Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Jeden z nejosobitějších členů „texaského tenorsaxofonového stáda“ Booker „Book“ Ervin se v polovině šesté dekády 20. století dostává do tvůrčí krize. V létě 1966 se odhodlal k návratu do Spojených států z dočasného evropského pobytu. Zároveň se přestěhoval do slunné Kalifornie. Výsledkem těchto významných životních změn bylo mj. album Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records).
Pokračování textu Booker Ervin: Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records)
Album Zodiac s podtitulem Music Of Cecil Payne vyšlo jako pocta předčasně zemřelým výtečným muzikantům; pianistovi Wyntonu Kellymu a trumpetistovi Kennymu Dorhamovi, kteří se nedočkali uvedení nahrávek do prodeje.
Pokračování textu Cecil Payne: Zodiac (The Music Of Cecil Payne) (1973, Strata-East Records)
V polovině šedesátých let dvacátého století se albová produkce vydavatelství Prestige Records zaměřila na posluchačsky přívětivější soul jazz. Výjimkou potvrzující pravidlo byl tenorsaxofonista Booker Ervin. Pro label nahrál sérii velice povedených sólových LP desek v duchu nejlepších bluesových a bopových tradic „texaského saxofonového stáda.“
Pokračování textu Booker Ervin: The Blues Book (1965, Prestige Records)
Zvuková svoboda, rafinované aranže a dechová magie.
Několik měsíců po dokončení prací na Milesově LP desce Sketches Of Spain (1960, Columbia Records) se výborný jazzový aranžér a producent Gil Evans dostal do studia se svým Gil Evans Orchestra, aby natočil jedno ze svých nejlepších postbopových alb – Out Of The Cool (1961, Impulse! Records).
Pokračování textu Gil Evans Orchestra: Out Of The Cool (1961, Impulse! Records)
Pianista s fenomenální pamětí a úchvatný improvizátor Erroll Garner (15. 6. 1921 – 2. 1. 1977, narozen jako Erroll Louis Garner) byl jedním z největších jazzových romantiků výrazně ovlivněných tvorbou francouzského klasického skladatele Clauda Debussyho.
Rodák ze St. Louis se zkušeností se službou u U.S. Marine, absolvovent studia hudební skladby na Washington University a nadšenec do balzamování a vycpávání zvířat, Oliver Nelson (4. 6. 1932 – 28. 10. 1975, narozen jako Oliver Edward Nelson) se po vydání průlomového alba The Blues And The Abstract Truth (1961, Impulse! Records) stal jedním z nejžádanějších jazzových aranžerů. Jeho služeb využívali – vedle pianisty Theloniouse Monka nebo sexofonisty Sonnyho Rollinse – i mnozí filmoví režiséři.
Pokračování textu Oliver Nelson, nejenom Blues a domnělá pravda
Pennsylvánský rodák, kontrabasista a violoncellista Ray Brown (13. 10. 1926 – 2. 7. 2002, narozen jako Raymond Matthews Brown) patřil v poválečné bopové éře k absolutní špičce mezi jazzovými basisty. Udivoval především neutuchajícím swingujícím stylem hry a nevídaným hudebním citem.
Jimmy Garrison (3. 3. 1934 – 7. 4. 1976, narozen jako James Emory Garrison) byl nepochybně jedním z nejdůležitějších, elektrizujících a nadpřirozených akustických jazzových basistů / improvizátorů, jací se kdy narodili.
Pokračování textu Jimmy Garrison, kontrabasista bez tonálního ukotvení