Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Zpěvačka Núria Feliu (6. 6. 1936 – 16. 9. 2020, narozena jako Núria Gispert i Feliu) až do své smrti pracovala na reedicích jejího katalogu. Je v něm na čtyřicet titulů, včetně její renomované eponymní LP desky Núria Feliu (1965, Edigsa Records) s triem pianisty Tete Montoliu a jedním z nejlepších představitelů texaského tenorsaxofonového stáda Bookerem Telleferro Ervinem II.
Saxofonista John „Trane“ Coltrane debutoval na značce Atlantic Records ikonickým titulem Giant Steps (1960). Nahrávání trvalo prakticky celý rok. První pracovní snímky skladeb Giant Steps a Naima vznikly již v průběhu března 1959. Finální studiové frekvence v Atlantic Studios v New Yorku se uskutečnily v prosinci 1959.
Pokračování textu John Coltrane: Giant Steps (1960, Atlantic Records)
Jedním z těch, kteří se výrazně prosadili v době narůstající popularity hard bopu, byl talentovaný, technicky vyspělý a neuvěřitelně rychlý tenorsaxofonista Johnny Griffin (24. 4. 1928 – 25. 7. 2008, narozen jako John Arnold Griffin III).
Pokračování textu Johnny Griffin, prototyp hardbopového saxofonisty s přezdívkou Little Giant
Bohem obdařený, talentovaný altsaxofonista Joe Harriott (15. 7. 1928 – 2. 1. 1973, narozen jako Joe Arthurlin Harriott) se narodil na Jamajce. Od poloviny páté dekády dvacátého století se výrazně etabloval na britské bopové scéně.
Deník Financial Times zařadil amerického trumpetistu a hráče na křídlovku Eddieho Hendersona (26. 10. 1940, narozen jako Edward Jackson Henderson) na soupisku elitních světových jazzmanů. Přízeň fanoušků si vydobyl především nezměrnou vervou a zaujetím, které vkládá do své hry.
Pokračování textu Eddie Henderson, hudba pro mě byla vždy tím nejdůležitějším
Dravý, harmonicky takřka dokonalý a hudebně zapálený basista Bob Cranshaw (3. 10. 1932 – 2. 11. 2016, narozen jako Melbourne Robert Cranshaw) právem náleží do naprosté špičky mezi jazzovými hráči. Od roku 1962, více jak padesát let, byl důležitou součástí hudebního světa Sonnyho Rollinse, jednoho z nejuznávanějších světových tenorsaxofonistů.
Pokračování textu Bob Cranshaw, nikam jsem se necpal, nechtěl jsem být hvězdou
Jeden z nejosobitějších členů „texaského tenorsaxofonového stáda“ Booker „Book“ Ervin se v polovině šesté dekády 20. století dostává do tvůrčí krize. V létě 1966 se odhodlal k návratu do Spojených států z dočasného evropského pobytu. Zároveň se přestěhoval do slunné Kalifornie. Výsledkem těchto významných životních změn bylo mj. album Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records).
Pokračování textu Booker Ervin: Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records)
Muzikanti ročníku narození 1919 byli v době dospívání součástí slibné swingové generace třicátých let. Měli důležité slovo v následující dekádě při formování bebopu. Tehdy jim bylo dvacet šest let a doslova sršeli nápady. V padesátých letech patřili mezi vlivné figury moderního jazzového vývoje. Coby zralí padesátníci se prakticky nepodíleli na přechodu k elektronické fusion music.
Kompilace Early Art/Art Farmer with Sonny Rollins, Horace Silver and Wynton Kelly (1961, New Jazz Records) nabídla jazzovým fanouškům reedici nahrávek deseti autorských skladeb trumpetisty Arta Farmera.
V průběhu studiových frekvencí rozvržených do dvou červnových čtvrtků roku 1961 vzniklo sedm nahrávek pro vinylové album Homecoming! (1961, Riverside Records) v podání tria a sextetu, jež vedl talentovaný, hudebně klasicky vzdělaný, newyorský bopový pianista Elmo Hope.
Pokračování textu Elmo Hope Sextet And Trio: Homecoming! (1961, Riverside Records)
Pod producentským dohledem Orrina Keepnewse nahráli tenorsaxofonisté Johnny Griffin a Eddie ‘Lockjaw’ Davis několik solidních společných soul hardbopových alb. Jedním z nich bylo Lookin‘ At Monk (Jazzland) z února 1961, na němž představili vlastní verze sedmi nejznámějších kompozic pianisty Theloniouse Monka.
Pokračování textu Johnny Griffin And Eddie „Lockjaw“ Davis Quintet: Lookin‘ At Monk (1961, Jazzland)
V polovině šedesátých let dvacátého století se albová produkce vydavatelství Prestige Records zaměřila na posluchačsky přívětivější soul jazz. Výjimkou potvrzující pravidlo byl tenorsaxofonista Booker Ervin. Pro label nahrál sérii velice povedených sólových LP desek v duchu nejlepších bluesových a bopových tradic „texaského saxofonového stáda.“
Pokračování textu Booker Ervin: The Blues Book (1965, Prestige Records)
Letošní devadesátník, kontrabasista, majitel hudebního vydavatelství a někdejší vlastník dvou jazzových klubů, zvukař, producent, malíř, spisovatel a učitel hudby Peter Ind (20. 7. 1928, narozen jako Peter Vincent Ind) je i přes svůj úctyhodný věk stále aktivním účastníkem britské hudební scény.
Altsaxofonista Jackie McLean patřil mezi zkušené veterány hardbopové scény. Na konci roku 1955 dostal nabídku od Boba Weinstocka, majitele labelu Prestige Records, na natočení v pořadí druhé sólové LP desky s titulem Lights Out!