Naposledy aktualizováno: 9.4.2018
Hudební producent, majitel vydavatelství a bluesový fanoušek Leonard Chess (12. 3. 1917 – 16. 10. 1969, narozen jako Lejzor Shmuel Czyż) společně se svým o čtyři roky mladším bratrem Phillipem (Fiszel Czyż) vlastnili v letech 1947 – 1969 chicagský hudební label Chess Records. Značka hrála klíčovou roli v historii elektrifikovaného městského blues, gospelu, rhythm’n’blues, soulu a rock’n’rollu.
začátky v Macomba lounge
Bratři Lejzor a Fiszel Czyżovi pocházeli z Polska a do Spojených států amerických se s rodiči přestěhovali v roce 1928. Po příjezdu si rodina změní příjmení na Chess a bratrská dvojice přijme i nová jména Leonard a Phillip. Společně podnikali od roku 1938. Začínali jako obchodníci s alkoholem a později více méně neúspěšně provozovali několik hudebních klubů.
Asi nejzajímavějším, a pro další běh událostí nejdůležitějším, byl noční klub Macomba Lounge, který si Chessovi otevřeli v jižní části Chicaga. Mnoho zajímavých hudebníků z jižní Delty, kteří přišli do Windy City za prací, debutuje na místním klubovém pódiu. Bratrům záhy dojde, že neexistuje vydavatelství, které by originální bluesmany nahrávalo a vydávalo by jejich desky.
přerod aristocrat records v nezávislé bluesové impérium „cadillac records“
Dva roky po konci Druhé světové války převezmou kontrolu nad hudebním labelem Aristocrat Records, do té doby vlastněným Evelyn a Charlesem Aronovými. Aristocrat vydávají především jazzovou, bluesovou a rhythm’n’bluesovou produkci.
Mezi interprety nahrávajícími pro Aronovy byl i McKinley Morganfield, známý jako Muddy Waters. V roce 1948 vychází čtyři Muddyho singly, na nichž jsou mj. blues I Can’t Be Satisfied, I Feel Like Going Home nebo Gypsy Woman a Little Anna Mae.
V roce 1950 se Aristocrat přejmenují na Chess Records. Součásti budoucího nezávislého hudebního impéria bratrů Chessových se stala i pobočná vydavatelství Checker, Argo a Cadet.
jak přivést domů bluesové a jazzové talenty
V roce 1951 Leonard naváže spolupráci s mladičkým memphiským hudebním producentem Samem Phillipsem. Sam vyprodukuje několik nahrávek s hromotlukem Chesterem Burnettem, živícím se jako nádeník na zemědělské farmě v Tennessee. Leonard odkoupí práva na nahrávky a Chestera proslaví pod přezdívkou Howlin‘ Wolf díky singlu How Many More Years / Moanin In The Moonlight.
Po přesunu do Chicaga Wolf podepíše řádnou smlouvu s Chess Records. Společně s Watersem se stane významnou firemní akvizicí. Nejenom nesmrtelná Smokestack Lightnin, ale i další Wolfovy nahrávky významně ovlivní především mladé britské rockové kapely z počátků šedesátých let dvacátého století.
Pro Chess nahrávala řada bluesových velikánů. Pojďme si připomenout alespoň ty největší, jako jsou Etta James, Sonny Boy Williamson II, Chuck Berry, Bo Diddley, Willie Dixon, Koko Taylor, Little Walter, Rufus Thomas, Buddy Guy nebo Little Milton.
Bohužel, díky velké smůle a zpoždění, způsobené mlhou na letišti, se Lenovi nepodařilo v roce 1956 podepsat nahrávací smlouvu s Jamesem Brownem. Návrh dohody mu sice poslal poštou, ale před Chessem dorazil zástupce Federal Records a Brown mu podepsal kontrakt, aniž by ho manažeři Federalu před tím viděli hrát a zpívat.
Byla to úžasná a podivuhodná doba
V na svou dobu velice kvalitně vybaveném nahrávacím studiu se nejspíše konaly zvláštní magické rituály. Legendární pianista Otis Spann měl s Muddy Watersem nejspíše navázané téměř telepatické porozumění. Obrovské množství riffů teklo proudem, melodie a harmonie volaly a odpovídaly v duchu hudebního odkazu Afričanů unesených na jižanské plantáže..
Na specializovaném labelu Argo vycházely jazzové nahrávky Sonnyho Stitta, Gene Ammonse, Jamese Moodyho, Ahmada Jamala, Yusefa Lateefa nebo Lou Donaldsona a mnoha dalších.
přechůdci dnešních indies
Bratři Chessovi představovali v padesátých letech hudební byznysmeny, kteří vedou vlastní hudební značku se vším všudy – vyhledávají talenty, produkují nahrávky, vlastní nahrávací studio, obchod s vinyly a zajišťují si jejich distribuci. Předznamenali tak přístup, která známe z hudební historie osmdesátých let minulého století pod pojmem Indies.
Nesmíme zapomenout na Leonardova syna Marshalla Chesse a jeho aktivity v rámci pobočného labelu Cadet Records. Marshall byl významnou hnací silou při realizaci několika hudebních experimentů s psychedelic soulovými Rotary Connections, jako je Watersova LP deska Electric Mud (1968) nebo Wolfova The Howlin‘ Wolf Album (1969), což mnozí hudební kritici a bluesoví puristé nespravedlivě znevažovali. Lze si jen stěží představit, co to muselo dělat s otcovou anginou pectoris.
přerod ve filantropa
Leonard se postupně proměnil ve filantropa. Podle Cohadasovy knihy o Chess Records Spinning Blues Into Gold věnoval většinu energie a charitativních darů rovným dílem mezi židovské a černošské charitativní organizace. Jeho největší příspěvky šly na NAACP (National Association for the Advancement of Colored People) a organizaci pomáhající migrantům z Jihu USA Chicago Urban League.
Navíc investoval do chicagské rozhlasové stanice WVON, která byla v 60. letech 20. století jednou z nejpopulárnějších afroamerických rozhlasových stanic v USA. Úloha, kterou WVON sehrála při šíření informací o hnutí za občanská práva, není badateli dodnes dostatečně prozkoumána.
Několik měsíců poté, co prodal podíl v Chess Records firmě General Recorded Tape, Leonard Chess umírá na infarkt.
Hodinový dokument Roll Over Beethoven – The Chess Records
Saga (2010)
– https://youtu.be/i8ELscniNLM
