neslyšel o jihoafrické jazzové skupině The Heshoo Beshoo Group a jejich jediném albu Armitage Road v produkci bývalého zaměstnance EMI South Africa Johna S. Norwella.
Pokračování textu The Heshoo Beshoo Group, jazzová kapela ze Soweta si šla za svým s veškerým úsilím
Až do své smrti pracovala zpěvačka Núria Feliu (6. 6. 1936 – 16. 9. 2020, narozena jako Núria Gispert i Feliu) na přípravě reedicí jejího katalogu. Je v něm na čtyřicet titulů, včetně renomované eponymní LP desky Núria Feliu (1965, Edigsa Records). Nahrála ji s triem pianisty Tete Montoliu a jedním z nejlepších představitelů texaského tenorsaxofonového stáda Bookerem Telleferro Ervinem II.
Nahrávání alba Giant Steps zabralo Johnu „Trane“ Coltraneovi prakticky celý rok. První pracovní snímky skladeb Giant Steps a Naima vznikly již v průběhu března 1959. Finální studiové frekvence v Atlantic Studios v New Yorku se uskutečnily v prosinci 1959.
Pokračování textu John Coltrane: Giant Steps (1960, Atlantic Records)
Jedním z těch, kteří se výrazně prosadili v době narůstající popularity hard bopu, byl talentovaný, technicky vyspělý a neuvěřitelně rychlý tenorsaxofonista Johnny Griffin (24. 4. 1928 – 25. 7. 2008, narozen jako John Arnold Griffin III).
Pokračování textu Johnny Griffin, prototyp hardbopového saxofonisty s přezdívkou Little Giant
Bohem obdařený, talentovaný altsaxofonista Joe Harriott (15. 7. 1928 – 2. 1. 1973, narozen jako Joe Arthurlin Harriott) se narodil na Jamajce. Od poloviny páté dekády dvacátého století se výrazně etabloval na britské bopové scéně.
Deník Financial Times zařadil amerického trumpetistu a hráče na křídlovku Eddieho Hendersona (26. 10. 1940, narozen jako Edward Jackson Henderson) na soupisku elitních světových jazzmanů. Přízeň fanoušků si vydobyl především nezměrnou vervou a zaujetím, které vkládá do své hry.
Pokračování textu Eddie Henderson, hudba pro mě byla vždy tím nejdůležitějším
Dravý, harmonicky takřka dokonalý a hudebně zapálený basista Bob Cranshaw (3. 10. 1932 – 2. 11. 2016, narozen jako Melbourne Robert Cranshaw) právem náleží do naprosté špičky mezi jazzovými hráči. Od roku 1962, více jak padesát let, byl důležitou součástí hudebního světa Sonnyho Rollinse, jednoho z nejuznávanějších světových tenorsaxofonistů.
Pokračování textu Bob Cranshaw, nikam jsem se necpal, nechtěl jsem být hvězdou
Jeden z nejosobitějších členů „texaského tenorsaxofonového stáda“ Booker „Book“ Ervin se v polovině šesté dekády 20. století dostává do tvůrčí krize. V létě 1966 se odhodlal k návratu do Spojených států z dočasného evropského pobytu. Zároveň se přestěhoval do slunné Kalifornie. Výsledkem těchto významných životních změn bylo mj. album Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records).
Pokračování textu Booker Ervin: Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records)
Muzikanti ročníku narození 1919 byli v době dospívání součástí slibné swingové generace třicátých let. Měli důležité slovo v následující dekádě při formování bebopu. Tehdy jim bylo dvacet šest let a doslova sršeli nápady. V padesátých letech patřili mezi vlivné figury moderního jazzového vývoje. Coby zralí padesátníci se prakticky nepodíleli na přechodu k elektronické fusion music.