Štítek: Rhythm’n’Blues

David Clayton-Thomas: Hlas, který do naleštěných dechů přinesl ulici

Zpěvák Blood, Sweat & Tears měl všechno, co uhlazený jazzrock potřeboval, aby nepůsobil jen jako přehlídka muzikantské vyspělosti
#LetniLongRead

David Clayton-Thomas (Credit photo: Marie Byers, Wikimedia, GNU Free Documentation License)
David Clayton-Thomas (Credit photo: Marie Byers, Wikimedia, GNU Free Documentation License)

David Clayton-Thomas (1941-2026) měl v hlase naléhavost a zkušenost člověka, který se nejdřív musel naučit přežít. Neptal se, zda smí vstoupit. Do hudby Blood, Sweat & Tears přinesl torontské kluby, vězení, blues a tvrdost člověka, jenž věděl, že pozornost publika se nedostává zadarmo. Bez něj by kapela možná zůstala obdivuhodně přesná. S ním její naleštěné dechy dostaly pot, váhu a trochu špíny za nehty.

Pokračování textu David Clayton-Thomas: Hlas, který do naleštěných dechů přinesl ulici

Počet přečtení: 172
Be sociable and share

Ronnie Hawkins – muž, který vycepoval The Band

Tvrdá škola rockabilly a rock’n’rollu

Americký zpěvák Ronnie Hawkins v roce 2019 na premiéře dokumentu Once Were Brothers: Robbie Robertson and the Band (Credit photo: John Bauld, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)
Americký zpěvák Ronnie Hawkins v roce 2019 na premiéře dokumentu Once Were Brothers: Robbie Robertson and the Band (Credit photo: John Bauld, Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)

Arkansaský showman Ronnie Hawkins našel svou zaslíbenou zemi v kanadských barech. Přivezl tam hlučné rockabilly a rock’n’roll, jeho Hawks hráli šest večerů týdně a po zavírací době ještě zkoušeli. Kolem sebe shromáždil muzikanty, z nichž později vyrostli The Band. Nejlepší sestava jeho kariéry se nakonec osamostatnila. Hawkinsova škola však zůstala otevřená.

Pokračování textu Ronnie Hawkins – muž, který vycepoval The Band

Počet přečtení: 291
Be sociable and share

Muž, který slyšel budoucnost: Clive Davis a šedesát let popové revoluce

Clive Davis nikdy nenapsal slavnou píseň. Vlastně nenapsal ani notu. Přesto by bez něj zněla populární hudby druhé poloviny 20. století jinak.
#LetniLongRead

Clive Davis ve své kanceláři, 1980 (Credit photo: Marty Reichental / Associated Press, Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Clive Davis ve své kanceláři, 1980 (Credit photo: Marty Reichental / Associated Press, Wikimedia, Creative Commons Public Domain)

Clive Davis zemřel na konci června 2026 ve věku čtyřiadevadesáti let. Nekrology připomínaly dlouhý seznam jmen: Janis Joplin, Santana, Bruce Springsteen, Whitney Houston, Alicia Keys… jenže právě ten seznam zakrývá to nejzajímavější. Davis nebyl producent ani skladatel. Neproslavil se hlasem ani hrou na nástroj. Jeho nástrojem nebyla kytara ani klavír. Byla to schopnost ve správnou chvíli říct ano. A málokdo v dějinách populární hudby svému úsudku věřil tak neochvějně jako on.

Pokračování textu Muž, který slyšel budoucnost: Clive Davis a šedesát let popové revoluce

Počet přečtení: 801
Be sociable and share

Rok 1986: Paul Weller je slavný, úspěšný a přesto mu pořád nikdo pořádně nerozumí

Home & Abroad. a léto roku 1986, kdy byli The Style Council na vrcholu
#LondonBetween, #QuietSoulUK | Soul & Style

The Style Council: Home & Abroad. (1986, Polydor)
The Style Council: Home & Abroad. (1986, Polydor)

Album Home & Abroad. vyšlo v zajímavé době. The Style Council byli na vrcholu popularity, přesto si stále nebyli jisti vlastním postavením. Kritici střídali obdiv s pochybnostmi, část publika stále vzpomínala na The Jam a Paul Weller měl pocit, že svůj nový směr vysvětluje už příliš dlouho. Koncertní titul Home & Abroad. zaznamenal právě tento okamžik.

