James Jamerson: basista, který dal Motownu pulz

Basista, který změnil roli nástroje – a zůstal přitom ve stínu
#SoundOfDetroit

James Jamerson, americký baskytarista, v klubu Blues Unlimited v Detroitu, 1964. (Popis fotografie dle J. K. Dobney et al., ISBN 9781588396662, s. 83.) Fair Use Slouží k vizuální identifikaci Jamese Jamersona v horní části jeho biografického článku. Subjekt zemřel v roce 1983. V současnosti není k dispozici žádná volně licencovaná fotografie ve veřejné doméně, která by mohla tento snímek nahradit.
James Jamerson, americký baskytarista, v klubu Blues Unlimited v Detroitu, 1964. (Popis fotografie dle J. K. Dobney et al., ISBN 9781588396662, s. 83.)
Fair Use
Slouží k vizuální identifikaci Jamese Jamersona v horní části jeho biografického článku. Subjekt zemřel v roce 1983. V současnosti není k dispozici žádná volně licencovaná fotografie ve veřejné doméně, která by mohla tento snímek nahradit.

Nestál u mikrofonu a jeho jméno se na obalech dlouho neobjevovalo. Přesto spoluutvářel zvuk šedesátých let víc, než si většina posluchačů uvědomovala. James Jamerson (28. 1. 1936 – 2. 8. 1983, narozen jako James Lee Jamerson) proměnil roli baskytary v popu – z rytmické opory na tichého vypravěče.

Pokračování textu James Jamerson: basista, který dal Motownu pulz

Be sociable and share

Was (Not Was): Špioni v domě funku, kteří si dělali legraci z apokalypsy dřív, než to bylo cool

Jak dva židovští kluci z detroitské střední třídy zamaskovali magnetofony za mutantní funkovou revoluci – a proč jejich paranoidní humor dnes zní podezřele současně.
#SoundOfDetroit

Was (Not_Was) - Chrysalis Records Promo photo (zleva Don Was, Sweet Pea Atkinson, David Was a Sir Harry Bowens)
Was (Not_Was) – Chrysalis Records Promo photo (zleva Don Was, Sweet Pea Atkinson, David Was a Sir Harry Bowens)

Na obalech vypadali jako mutantní disco kapela z ghetta, ve skutečnosti šlo o dva vzdělané kluky z Detroitu s magnetofony, ironií a posedlostí rozporem. Was (Not Was) spojili funk, politickou paranoiu a absurdní humor do hudby, která se tváří jako zábava – a přitom nepřestává klást nepříjemné otázky.

Pokračování textu Was (Not Was): Špioni v domě funku, kteří si dělali legraci z apokalypsy dřív, než to bylo cool

Be sociable and share

Dennis Coffey – Evolution (1971): když se detroitský funk utrhl z řetězu

Motown se začal drolit a groove se vydal vlastní cestou
#SoundOfDetroit – Forgotten Voices

Dennis Coffey and the Detroit Guitar Band: Evolution (1971, Sussex Records)
Dennis Coffey and the Detroit Guitar Band: Evolution (1971, Sussex Records)

Hudební Detroit na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přestal znít uhlazeně. Motown, dlouho považovaný za dokonalý stroj na hity, začal ztrácet kontrolu nad vlastním ekosystémem a město, poznamenané sociálním napětím i ekonomickým úpadkem, hledalo nový rytmus. Kytarista Dennis Coffey, do té doby anonymní, ale nepostradatelná součást výrobní linky Funk Brothers, v této chvíli vystoupil ze stínu. Album Evolution z roku 1971 není manifestem ani gestem vzdoru – je zvukovým dokumentem okamžiku, kdy se detroitský groove poprvé nadechl bez dozoru.

Pokračování textu Dennis Coffey – Evolution (1971): když se detroitský funk utrhl z řetězu

Be sociable and share

Marcus Belgrave: trumpetista, který držel jazzový Detroit pohromadě

Zapomenutý hlas města, kde hudba znamenala víc než kariéru
#SoundOfDetroit – Forgotten Voices

Americký trumpetista Marcus Belgrave (zdroj: marcusbelgrave.com)
Americký trumpetista Marcus Belgrave (zdroj: marcusbelgrave.com)

Detroit měl své hvězdy, své revoluce i své mýty. Vedle nich ale existovali lidé, bez nichž by žádná scéna nefungovala – protože ji nevytvářeli pro slávu, ale s cílem přežit. Trumpetista Marcus Belgrave (12. 6. 1936 – 23. 5. 2015, narozen jako Marcus Batista Belgrave) patřil právě k nim. Nebyl symbolem jedné kapely ani jednoho alba, ale tichým pilířem města, které si muselo hudbu neustále znovu obhajovat samo před sebou.

