Kouzlo návratu: Dr. John a město, které nikdy neopustil

Naposledy aktualizováno: 27.11.2025

Když se město vrátí do tebe dřív, než se ty vrátíš do něj
#NOLAGroove

Dr. John: Goin' Back To New Orleans (1992, Warner Bros)
Dr. John: Goin‘ Back To New Orleans (1992, Warner Bros)

Na albu Goin’ Back to New Orleans z roku 1992 se Mac Rebennack alias Dr. John nevrací jen domů. Vrací se tam, kde vyrůstal, k sobě. Do míst, kde se hudba mísí se životem, kde rytmus kráčí před melodií a kde i smutek má vlastní groove. Je to jeho nejupřímnější vyznání městu, které ho stvořilo – a které on po celý život znovu skládal z tónů, vůní a příběhů.

Kořeny, které nikdy neodumřely

Dr. John měl za sebou dlouhou a pestrobarevnou muzikantskou dráhu. Hrál rock’n’roll, psychedelický voodoo-funk, jazzové standardy i bigbandové aranže – a přesto se pokaždé vracel do Louisiany. Tam, kde hudba nikdy nebyla jen hudbou.

Dr. John: Goin' Back To New Orleans (1992, Warner Bros)
Dr. John: Goin‘ Back To New Orleans (1992, Warner Bros)

Zadní strana obalu LP desky Dr. John: Goin' Back To New Orleans (1992, Warner Bros)
Zadní strana obalu LP desky Dr. John: Goin‘ Back To New Orleans (1992, Warner Bros)

Na přelomu sedmdesátých let to udělal poprvé s deskou Dr. John’s Gumbo (1972, spotify link), poctou zlaté éře rhythm and blues z New Orleans. O dvacet let později na Goin’ Back to New Orleans (1992) šel ještě dál. Až k samotnému prameni, odkud všechno vyvěrá. Od kreolských tanců devatenáctého století přes první jazz, gospel a pochodové kapely až po písně o radosti, hříchu i ztrátách, které se zpívají s úsměvem na tváři.

Zvuk města, které neusnulo ani po hurikánu

Album se poslouchá jako kronika města. Dr. John vzdává hold všem, kdo mu vystavěli hudební základy: Professoru Longhairovi, Jelly Roll Mortonovi, Jamesi Bookerovi, Leadbellymu, Fatsu Dominovi, Allenu Toussaintovi, ale i starším legendám, o nichž dnes mluví už jen zasvěcení – Louisi Moreau Gottschalkovi nebo Buddy Boldenovi.

Jeho hlas, ten nezaměnitelný chraplavý drawl z třetího obvodu New Orleans, oživuje písně jako „My Indian Red“, „Basin Street Blues“ nebo „Cabbage Head“. Každá z nich má jiný taneční rytmus, jinou barvu. Od rozjíveného „Milneburg Joys“, přes klavírní boogie „Fess Up“ až po dechovou smršť „I’ll Be Glad When You’re Dead, You Rascal You“.

Písně o životě, ne o iluzi

Většina písní z New Orleans nejsou žádné měsíční serenády,“ napsal Dr. John v bookletu. „Jsou to příběhy o životě a smrti, o gamblingu, vraždách, nevěře, zpackaných láskách. O skutečných věcech.“ Právě to je klíč ke Goin’ Back to New Orleans. Autentické vyprávění o městě, které nikdy neoddělovalo světské od posvátného. Tam, kde smutek tančí bok po boku s extází a kde i blues dokáže mít úsměv v koutku.

Orchestr, co dýchá stejný vzduch

Dr. John se v nahrávacím studiu obklopil lidmi, kteří New Orleans nosili v krvi. Kytarista Danny Barker, dechařští veteráni Al HirtPete Fountain, bratři Nevilleové, saxofonisté Alvin „Red“ TylerFred Kemp. Tihle báječní muzikanti dohromady tvoří kapelu, která zní jako samotné město.

