Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Na počátku byl pohyb
#MilesAndTrane100
Miles Davis nikdy nezůstal tam, kde ho ostatní chtěli mít. Jakmile se jeho hudba stala srozumitelnou, přestal o ni mít zájem. Tento text sleduje Milese Davise jako proces – jako trvalý pohyb, který formoval moderní jazz tím, že ho nutil měnit jazyk, sestavy i samotná pravidla hry.
Ne památník. Návrat.
#MilesAndTrane100
Úvodní prohlášení k sérii článků, v nichž se budeme věnovat odkazu Milese Davise a Johna Coltranea. Ne jako připomínce dvou „velkých jazzových jmen“, ale jako návratu k hudbě, která vznikala v pohybu a bez jistoty výsledku.
Pokračování textu #MilesAndTrane100: Miles Davis, John Coltrane a proč má smysl poslouchat je znovu
Jazzový vizionář, multiinstrumentalista a kapelník, jehož žánrově rozmanitý přístup k hudbě překročil hranice nástrojů, stylů i generací
Jack DeJohnette (9. 8. 1942 – 26. 10. 2025) hrál hudbu, ne jen na nástroje. Od chicagského free jazzu přes legendární spolupráci s Milesem Davisem až po vlastní kvartety Special Edition a New Directions – jeho kariéra je průřezem svobody, improvizace a hlubokého porozumění hudbě jako živému organismu.
Apocalypse jako hledání rovnováhy mezi duchovnem a zvukem
Je to víc než půl století, co kytarista John McLaughlin usedl do kanceláře svého manažera na newyorské 57. ulici. Za okny byl slyšet hluk z blízkého Manhattanu. Tep doby, která se měnila rychleji, než stíhali hudebníci ladit. McLaughlin, tehdy čerstvě po rozpadu první sestavy Mahavishnu Orchestra, tiše pronesl větu: „Aby mohla přijít nová éra, ta stará musí zemřít.“
Ta věta dnes zní jako epitaf i proroctví zároveň.
Pokračování textu Mahavishnu John McLaughlin a znovuzrození z chaosu
Kompozice Donalda Fagena, ať už pro Steely Dan nebo jeho sólová alba, nejsou na první dobrou. Potřebují čas. Pozornost. Několik poslechů. A pak se začne všechno skládat do logických i nelogických vzorců, které jsou právě tím důvodem, proč má tahle hudba tolik oddaných fanoušků.
Pokračování textu Donald Fagen: Sunken Condos (2012, Reprise Records)
Jazzová paranoia Donalda Fagena
Třetí sólovka Donalda Fagena vyšla v roce 2006, kdy Amerika stále žila ve stínu 11. září. Místo laciného protestu přinesl Fagen osobitou, ironickou zprávu o stárnutí, strachu a podivném kocourovi, který všechno sleduje z okna.
Pokračování textu Donald Fagen: Morph the Cat (2006, Reprise Records)
Dva roky osiřelí fanoušci rozpadlých amerických Steely Dan měli první říjnový den roku 1982 konečně důvod k oslavám. Donald Fagen, zpěvák a pianista jejich miláčků, tenkrát vydal první sólovou LP desku The Nightfly (1982, Warner Bros.). Důmyslnou popovou nádherou se kolekce Fagenových nahrávek mohla hudebně i tématicky směle měřit s tím nejlepším, co společně s Walterem Beckerem nabídli pod hlavičkou Steely Dan.
Pokračování textu Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)
Van Morrison v roce 1973 nahrál koncertní album, které nastavilo laťku všem ostatním
Jeden z nejlepších koncertních záznamů všech dob. Van Morrison na vrcholu sil, se skvostnou kapelou a smyčcovou sekcí v zádech, zachycený v sérii koncertů, které vibrují neuvěřitelnou energií i vnitřním klidem. It’s Too Late to Stop Now není jen výjimečné živé album – je to svědectví o tom, co všechno se může stát, když písně ožívají před publikem.