Pokračování textu Marcus Belgrave: trumpetista, který držel jazzový Detroit pohromadě

Be sociable and share

Sheila Jordan nebyla hlasem, který by vyprodával sály

Hlas, který vyplňoval prostor mezi tóny
#SoundOfDetroit – Forgotten Voices

Sheila Jordan, Great American Music Hall, San Francisco CA, květen 1985 (Credit Photo: Brian McMillen / contact: brianmcmillen@hotmail.com / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)
Sheila Jordan, Great American Music Hall, San Francisco CA, květen 1985 (Credit Photo: Brian McMillen / contact: brianmcmillen@hotmail.com / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)

Sheila Jordan (18. 11. 1928 – 11. 8. 2025, narozena jako Sheila Jeanette Dawson) patřila k těm jazzovým hlasům, které nikdy nekřičely – a přesto bylo slyšet každé jejich slovo. Zpěvačka s „ušima za milion dolarů“, milovnice Charlieho Parkera, průkopnice intimního dialogu hlasu a kontrabasu. Narodila se v Detroitu, vyrůstala v chudobě, dospěla v bebopu a celý život zůstala věrná hudbě jako prostoru pravdy.

Pokračování textu Sheila Jordan nebyla hlasem, který by vyprodával sály

Be sociable and share

Iggy Pop & The Stooges – Raw Power: hudba, která shoří dřív, než ji stačíte pochopit

Search and Destroy – rock se stává silou přesahující samotný zvuk
#SoundOfDetroit

Iggy Pop & The Stooges: Raw Power (1973, Columbia)
Iggy Pop & The Stooges: Raw Power (1973, Columbia)

Když se v roce 1973 objevilo Raw Power, působilo jako deska, která je zároveň technickou katastrofou i zjevením. Chaotická, syrová a neomalená – a přesto nesmírně silná. Iggy Pop & The Stooges na ni předvádí, co znamená žít rock’n’roll naplno: na hraně, bez kompromisů, bez ohledu na následky.

Pokračování textu Iggy Pop & The Stooges – Raw Power: hudba, která shoří dřív, než ji stačíte pochopit

Be sociable and share

Z chaosu k legendě: Jak Detroit vyplivl The Stooges na světlo světa

Příběh o tom, jak se Jim Osterberg změnil v Iggyho Popa — a jak z nasraného Motor City vylezla kapela, která přepsala dějiny rocku.
#SoundOfDetroit

Detroitští The Stooges na promo fotografii, 1969 (Credit Photo: Elektra Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Detroitští The Stooges na promo fotografii, 1969 (Credit Photo: Elektra Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)

Detroit neměl nikdy rád, když mu někdo zvenku vyprávěl, jaký je jeho „zvuk“. Už v šedesátých letech varovali místní, že jestli se někdo pokusí s Detroitem naložit jako se San Franciskem nebo Bostonem – zabalit ho do hezkého příběhu a prodat jako módní scénu – dopadne to špatně. A přesně uprostřed téhle podezíravé, tvrdé a hrdé hudební krajiny se vynořila kapela The Stooges, která byla tak trochu omyl, tak trochu vtip a nakonec jeden z největších rockových zlomů 20. století.

Pokračování textu Z chaosu k legendě: Jak Detroit vyplivl The Stooges na světlo světa

Be sociable and share

Stevie Wonder – Innervisions: Když hudba vidí dál než svět kolem

Wonderova hudba má eleganci a promyšlenou vyváženost
#SoundOfDetroit

Stevie Wonder: Innervisions (1973, Tamla Records)
Stevie Wonder: Innervisions (1973, Tamla Records)

Album, které pomohlo změnit pohled na americký soul. Deska, na níž mladý Stevie Wonder přetavil technologii, introspekci i neklid sedmdesátých let do jednoho z nejhlubších groovů moderní hudby. Innervisions nezní ani jako Motown, ani jako soul, ani jako funk. Zní jako Stevie Wonder — poprvé naplno.

Pokračování textu Stevie Wonder – Innervisions: Když hudba vidí dál než svět kolem

Be sociable and share