Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
V červenci L.P. 2018 zažíváme v české kotlině prozatím rekordní venkovní teploty. Pro chvíle zaslouženého odpočinku ve stínu, se slamáčkem na hlavě a studeným nápojem v ruce, by mohl přijít vhod poslech koncertní kompilace kapely The Style Council pod názvem In Concert.
Pokračování textu The Style Council: In Concert (1998, Polydor Records)
Na začátku padesátých let minulého století patřily Memphis a tamní bluesová scéna, soustředěná v okolí živé obchodní a hudební tepny Beale Street, mezi nejzajímavější hudební lokality v USA. Díky malému, a nesmírně agilnímu, vydavatelství Duke Records se do celonárodního povědomí dostávaly gramodesky s nahrávkami několika budoucích hvězd spolupracujících od roku 1949 v neformálním společenství nesoucím název Beale Streeters.
Pokračování textu Beale Streeters, neformální memphiské společenství budoucích bluesových hvězd
Tři ze čtyř zakládajících členů rhythm’n’bluesového a doo wopového kvartetu The Olympics se znali již ze střední školy. Kapela si na konci padesátých let minulého století vydobyla v okolí Los Angeles solidní reputaci u tancechtivé černošské mládeže. Žádná party se tehdy neobešla bez balíku singlů, mezi nimiž nemohly chybět nahrávky kalifornských Olympiců.
Pokračování textu The Olympics, vítězové comptonské taneční ligy
Gramofonové nahrávky a extravagantní pódiové vystupování Little Richarda (5. 12. 1932 – 9. 5. 2020, narozen jako Richard Wayne Penniman) zosobňují klíč ke stylovému propojení černošského rhythm’n’blues s raným rock’n’rollem.
Pokračování textu Little Richard, manýry rock’n’rollového pompadura
Další z příslušníků elitní jednotky texaských jazzových tenorsaxofonistů se jmenuje Arnett Cobb (10. 8. 1918 – 24. 3. 1989, narozen jako Arnett Cleophus Cobb). Její členové (namátkou Buddy Tate, Budd Johnson nebo Herschel Evans) jsou snadno rozeznatelní díky charakteristicky špinavě hutnému a surově rámusivému tónu, jímž vytváří neodolatelně lákavé, swingující napětí.
Pokračování textu Arnett Cobb, divoký texaský tenorsaxofonista
V období, ohraničeném lety 1951 – 1959, během nějž dosáhli washingtonští The Clovers svých největších úspěchů, drželi ve svých rukách čtyři důležité trumfy – byli mladí, osobití, energičtí a talentovaní.
Absolutní královnou americké rhythm’n’bluesové scény v padesátých letech dvacátého století byla zpěvačka Ruth Brown (12 .1. 1928 – 11. 11. 2006, narozena jako Ruth Alston Weston). V průběhu jejího nejúspěšnějšího období, mezi lety 1950 – 1954, si právem vysloužila přezdívku Miss Rhythm.
Pokračování textu Ruth Brown, pomohla vybudovat Atlantic Records
Kdyby existovalo cosi jako Bratrstvo rockových skandalistů, zpěvák, skladatel a herec Screamin‘ Jay Hawkins (18. 7. 1929 – 12. 2. 2000, narozen jako Jalacy Joy Hawkins) by patřil mezi první nositele Řádu Nejšílenějšího Rhythm’n’Rock’n’Roll’n’Bluesového podivína.
Pokračování textu Screamin‘ Jay Hawkins, divoký, teatrální zpěvák a vzor všech rockových strašáků
Původně čistě doo-wopový kvintet „5“ Royales se proslavil coby významný reprezentant nastupujících rhythm’n’bluesových a soulových skupin.
Pokračování textu „5“ Royales, existuje hudba, kterou posloucháte, a hudba, která vás pohltí
Kontrabasista Wendell Marshall (24. 10. 1920 – 6. 2. 2002, narozen jako Wendell Lewis Marshall) nepatří mezi zcela neznámá jazzová jména. Pověst spolehlivého spoluhráče, patřičně razantního, nikoliv však virtuózního, získal díky více jak šestiletému angažmá v orchestru Duke Ellingtona.
Pokračování textu Wendell Marshall, razantní a spolehlivý kontrabasista
Možná poslední z nedostižných Blues Mamas, impozantní a výrazná postava bluesové scény padesátých a šedesátých let minulého století Big Mama Thornton (11. 12. 1926 – 25. 7. 1984, narozená jako Willie Mae Thornton) vzešla z nuzných poměrů početné alabamské černošské rodiny.
Pokračování textu Big Mama Thornton, nejsi nic jiného než čokl, co čmuchá okolo mých dveří
Rodák z Indiany a klavírista samouk Carl Perkins (16. 8. 1928 – 17. 3. 1958) byl jedním z nejzajímavějších hráčů působících v padesátých letech minulého století na hudebním pomezí mezi rhythm’n’blues a jazzem.
Pokračování textu Carl Perkins, osobitý, postižený pianista s přezdívkou Krab
Autor budoucí rockové klasiky The Train Kept A-Rollin‘ Tiny Bradshaw (23. 9. 1907 – 26. 11. 1958, narozen jako Myron Carlton Bradshaw) začínal jako bubeník a klavírista. Teprve později se prosadil coby jazzový a rhythm’n’bluesový zpěvák a kapelník.
Trumpetista, zpěvák a příležitostný hráč na melafon Hot Lips Page (27. 1. 1908 – 5. 11. 1954, narozen jako Oran Thaddeus Page, občas pracoval pod pseudonymem „Pappa“ Snow White) patřil mezi nejzajímavější bluesově ovlivněné instrumentalisty a vokalisty, které světu moderní hudby nabídla swingová a jazzová scéna.
Pokračování textu Hot Lips Page, hrdina harlemských jam-sessions po zavíračce