Detroit Cobras: Staré desky v Detroitu nepatří do vitríny

Detroit Cobras si vystačili s cizími písněmi
#SoundOfDetroit #LetniLongRead

The Detroit Cobras, Santa Fe Brew Company, 2008. Foto: Steve Terrell / Wikimedia Commons, CC BY 2.0. (oříznuto)
The Detroit Cobras, Santa Fe Brew Company, 2008. Foto: Steve Terrell / Wikimedia Commons, CC BY 2.0. (oříznuto)

Detroit Cobras udělali kariéru z písní jiných lidí. Ne z nouze, ale z přesvědčení, že dobrá skladba nemusí patřit minulosti jen proto, že zmizela z rádia. Rachel Nagy a Mary Ramirez byly dlouhodobým jádrem kapely, která starý soul a rhythm’n’blues nevystavovala, ale vracela do každodenního hudebního provozu.

Pokračování textu Detroit Cobras: Staré desky v Detroitu nepatří do vitríny

Be sociable and share

Latimore: Let’s Straighten It Out, soul bez příkras

Benjamin William Lattimore zemřel ve věku 86 let. Připomínáme nahrávku, která z několika nástrojů a jednoho rozhovoru udělala soulovou klasiku.

Benjamin William Lattimore dokázal z několika akordů, pomalého pulsu a hlubokého barytonu udělat jednu z nejtrvalejších soulových nahrávek sedmdesátých let. „Let’s Straighten It Out“ nebyla píseň velkých gest. Zachytila chvíli, kdy dva lidé ještě nevědí, co bude dál. Hudba jim nechává dost prostoru, aby to zjistili.

Pokračování textu Latimore: Let’s Straighten It Out, soul bez příkras

Be sociable and share

George Benson: Šest nočních zastavení mezi blues, krásou a popem

Od soul-jazzu přes Beatles a taneční parket zase zpátky k blues.

George Benson dokázal měnit prostředí, aniž by přestal znít jako George Benson. Šest skladeb vede od tvrdšího soul-jazzu přes Beatles, Breezin’ a Quincyho Jonese až k pozdnímu návratu k rhythm’n’blues.

Pokračování textu George Benson: Šest nočních zastavení mezi blues, krásou a popem

Be sociable and share

Trombone Shorty: Lifted začíná doma

Rodinná fotografie, noční nahrávání a písně kapelníka z neworleanské čtvrti Tremé.
#LetniLongRead #NOLAGroove

Trombone Shorty: Lifted (2022, Blue Note Records)
Trombone Shorty: Lifted (2022, Blue Note Records)

Troy „Trombone Shorty“ Andrews na Lifted zpívá, střídá trombón s trubkou a nechává do své kapely vstupovat rockovou kytaru i pouliční bubeníky. Deska z roku 2022 zachycuje muzikanta, který už dávno hraje pro velké sály. Když však potřebuje rozšířit zvuk, pořád ví, komu v New Orleans zavolat.

Pokračování textu Trombone Shorty: Lifted začíná doma

Be sociable and share

Louis Jordan: Král jukeboxů, kterého předstihl rock’n’roll

Malé kapele dal tah swingového orchestru, písním příběh a publiku důvod tančit.
#LetníLongRead

Louis Jordan v New Yorku, červenec 1946, krátce poté, co se v divadle Paramount stal druhým účinkujícím po Casa Loma Orchestra Glenna Graye. (Toto dílo pochází ze sbírky Williama P. Gottlieba v Knihovně Kongresu. V souladu s přáním Williama Gottlieba přešly fotografie v této sbírce do veřejné domény dne 16. února 2010.)
Louis Jordan v New Yorku, červenec 1946, krátce poté, co se v divadle Paramount stal druhým účinkujícím po Casa Loma Orchestra Glenna Graye. (Toto dílo pochází ze sbírky Williama P. Gottlieba v Knihovně Kongresu. V souladu s přáním Williama Gottlieba přešly fotografie v této sbírce do veřejné domény dne 16. února 2010.)

