Crescent: Když John Coltrane uvolnil místo vlastnímu kvartetu

Coltraneův kvartet v nejtišší a nejkoncentrovanější podobě.
#MilesAndTrane100, #CernoOranzovaEra, #ImpulseListening, #ImpulseState
Impulse! není label.
Je to stav.

John Coltrane Quartet: Crescent (1964, Impulse! Records)
John Coltrane Quartet: Crescent (1964, Impulse! Records)

LP deska Crescent z roku 1964 nestojí na Coltraneově honbě za dalším vrcholem. Pět vlastních skladeb sevřel do rozměru vinylového alba, na němž se napětí rodí z odkladu, soustředění a ústupu. První stranu vede tenorsaxofon, na druhé nepřijde jediné Coltraneovo sólo. Do středu se přesunou Jimmy Garrison a Elvin Jones. Dostanou příležitost ukázat, proč klasické kvarteto nebylo doprovodnou skupinou.

Pokračování textu Crescent: Když John Coltrane uvolnil místo vlastnímu kvartetu

Be sociable and share

Coltrane Jazz (1961): zapomenuté ozvěny jednoho přechodu

Album z roku 1961, které se stalo přechodem spíš než jistotou
Archivní šum / zapomenuté ozvěny roku 1961
#MilesAndTrane100

John Coltrane: Coltrane Jazz (1961, Atlantic)
John Coltrane: Coltrane Jazz (1961, Atlantic)

Archivní šum není místo pro hotové soudy. Je to prostor, kde se znovu čtou texty psané bez jistoty, že jednou vznikne legenda. Coltrane Jazz vyšlo v roce 1961 právě do takového času. John Coltrane už byl slyšet všude. Přesto si nikdo ještě netroufal říct, kam přesně směřuje. Kritika naslouchala, zapisovala, váhala. A v těch váháních je dnes slyšet víc než v tehdejších verdiktech.

Pokračování textu Coltrane Jazz (1961): zapomenuté ozvěny jednoho přechodu

Be sociable and share

In a Silent Way: Hudba, která se nebojí udělat krok

Album, v němž se Miles Davis poprvé nadechl do prostoru, který ještě neměl tvar
#MilesAndTrane100

Miles Davis: In a Silent Way (1969, Columbia)
Miles Davis: In a Silent Way (1969, Columbia)

Na konci šedesátých let se Miles Davis ocitl v bodě, kdy se jeho vlastní jazyk začal rozpadat. Druhý kvintet se rozplynul, svět kolem byl plný hluku, násilí a rychlosti — a Davis se rozhodl udělat pravý opak. In a Silent Way není album jistoty, ale album hledání. Hudba, která se nebojí zpomalit, ztišit a vstoupit do prostoru, kde ještě nic není dané.

Pokračování textu In a Silent Way: Hudba, která se nebojí udělat krok

Be sociable and share

Druhý velký kvintet Milese Davise: když se jazz naučil plout

Wayne Shorter, Herbie Hancock, Ron Carter a Tony Williams v kvintetu, jež přestal počítat rytmus tradičním způsobem
#MilesAndTrane100

Kontrabasista Ron Carter a trumpetista Miles Davis, 1964 (Credit Photo: Swing Journal / Wikimedia, Public Domain)
Kontrabasista Ron Carter a trumpetista Miles Davis, 1964 (Credit Photo: Swing Journal / Wikimedia, Public Domain)

Existují kapely, které hrají skvěle. A pak existují kapely, které změní samotný způsob, jak hudbu slyšíme. Druhý velký kvintet Milese Davise patří k těm druhým.

Pokračování textu Druhý velký kvintet Milese Davise: když se jazz naučil plout

Be sociable and share

Alice Coltrane: Vnitřní vesmír moderního jazzu

Hudba, která nehledala pokračování, ale proměnu

Americká jazzová pianistka a harfenistka Alice Coltrane na reklamní fotografii pro propagaci alba World Galaxy (1972) (Credit photo: Unknown photographer, Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Americká jazzová pianistka a harfenistka Alice Coltrane na reklamní fotografii pro propagaci alba World Galaxy (1972) (Credit photo: Unknown photographer, Wikimedia, Creative Commons Public Domain)

Tento text vzniká ve stínu výroční série #MilesAndTrane100. Ne jako dodatek, ale jako tiché připomenutí, že příběh moderního jazzu se neuzavírá datem 17. července 1967. Když umlkl saxofon Johna Coltranea, nezůstalo po něm jen dědictví v podobě nahrávek, ale i otevřená otázka, co všechno může hudba ještě nést. Alice Coltrane (27. 8. 1937 – 12. 1. 2007, narozena jako Alice McLeod) na ni odpověděla způsobem, který nebyl návratem, ale posunem — směrem k harfě, k varhanám, k rituálu a k víře, že zvuk může být mostem mezi světy.

Pokračování textu Alice Coltrane: Vnitřní vesmír moderního jazzu

Be sociable and share

Miles Davis: No a co?

Na počátku byl pohyb
#MilesAndTrane100

Jazzový trumpetista Miles Davis na promo fotografii z roku 1967 (Credit Photo: Tom Palumbo / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)
Jazzový trumpetista Miles Davis na promo fotografii z roku 1967 (Credit Photo: Tom Palumbo / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Miles Davis nikdy nezůstal tam, kde ho ostatní chtěli mít. Jakmile se jeho hudba stala srozumitelnou, přestal o ni mít zájem. Tento text sleduje Milese Davise jako proces – jako trvalý pohyb, který formoval moderní jazz tím, že ho nutil měnit jazyk, sestavy i samotná pravidla hry.

Pokračování textu Miles Davis: No a co?

Be sociable and share

#MilesAndTrane100: Miles Davis, John Coltrane a proč má smysl poslouchat je znovu

Ne památník. Návrat.
#MilesAndTrane100

Úvodní prohlášení k sérii článků, v nichž se budeme věnovat odkazu Milese Davise a Johna Coltranea. Ne jako připomínce dvou „velkých jazzových jmen“, ale jako návratu k hudbě, která vznikala v pohybu a bez jistoty výsledku.

Pokračování textu #MilesAndTrane100: Miles Davis, John Coltrane a proč má smysl poslouchat je znovu

Be sociable and share

Rychlovka #4: Šest tváří současného jazzu – od karibských proudů po klavírní melancholii

Šest alb, která dávají jazzu novou tvář

Šestice tipů na novinková alba dává velmi pestrý obraz současného jazzu. Stylově se tu potkávají moderní post-bop, latin jazz, vokální poetičnost i melancholický klavírní folkjazz.

Pokračování textu Rychlovka #4: Šest tváří současného jazzu – od karibských proudů po klavírní melancholii

Be sociable and share