Od On the Corner přes Get Up With It k posledním koncertům na podzim 1975. Příběh elektrického náporu, po němž přišlo pět let mlčení.
#MilesAndTrane100
Od vydání On the Corner do posledního Milesova koncertu v září 1975 uplynuly necelé tři roky. Davis během nich ustupoval z popředí, kontrolu si však ponechal. Sevřel funk do hudební smyčky a dovedl svůj elektrický zvuk dál, než dokázalo unést jeho tělo. Get Up With It, Dark Magus, Agharta a Pangaea nezachycují tvůrčí vyčerpání. Je v nich poslední přetlak před stáhnutím se do soukromí.
Basieho půltucet nočních zastavení vede od rozebrané „Taxi War Dance“ přes katastrofální první zkoušku „Shiny Stockings“ a jedinou Basieho připomínku k tempu „Li’l Darlin’“ až ke dvěma taktům, které si nechá pro sebe těsně před koncem „Splanky“.
Tentokrát nejde o šest desek, které znějí podobně. Spojuje je spíš ochota přestat se ke známým věcem chovat opatrně – ať už přicházejí z rádia, rodinných vzpomínek, jazzového kánonu nebo krajiny. Jazzová Rychlovka #7 míří tam, kde se bezpečně známé začne trochu vychylovat.
George Benson dokázal měnit prostředí, aniž by přestal znít jako George Benson. Šest skladeb vede od tvrdšího soul-jazzu přes Beatles, Breezin’ a Quincyho Jonese až k pozdnímu návratu k rhythm’n’blues.