Do malé sestavy soustředil energii swingového orchestru, aranžmá zkrátil na úderný riff, spojil blues s pouličním humorem a z každé písně udělal malý příběh. Jako největší hvězda jump blues strávil Louis Jordan ve čtyřicátých letech celkem 113 týdnů na vrcholu žebříčků černošské hudby sestavovaných časopisem Billboard. Když pak nová hudba dostala jméno – převzala Louisův rytmus, kytaru i výraz. Její nejúspěšnější předchůdce už stál mimo hlavní dějiny.

Pokračování textu Louis Jordan: Král jukeboxů, kterého předstihl rock’n’roll

Be sociable and share

Robbie Robertson – Kanaďan, který Americe vrátil její vlastní hudbu

Písně nesly jeho jméno. Jejich zvuk patřil celé kapele.
#LetníLongRead

Robbie Robertson při slavnostním uvedení do Rock'n'Roll Hall of Fame, New York 6. března 2000 (Credit photo: Kingkongphoto & www.celebrity-photos.com from Laurel Maryland, USA, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)
Robbie Robertson při slavnostním uvedení do Rock’n’Roll Hall of Fame, New York 6. března 2000 (Credit photo: Kingkongphoto & www.celebrity-photos.com from Laurel Maryland, USA, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Narodil se v Torontu, hudebně dospěl v barech amerického Jihu a v The Band napsal písně, které zněly, jako by tu byly odjakživa. Hudební životopis Robbieho Robertsona  je však také příběhem pěti mužů, kteří společně vytvořili zvuk, o nějž se později nedokázali spravedlivě podělit.

Pokračování textu Robbie Robertson – Kanaďan, který Americe vrátil její vlastní hudbu

Be sociable and share

Henry Lowther: trumpetista, který nemusel stát vpředu

Od kapely Armády spásy přes britský jazz a Talk Talk k vlastním skladbám pro velký orchestr. Autorita, která se nikdy nemusela prosazovat lokty.
#LetniLongRead

Anglický trumpetista a hráč na křídlovku Henry Lowther, 14. května 2026 (Credit photo: sea-eye, Wikimedia, Creative Commons Attribution 4.0)
Anglický trumpetista a hráč na křídlovku Henry Lowther, 14. května 2026 (Credit photo: sea-eye, Wikimedia, Creative Commons Attribution 4.0)

Henry Lowther patří přes šest desetiletí k britské hudební scéně, ačkoli málokdy stál v jejím čele. Hrál ve významných jazzových orchestrech, prošel bluesem a progresivním rockem, nahrával s Talk Talk a Markem Hollisem a vlastní skladby psal pro London Jazz Orchestra. Nejlépe ho charakterizuje cit pro situaci: věděl, kdy se ozvat — a kdy ne.

Pokračování textu Henry Lowther: trumpetista, který nemusel stát vpředu

Be sociable and share

David Clayton-Thomas: Hlas, který do naleštěných dechů přinesl ulici

Zpěvák Blood, Sweat & Tears měl všechno, co uhlazený jazzrock potřeboval, aby nepůsobil jen jako přehlídka muzikantské vyspělosti
#LetniLongRead

David Clayton-Thomas (Credit photo: Marie Byers, Wikimedia, GNU Free Documentation License)
David Clayton-Thomas (Credit photo: Marie Byers, Wikimedia, GNU Free Documentation License)

David Clayton-Thomas (1941-2026) měl v hlase naléhavost a zkušenost člověka, který se nejdřív musel naučit přežít. Neptal se, zda smí vstoupit. Do hudby Blood, Sweat & Tears přinesl torontské kluby, vězení, blues a tvrdost člověka, jenž věděl, že pozornost publika se nedostává zadarmo. Bez něj by kapela možná zůstala obdivuhodně přesná. S ním její naleštěné dechy dostaly pot, váhu a trochu špíny za nehty.

Pokračování textu David Clayton-Thomas: Hlas, který do naleštěných dechů přinesl ulici

Be sociable and share