Pokračování textu Rok 1986: Paul Weller je slavný, úspěšný a přesto mu pořád nikdo pořádně nerozumí

Počet přečtení: 688
Be sociable and share

Ray Charles: Šest nočních zastavení s mužem, který vynalezl soul

Hudba, která dokázala spojit kostel, bluesový klub i rozhlasové vysílání v jeden hlas.
#NocniPlaylisty

Po Mingusových výbuších přichází jiný druh nočního světla. Ray Charles spojil gospel, blues, jazz, country i pop způsobem, který změnil americkou hudbu. Šest skladeb z různých období jeho kariéry ukazuje nejen zrod soulu, ale především hlas, který dokázal být chraplavý i něžný zároveň. Hudba pro chvíle, kdy město zpomalí a člověk zůstane sám se svými vzpomínkami.

Pokračování textu Ray Charles: Šest nočních zastavení s mužem, který vynalezl soul

Počet přečtení: 1 336
Be sociable and share

Alison Moyet: všechno fungovalo – jen ne tak, jak mělo

Hlas, který se nedal udržet na jednom místě
#LondonBetween, #QuietSoulUK | Soul & Style

Alison Moyet, Dublin 20. 1. 2008 (Credit photo: Martin Dobey from Dublin, Ireland, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)
Alison Moyet, Dublin 20. 1. 2008 (Credit photo: Martin Dobey from Dublin, Ireland, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Anglická zpěvačka a skladatelka Alison Moyet (18. 6. 1961, narozená jako Geneviève Alison Jane Moyet) patří k nejvýraznějším britským hlasům osmdesátých let. Jenže příběh, který dnes vypadá samozřejmě, tak tehdy nepůsobil. Yazoo, Alf, rychlý úspěch i období, kdy vlastní hudba přestala dávat smysl.

Pokračování textu Alison Moyet: všechno fungovalo – jen ne tak, jak mělo

Počet přečtení: 1 467
Be sociable and share

Sade: hudba, která nikdy nemusela zvyšovat hlas

Kapela, která uspěla tím, co popový průmysl obvykle trestá
#LondonBetween, #QuietSoulUK | Soul & Style

Zpěvačka Sade Adu, SAP-Arena Mannheim, Německo (2011) (Credit photo: Thilo Parg, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)
Zpěvačka Sade Adu, SAP-Arena Mannheim, Německo (2011) (Credit photo: Thilo Parg, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)

Sade budou na podzim 2026 uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame – a je v tom určitý paradox. Uspěli totiž přesně tím, co popový průmysl obvykle považuje za profesní sebevraždu: odmítli žít v permanentní viditelnosti, netlačili sami sebe do médií a mezi deskami klidně na dlouhé roky zmizeli. Hudbu nechali mluvit bez přebytečného hluku kolem. A možná právě tím mimoděk ukázali, jak moc moderní pop stojí na póze, marketingu a neustálé přítomnosti.

Pokračování textu Sade: hudba, která nikdy nemusela zvyšovat hlas

Počet přečtení: 1 380
Be sociable and share

Ray Charles: Genius + Soul = Jazz

Genius + Soul = Jazz: album, které není třeba obhajovat

#CernoOranzovaEra, #ImpulseListening, #ImpulseState
Impulse! není label.
Je to stav.

Ray Charles: Genius + Soul = Jazz (1961, Impulse! Records)
Ray Charles: Genius + Soul = Jazz (1961, Impulse! Records)

Na začátku roku 1961 se Ray Charles ocitl na neznámém území – mezi velkou jazzovou kapelou, studiovými hráči z okruhu Counta Basieho a vlastním grooveovým instinktem. Výsledkem je album, které nevysvětluje, ale rovnou přehrává.

Pokračování textu Ray Charles: Genius + Soul = Jazz

Počet přečtení: 1 558
Be sociable and share