Erroll Garner, drobný fenomenální pianista s telefonním seznamem položeným na stoličce u piana

Naposledy aktualizováno: 18.9.2019

Pianista s fenomenální pamětí a úchvatný improvizátor Erroll Garner (15. 6. 1921 – 2. 1. 1977, narozen jako Erroll Louis Garner) byl jedním z největších jazzových romantiků výrazně ovlivněných tvorbou francouzského klasického skladatele Clauda Debussyho.

Errollova radostná hudba a pověstný smysl pro humor dodnes inspirují hudebníky i hudební fanoušky

Erroll Garner náležel mezi nejpopulárnější jazzové interprety své doby. Byl uznávaný pro svůj swingový projev, osobitou virtuózní hru a známé kompozice, jako je balada Misty.

V posledních několika letech byl Garnerův odkaz opět vzkříšen úsilím projektu Erroll Garner Project společnosti Octave Music, včetně rozšířené reedice jeho stěžejního alba Concert By The Sea.

Fanoušky si získal nejenom vynikající klavírní technikou, ale také mistrným využitím dynamiky. Střídal tiché a klidné pasáže s rychlými běhy po klávesnici a šokoval hřmotným zvukem nástroje.

Byl jedním z prvních černošských jazzmanů, kteří byli pozváni do tehdy nesmírně populárních celonárodních televizních show. Objevil se nejenom u Eda Sullivana, ale také v konkurenčních pořadech uváděných Dickem Cavittem, Stevem Allenem nebo Johnnym Carsonem.

Důležitý vliv manažerky a Errolovy osobní přítelkyně Marthy Glaser na jeho kariéru

Velký vliv na jeho tvorbu, ale i popularitu a nebývalému ohlasu u americké středostavovské společnosti, měla manažerka, příznivkyně a osobní přítelkyně Martha Glaser. Z jejich zveřejněné korespondence je patrné, jak jí na Garnerovi záleželo, a to nejen jako na muzikantovi.

Vždy mu kladla na srdce, aby neprohospodařil svůj skladatelský talent. V roce 1956 mu mj. napsala: „Kdybychom byli bez všech těch dluhů, mohl bys vynaložit veškeré úsilí na další rozvoj kariéry – doufám, že pochopíš, co se snažím říci a dělat… A věř mi, hodně dlužíš svému skladatelskému umu. Jsi v tomhle směru dlouhodobě po splatnosti – věnuj komponování zvýšenou pozornost. Nenech svůj dar zbůhdarma zahálet.“

Podnětem pro její komentář byl pravděpodobně nedávný úspěch skladby Misty, kterou Erroll nahrál v roce 1954. Očividně věřila, že by mohl upevnit své postavení coby skladatel tím, že bude nahrávat především své původní skladby.

pod růžovým světlem reflektoru se ukrýval bytostný swingař

Garner byl vnitřním muzikantským přesvědčením bytostným swingařem se silnými bluesovými vlivy. Oběma rukama, podobně jako stride pianisté, atakoval klaviaturu s neomdlévající razancí, aby dosáhl svého hlavního muzikantského cíle, jímž byla touha využít, a především představit, orchestrální a sólové možnosti nástroje.

Patřil k oblíbeným a vyhledávaným, dobovým koncertním a klubovým hráčům. Od druhé poloviny padesátých let hraje na pódiu osvíceném jediným reflektorem s růžovým světlem.

Errollova bohatá akordová hra, podporovaná neomylným rytmickým doprovodem levačky, vycházela z nevyčerpatelných energetických zásob, pověstného smyslu pro humor a jeho mimořádného melodického cítění.

„Garner byl dokonalý hudebník. Dokázal vás rozplakat, rozesmát i přimět k zamyšlení. A to je to, co má umělec dělat.“ – Ahmad Jamal

náhradník za arta tatuma
Various Artists: Jazz Scene USA (1973, Vogue)

Garner začal hrát na piano již ve třech letech a profesionálně vystoupil již o čtyři roky později. Prvním velkým hráčským vzorem mu je bratr Linton. V dalších letech ho inspirují newyorští meziváleční stride pianisté. Bývá přirovnáván k Artu TatumoviFatsu Wallerovi.

Od sedmi let vystupuje se skupinou Kan-D-Kids ve vysílání pittsburghské rozhlasové stanice KDKA. Jako jedenáctiletý si přivydělává hraním na říčních parnících. O tři roky později sbírá zkušenosti v kapele saxofonisty Leroye Browna.

Studoval na George Westinghouse High School, jejímiž žáky byli mj. pianista Ahmad Jamal nebo ellingtonovský skladatel a aranžér Billy Strayhorn. Odtud se v roce 1944 přesouvá do New Yorku, aby nastoupil do tria kontrabasisty Slama Stewarta. Zde se potkává s výtečným kytaristou Tinym Grimesem a alternuje za legendárního Arta Tatuma.

Spolupracuje s bebopovým altsaxofonistou Charliem „Bird“ Parkerem na slavné nahrávce Cool Blues ze studiové seance uskutečněné 19. února 1947 v holywoodském studiu C.P. MacGregor Studios.