Žádná studiová sterilita, ale trubky z Jericha, pot a často až nesnesitelné klubové horko na place, kde je noc stále mladá. Je v tom jistá něha. Návrat domů, který se promění v kolektivní oslavu, kde si každý hudebník vezme kousek minulosti a promění ji v současnost. Tak, jak to muzikanti z NOLA umí odjakživa.

Návrat, který nic neuzavřel

Za tuhle desku získal Dr. John Grammy, ale to je jen poznámka pod čarou. Goin’ Back to New Orleans je víc než triumf – je to návrat člověka, který nikdy skutečně neodešel. Deska, na níž se historie mění v přítomnost a hudba v paměť. Když ji posloucháte, cítíte, že New Orleans není jen město. Je to stav mysli, rytmus v těle, ozvěna něčeho, co se nikdy neztratí. A že někdy se nevracíme domů proto, abychom tam něco našli, ale proto, že to místo už dávno žije v nás.

Tento text je součástí série článků #NOLAGroove, v níž mapujeme neworleanskou hudební scénu napříč žánry, érami a osobnostmi.

Dr. John: Goin‘ Back To New Orleans

Label: Warner Bros. Records – 9 26940-2
Format: CD, Album
Country: US
Released: 1992
Genre: Jazz, Funk / Soul
Style: Soul-Jazz, Rhythm & Blues, Bayou Funk, Soul

Tracklist

1/ Litanie Des Saints (4:44)
Arranged By – Wardell Quezergue
Backing Vocals – Connie Fitch, Stephanie Whitfield
Bass – Chris Severin
Vocals – The Neville Brothers
Whistle – Charles Neville
Whistle [Fuzzle] – Charlie Miller
Written-By – Mac Rebennack

2/ Careless Love (4:10)
Arranged By [Horns] – Alvin „Red“ Tyler
Arranged By [Strings] – Wardell Quezergue
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – Chris Severin
Soloist, Trumpet – Jamil Sharif
Tenor Saxophone – Eric Traub
Written-By – M. Koenig, S. Williams, W.C. Handy

3/ My Indian Red (4:47)
Arranged By – Danny Barker
Arranged By [Horns] – Wardell Quezergue
Banjo – Danny Barker
Bass – Chris Severin
Tenor Saxophone – Amadee Castenell, Frederick Kemp
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Charlie Miller, Umar Sharif
Tuba – Kirk Joseph
Vocals – The Neville Brothers

4/ Milneburg Joys (2:39)
Arranged By – Alvin „Red“ Tyler
Banjo – Danny Barker
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – Chris Severin
Tenor Saxophone – Eric Traub
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Clyde Kerr Jr., Jamil Sharif
Tuba – Kirk Joseph
Written-By – Charles Melrose, Jellyroll Morton, Leon Roppola, Paul Mayers

5/ I Thought I Heard Buddy Bolden Say (2:29)
Guitar, Vocals – Danny Barker
Soloist, Trumpet – Jamil Sharif
Written-By – Ferdinand Morton

6/ Basin Street Blues (4:27)
Arranged By – Wardell Quezergue
Baritone Saxophone – Roger Lewis
Bass – Chris Severin
Soloist, Clarinet – Pete Fountain
Tenor Saxophone – Amadee Castenell, Frederick Kemp
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Charlie Miller, Umar Sharif
Written-By – Spencer Williams

7 /Didn’t He Ramble (3:28)
Arranged By – Edward Frank
Banjo – Danny Barker
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – Chris Severin
Soloist, Trumpet – Jamil Sharif
Tenor Saxophone – Eric Traub
Trombone – Bruce Hammond
Tuba – Kirk Joseph
Written-By – Hatty Bolton

8/ Do You Call That A Buddy? (3:54)
Arranged By – Edward Frank
Backing Vocals – Chuck Carbo
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – David Barard
Tenor Saxophone – Eric Traub
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Clyde Kerr Jr., Jamil Sharif
Vocals – The Neville Brothers
Written-By – D. Raye, Wesley Wilson

