Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Goin’ Local: první album pod vlastním jménem
Lenny Kaye sestavil kompilaci Nuggets a po boku Patti Smith pomohl proměnit básnické čtení v rockovou kapelu. Na Goin’ Local poprvé vydává dlouhohrající album pouze pod vlastním jménem. Ve věku, kdy se od hudebníků čeká bilancování, nahrál dvanáct písní bez potřeby cokoli uzavírat.
Amerika garáží, singlů a elektrického neklidu let 1965–1968
Lenny Kaye patří k těm osobnostem americké hudby, které nestojí jen na jedné straně jeviště. Je kytaristou, autorem, producentem i pozorným posluchačem rock’n’rollu jako kulturního jevu. Od počátku sedmdesátých let je spojen především s Patti Smith Group, jejíž první veřejné vystoupení se odehrálo v roce 1971 v kostele St. Mark’s v newyorském East Village.
Vedle vlastní hudební dráhy spolupracoval s řadou výrazných osobností americké scény – od Suzanne Vega přes Jima Carrolla až po Allena Ginsberga – a zároveň se věnoval psaní a editorským projektům, které mapují méně zjevné kapitoly populární hudby.
Pokračování textu Dřív než měl punk jméno | Nuggets – zapomenuté klenoty garage rocku (1965–1968)
Search and Destroy – rock se stává silou přesahující samotný zvuk
#SoundOfDetroit
Když se v roce 1973 objevilo Raw Power, působilo jako deska, která je zároveň technickou katastrofou i zjevením. Chaotická, syrová a neomalená – a přesto nesmírně silná. Iggy Pop & The Stooges na ni předvádí, co znamená žít rock’n’roll naplno: na hraně, bez kompromisů, bez ohledu na následky.
Příběh o tom, jak se Jim Osterberg změnil v Iggyho Popa — a jak z nasraného Motor City vylezla kapela, která přepsala dějiny rocku.
#SoundOfDetroit
Detroit neměl nikdy rád, když mu někdo zvenku vyprávěl, jaký je jeho „zvuk“. Už v šedesátých letech varovali místní, že jestli se někdo pokusí s Detroitem naložit jako se San Franciskem nebo Bostonem – zabalit ho do hezkého příběhu a prodat jako módní scénu – dopadne to špatně. A přesně uprostřed téhle podezíravé, tvrdé a hrdé hudební krajiny se vynořila kapela The Stooges, která byla tak trochu omyl, tak trochu vtip a nakonec jeden z největších rockových zlomů 20. století.
Pokračování textu Z chaosu k legendě: Jak Detroit vyplivl The Stooges na světlo světa
Jak se Motor City naučilo křičet, tančit a kolaps přetavit v katarzi
#SoundOfDetroit
Detroit, město ohně, továren a nezlomné hrdosti, město, které se nikdy nesklonilo, dalo v šedesátých letech vznik něčemu, co nešlo zařadit do žádné škatulky. MC5 nebyli jen rock’n’rollová kapela. Byli elektrickým obvodem mezi ulicí, komunitou a chaosem. Hudba tu nebyla ozdobou — byla to síla, která měla pohnout světem.
Pokračování textu MC5: Kick Out the Jams a zrod elektrické vzpoury Detroitu
Šest novinek z katalogu Daptone Records, které voní analogem a groovem
Brooklynské vydavatelství Daptone Records i po letech dokazuje, že funk, soul, gospel, afrobeat nebo garage rock nemusí znít jako retro, když v nich pořád tepe život.
V našem spotify výběru najdete 11 čerstvých nahrávek, které ctí ducha labelu – poctivě nahrané na analogový pás, s citem smíchané a s jasnou vizí servírované rovnou na talíř gramofonu.
Pokračování textu Rychlovka #2: Groove, oheň a soul v barvách Daptone
The Stooges nabídli na albu Fun House (1970, Elektra Records) šestatřicetiminutovou dávku vlastní posedlosti, chaosu a fyzické energie. Všechny skladby si sami napsali a zaranžovali – bez filtru, bez ochranných rukavic. Výsledkem je syrové, dodnes nepohodlně živé mistrovské dílo, které působí spíš jako dokument nehody než jako pečlivě vystavěná rocková deska.
Pokračování textu The Stooges – Fun House (1970): třicet šest minut na hraně bodu varu
V polovině sedmé dekády minulého století rockové kapely přešlapovaly na místě. Punk rock byl tím, kdo změnil pravidla hry. Vykolíkoval nové stylové hranice, rozdělil a stále rozděluje fanoušky, kteří se přou, zda byl hudební revolucí nebo zhoubou.