Ta je dostupná na LP desce Charlie Parker On Dial Vol. 2 (1972, Spotlite Records). Parkerův kvartet ve složení Bird (altsaxofon), Erroll (piano), George „Red“ Callender (basa) a Harold „Doc“ West (bicí) tehdy doprovázel zpěváka Earla Colemana na velkém dobovém hitu This Is Always.

autor jazzového standardu misty neuměl číst noty

Nikdy se ale nenaučil číst z not. Ačkoliv byl samoukem, dokázal napsat řadu nádherných jazzových melodií. V jeho autorské pozůstalosti se nachází více jak dvě stě skladeb.

Erroll Garner: Contrasts (1955, EmArcy Records)
Erroll Garner: Contrasts (1955, EmArcy Records)

Jednou z nich je i Misty, zkomponovaná v roce 1950 v letadle během letu ze San Francisca do Denveru. Na desku ji Erroll natočí až o čtyři roky později, přesně 27. července 1954.

Tehdy se zúčastní legendární studiové frekvence, na níž s basistou Wyattem Rutherem a bubeníkem Fatsem Heardem nahraje bez jediné chyby, a na jeden zátah, celkem dvacet čtyři písní. Jedenáct z nich vychází na albu Contrasts (1955, EmArcy Records). Je mezi nimi i tato Errolova ikonická skladba.

Dnes oprávněně náleží mezi jeden z nejčastěji hraných jazzových standardů. Podle statistik autorské organizace ASCAP se trvale drží na patnáctém místě v pořadí nejznámějších skladeb dvacátého století.

Až do roku 1956 má neshody s pennsylvánskými muzikantskými odbory, kam ho nechtějí přijmout kvůli problémům se čtením z not. Vše se urovná udělením čestného členství.

Erroll Garner: The Elf (1976, Savoy Records)
Erroll Garner: The Elf (1976, Savoy Records)

Jeho oslňující klavírní hru dokumentuje skladba Blue Lou na společném albu Jazz Scene USA (1973, Vogue Records), vydaném ve Francii.

Jedná se o záznam rozhlasového show Just Jazz, připraveného Genem Normanem, za účasti saxofonisty/trumpetisty Bennyho Cartera, trumpetisty Howarda McGhee, trombonisty Vica Dickensona, tenorsaxofonistů Wardella Graye, Stana Getze a pianisty a zpěváka Nata King Colea.

Vynikající kolekci Errollových nahrávek ze čtyřicátých let pořízených převážně s vlastním triem ve složení John Simmons (basa) a Alvin Stoller (bicí) představuje vinylové dvojalbum The Elf (1976, Savoy Records).

koncert u moře, errole, zahraj to znovu!

V padesátých letech podepsal nahrávací smlouvu s Columbií, u které vydal zdařilou kolekci vlastních lyrických témat v kombinaci s převzatými tituly, jako např. Avalon. Sérii shrnul dvoudiskový komplet Play It Again, Erroll! (1975, Columbia Records).

Největší popularity dosáhla jeho koncertní LP deska Concert By The Sea (1956, Columbia Records). Snímky vznikly v kalifornském městečku Carmel. Tamní občané přebudovali místní kostel na koncertní sál s výbornou akustikou. Vinyl vyšel také v československém Supraphonu v roce 1970 pod názvem Koncert u moře.

Erroll Garner: Concert By The Sea (1956, Columbia)

Errolla na něm doprovází kontrabasista Eddie Calhoun a bubeník Denzil Best. Přestože album obsahuje především klasický standardní jazzový repertoár (namátkou Autumn Leaves nebo April In Paris), Garner v improvizovaných sólových partech představuje svoje typické klavírní pojetí, plné mistrně rozehraných pomalých temp, se snahou docílit u posluchačů pocitu příjemného napětí a vzrušení.

Tři roky před odchodem z našeho světa na rakovinu plic vydává velice zajímavou nahrávku Magician (1974, London/Pye), na níž výjimečně nehraje pouze s triem. Doprovází ho tři perkusionisté Jose Manguale, Jackie WilliamseGrady Tate, baskytarista Bob CranshawNorman Gold na Hammond B3 Organ. Erroll se během studiových sekvencí rozhodl nabídnout svým věrným malé překvapení – připravil úplně novou verzi skladby I Only Have Eyes For You. Poprvé vyšla u Savoy Records v únoru 1949.

V roce 2015 přešla část pozůstalosti po Garnerově manažerce Marthě Glaser do vlastnictví university v Errollově rodném městě Pittsburghu. Vedle Errollových osobních dopisů, fotografií, notových záznamů, nahrávek, filmových záběrů a obchodní korespondence, ze které citujeme v úvodu profilu, obsahovala i pověstný výtisk telefonního seznamu, jenž si drobný pianista, měřil necelých sto šedesát centimetrů, při koncertech pokládal pod sebe na stoličku u piana, aby lépe dosáhl na klaviaturu.

Ukázky:

Cool Blues – https://youtu.be/TAUi2ios958
Blue Lou – https://youtu.be/zCMVT5vbf30
Misty – https://youtu.be/P_tAU3GM9XI
Dreamy – https://youtu.be/mQ6yx_QTCk8
Autumn Leaves – https://youtu.be/PZ_si4imwac
I Only Have Eyes For You – https://youtu.be/Gs8ZfutmkWs

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..