Rubrika: Profily

Hudební osobnosti, které posouvaly moderní hudbu dál – talentem, vizí nebo poctivou prací. Známá jména i nedocenění dříči, bez kterých by byl hudební svět chudší. Nechybí ani příběhy zásadních vydavatelství, která stála u zrodu jejich dráhy.

Henry Lowther: trumpetista, který nemusel stát vpředu

Od kapely Armády spásy přes britský jazz a Talk Talk k vlastním skladbám pro velký orchestr. Autorita, která se nikdy nemusela prosazovat lokty.
#LetniLongRead

Anglický trumpetista a hráč na křídlovku Henry Lowther, 14. května 2026 (Credit photo: sea-eye, Wikimedia, Creative Commons Attribution 4.0)
Anglický trumpetista a hráč na křídlovku Henry Lowther, 14. května 2026 (Credit photo: sea-eye, Wikimedia, Creative Commons Attribution 4.0)

Henry Lowther patří přes šest desetiletí k britské hudební scéně, ačkoli málokdy stál v jejím čele. Hrál ve významných jazzových orchestrech, prošel bluesem a progresivním rockem, nahrával s Talk Talk a Markem Hollisem a vlastní skladby psal pro London Jazz Orchestra. Nejlépe ho charakterizuje cit pro situaci: věděl, kdy se ozvat — a kdy ne.

Pokračování textu Henry Lowther: trumpetista, který nemusel stát vpředu

Počet přečtení: 88
Be sociable and share

Lenny Kaye: Na Bowery je skoro pět

Goin’ Local: první album pod vlastním jménem

Lenny Kaye jako kytarista Patti Smith Group, 1978 (Credit photo: Klaus Hiltscher, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)
Lenny Kaye jako kytarista Patti Smith Group, 1978 (Credit photo: Klaus Hiltscher, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Lenny Kaye sestavil kompilaci Nuggets a po boku Patti Smith pomohl proměnit básnické čtení v rockovou kapelu. Na Goin’ Local poprvé vydává dlouhohrající album pouze pod vlastním jménem. Ve věku, kdy se od hudebníků čeká bilancování, nahrál dvanáct písní bez potřeby cokoli uzavírat.

Pokračování textu Lenny Kaye: Na Bowery je skoro pět

Počet přečtení: 182
Be sociable and share

Thundercat mění baskytaru v osobní nervovou soustavu

Jak si vybrat štěstí, když vás všechno rozptyluje
#LetniLongRead

Thundercat před svým logem, 2018 (Credit photo: FifthLegend from Eagan, Minnesota, USA, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)
Thundercat před svým logem, 2018 (Credit photo: FifthLegend from Eagan, Minnesota, USA, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)

Stephen Bruner dokáže proměnit baskytaru v hračku, úkryt i poplašné zařízení. Pod jménem Thundercat zpívá o kočkách, videohrách, alkoholu, sexu a konci světa, jako kdyby se všechno odehrávalo v jednom pokoji a zároveň v několika galaxiích. Jeho nové album Distracted však naznačuje, že za přebytkem tónů, vtipů a kulturních odkazů vždycky probíhal ještě jiný souboj. Zápas o schopnost zůstat chvíli na jednom místě – a vydržet tam sám se sebou.

Pokračování textu Thundercat mění baskytaru v osobní nervovou soustavu

Počet přečtení: 292
Be sociable and share

Dead Kennedys: Kabaret, v němž se porouchala demokracie

Punk jako léčka na americké sebeuspokojení
#LetniLongRead

Dead Kennedys na propagační fotografii z let 1981–1983. Foto: Karen Filter; distribuce Faulty Products / Alternative Tentacles. Zdroj: Wikimedia Commons, public domain.
Dead Kennedys na propagační fotografii z let 1981–1983. Foto: Karen Filter; distribuce Faulty Products / Alternative Tentacles. Zdroj: Wikimedia Commons, public domain.

Dead Kennedys nehráli punk jako protestní pochod. Jejich písně připomínaly grotesku, v níž se kytara srazila s policejní sirénou, reklamní slogan s politickým projevem a černý humor s reálným násilím. Za osm let existence sestavy se zpěvákem Biafrou proměnili americkou paranoiu v hudbu, které se člověk mohl smát jen do chvíle, než mu došlo, čemu se vlastně směje.