9/ How Come My Dog Don’t Bark (When You Come ‚Round) (4:09)
Arranged By – Wardell Quezergue
Baritone Saxophone – Roger Lewis
Bass – Chris Severin
Drums, Bell Tree [Wingertree] – Freddy Staehle
Tenor Saxophone – Amadee Castenell, Frederick Kemp
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Charlie Miller, Umar Sharif
Written-By – Prince Partridge

10/ Good Night, Irene (4:11)
Arranged By – Wardell Quezergue
Backing Vocals – Connie Fitch, Shirley Goodman, Stephanie Whitfield, Tara Janelle
Baritone Saxophone – Roger Lewis
Bass – David Barard
Tenor Saxophone – Amadee Castenell, Frederick Kemp
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Charlie Miller, Umar Sharif
Written-By – H. Ledbetter, John Lomax

11/ Fess Up (3:12)
Arranged By – Mac Rebennack
Written-By – Mac Rebennack

12/ Since I Fell For You (3:32)
Arranged By – Wardell Quezergue
Baritone Saxophone – Roger Lewis
Bass – Chris Severin
Soloist, Guitar – Dr. John
Tenor Saxophone – Amadee Castenell, Frederick Kemp
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Charlie Miller, Umar Sharif
Written-By – Buddy Johnson

13/ I’ll Be Glad When You’re Dead, You Rascal You (3:25)
Arranged By – Wardell Quezergue
Bass – Chris Severin
Tenor Saxophone – Amadee Castenell, Frederick Kemp
Trombone – Bruce Hammond
Trumpet – Charlie Miller, Umar Sharif
Written-By – Sam Theard

14/ Cabbage Head (3:59)
Arranged By – Wardell Quezergue
Banjo – Danny Barker
Bass – Chris Severin
Drums, Bell Tree [Wingertree] – Freddy Staehle
Tuba – Kirk Joseph
Written-By – Henry Roland Byrd, Mac Rebennack

15/ Goin‘ Home Tomorrow (3:01)
Arranged By – Alvin „Red“ Tyler
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – David Barard
Soloist, Tenor Saxophone – Eric Traub
Trumpet – Jamil Sharif
Written-By – Alvin Young, A. Domino

16/ Blue Monday (3:01)
Arranged By – Alvin „Red“ Tyler
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – David Barard
Soloist, Tenor Saxophone – Herbert Hardesty
Tenor Saxophone – Eric Traub
Written-By – D. Bartholomew

17/ Scald Dog (2:58)
Arranged By – Alvin „Red“ Tyler
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – David Barard
Soloist, Tenor Saxophone – Herbert Hardesty
Tenor Saxophone – Eric Traub
Written-By – A. Domino/D. Bartholomew, Huey „Piano“ Smith

18/ Goin‘ Back To New Orleans (4:08)
Arranged By – Alvin „Red“ Tyler
Banjo – Danny Barker
Baritone Saxophone – Alvin „Red“ Tyler
Bass – David Barard
Drums, Bell Tree [Wingertree] – Freddy Staehle
Soloist, Clarinet – Pete Fountain
Soloist, Tenor Saxophone – Charles Neville
Soloist, Trumpet – Al Hirt
Tenor Saxophone – Eric Traub
Trumpet – Jamil Sharif
Vocals – The Neville Brothers
Written-By – J. Liggins

Credits

Guitar – Tommy Moran
Lead Vocals, Piano, Organ, Electric Piano, Guitar – Dr. John
Percussion – Chief „Smiley“ Ricks*, Alfred „Uganda“ Roberts*, Charles Neville, Cyril Neville

Art Direction – Tom Recchion
Design – Lyn Bradley, Tom Recchion
Engineer [Assistant] – Chris Rich, David Farrell, Steve Reynolds
Engineer, Mixed By – Al Schmitt
Photography By – Jason Jones
Producer – Stewart Levine

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi na e-mail mingus(zavínáč)cernejpudink(tečka)cz. Děkuji. Moje texty šířím pod licencí CC BY-SA 4.0.

Napsat komentář

Tento web používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak data z komentářů zpracováváme.