Pokračování textu Dead Kennedys: Kabaret, v němž se porouchala demokracie

Počet přečtení: 546
Be sociable and share

David Clayton-Thomas: Hlas, který do naleštěných dechů přinesl ulici

Zpěvák Blood, Sweat & Tears měl všechno, co uhlazený jazzrock potřeboval, aby nepůsobil jen jako přehlídka muzikantské vyspělosti
#LetniLongRead

David Clayton-Thomas (Credit photo: Marie Byers, Wikimedia, GNU Free Documentation License)
David Clayton-Thomas (Credit photo: Marie Byers, Wikimedia, GNU Free Documentation License)

David Clayton-Thomas (1941-2026) měl v hlase naléhavost a zkušenost člověka, který se nejdřív musel naučit přežít. Neptal se, zda smí vstoupit. Do hudby Blood, Sweat & Tears přinesl torontské kluby, vězení, blues a tvrdost člověka, jenž věděl, že pozornost publika se nedostává zadarmo. Bez něj by kapela možná zůstala obdivuhodně přesná. S ním její naleštěné dechy dostaly pot, váhu a trochu špíny za nehty.

Pokračování textu David Clayton-Thomas: Hlas, který do naleštěných dechů přinesl ulici

Počet přečtení: 933
Be sociable and share

Když se Jello Biafra rozesměje: roky s LARD

V LARD se Biafrova politická groteska srazila s industriálním hlukem Ministry
#LetniLongRead

Americký zpěvák a politický aktivista Jello Biafra, Fun Fun Fun Fest 2014, Austin, Texas (Credit photo: Ralph Arvesen, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)
Americký zpěvák a politický aktivista Jello Biafra, Fun Fun Fun Fest 2014, Austin, Texas (Credit photo: Ralph Arvesen, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)

Jello Biafra nesbíral názory. Shromažďoval výstřižky citátů, které se kolem nás opakují tak dlouho, až přestanou znít podezřele. Vytrhl je z původního prostředí, poskládal proti sobě a bez dekorací nechal jejich autory, aby se usvědčili sami. Najednou zněly ostřeji, než si ti, jež je pronesli, přáli. Jeho písně ukazovaly, že skutečná moc neleží v křiku ani v póze, ale ve slovech, jimiž se popisuje svět. Tam začíná problém.

Pokračování textu Když se Jello Biafra rozesměje: roky s LARD

Počet přečtení: 973
Be sociable and share

Muž, který slyšel budoucnost: Clive Davis a šedesát let popové revoluce

Clive Davis nikdy nenapsal slavnou píseň. Vlastně nenapsal ani notu. Přesto by bez něj zněla populární hudby druhé poloviny 20. století jinak.
#LetniLongRead

Clive Davis ve své kanceláři, 1980 (Credit photo: Marty Reichental / Associated Press, Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Clive Davis ve své kanceláři, 1980 (Credit photo: Marty Reichental / Associated Press, Wikimedia, Creative Commons Public Domain)

Clive Davis zemřel na konci června 2026 ve věku čtyřiadevadesáti let. Nekrology připomínaly dlouhý seznam jmen: Janis Joplin, Santana, Bruce Springsteen, Whitney Houston, Alicia Keys… jenže právě ten seznam zakrývá to nejzajímavější. Davis nebyl producent ani skladatel. Neproslavil se hlasem ani hrou na nástroj. Jeho nástrojem nebyla kytara ani klavír. Byla to schopnost ve správnou chvíli říct ano. A málokdo v dějinách populární hudby svému úsudku věřil tak neochvějně jako on.

Pokračování textu Muž, který slyšel budoucnost: Clive Davis a šedesát let popové revoluce

Počet přečtení: 1 236
Be sociable and share

Peter Gabriel: Umění otevřených dveří

Od odchodu z Genesis přes Real World Studios až k projektu o\i. Esej o hudebníkovi, který celý život rozšiřoval představu o tom, co všechno může být součástí jednoho autorského díla.

Peter Gabriel, 2010 (Credit photo: Joi, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)
Peter Gabriel, 2010 (Credit photo: Joi, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)

Někteří hudebníci po sobě zanechají katalog alb. Peter Gabriel vedle nich vytvořil vydavatelství, festival, nahrávací studio i způsob práce, který ovlivnil stovky dalších muzikantů. Nejsou to vedlejší kapitoly jeho kariéry.

Patří k ní stejně neoddělitelně jako „Solsbury Hill“, „Biko“ nebo „Don’t Give Up“. Jeho největším dílem možná nejsou jednotlivé písně, ale prostředí, ve kterém mohly vznikat další.

Pokračování textu Peter Gabriel: Umění otevřených dveří

Počet přečtení: 1 428
Be sociable and share