Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Autenticita místo poslušnosti. A cena, kterou za to zaplatil.
Petr Novák – rebel českého popu, který se nikdy neprodával. K nedožité osmdesátce vychází dvojalbum Povídej. Připomeňte si, proč jeho hlas zní napříč dekádami.
Styl, šok a hudba, co přistála přímo uprostřed glamrockového Londýna
#RoxyFerryFiles
V roce 1972 se na britské scéně objevili Roxy Music. Kapela, která vypadala i zněla, jako by sem spadla z jiné mezihvězdné dráhy. Její první album bylo směsí pop-artové estetiky, zvukových experimentů a starosvětské elegance – a stalo se manifestem toho, že rock může být chytrý, vizuálně podmanivý a zároveň taneční.
Pokračování textu Debut Roxy Music: Krásně podivné a fascinující album
Bryan Ferry je zkrátka věčný a nadčasově cool
#RoxyFerryFiles
Více jak 50 let na scéně a pořád nepřekonaný vzor elegance. Bryan Ferry – chraplavý hlas noci a mistr proměn – umí být stále stejně okouzlující. Dokáže fanouškům rozechvět kolena. Ať už v bílém obleku v klipu „Let’s Stick Together“ (po boku oslnivé Jerry Hall), v přepjaté vojenské uniformě s páskou přes oko v „Love is the Drug“, nebo v luxusním smokingu na „Avalonu“. Jako tvář Roxy Music formoval britský art rock, soupeřil i přátelil se s Bowiem a jeho hity inspirovaly celé generace.
Pokračování textu Bryan Ferry: elegán, který proměnil hudbu v umění
Žádné písně pro stárnoucí baby boomery.
The Healing Game je Morrison, který vám nedá nic zadarmo.
Van Morrison se nikdy nespokojil s tím, co od něj chtěl hudební průmysl. Když v roce 1997 vydal The Healing Game, nebyl to jen další zápis do jeho diskografie, ale návrat k podstatě — k hudbě, která hledá, pochybuje a odmítá laciné pravdy. Album ukazuje Morrisona zralého, mystického a stále fascinovaného otázkami, na které možná neexistuje odpověď.
Pokračování textu Van Morrison: Léčivá hra pro unavenou duši
Van Morrison spojuje literární hravost s hudební improvizací a aranžérským mistrovstvím.
Van Morrison na Hard Nose the Highway (1973) znovu prokazuje svůj talent pro aranžmá, literární hravost a emocionální nuance. I když album nenaplňuje všechny očekávání, nabízí originální texty, citlivé aranžmá a okamžiky brilantní improvizace, které stojí za pozornost.
Pokračování textu Co tím názvem alba Hard Nose the Highway vlastně Van Morrison myslel?
Album, které znělo jako naděje na konci 60. let — funk, rovnost a touha změnit svět tancem.
Ještě než se Sly Stone ztratil v temnotě a sklouzl do kokainového rauše, natočil album, které znělo jako závan naděje na konci 60. let. Stand! (1969) zní jako výkřik radosti a víry v lidi — v barevný svět bez předsudků. Deska, která dokáže zvednout ze židle i toho největšího škarohlída a přimět ho tančit s někým, koho se doteď bál jen pozdravit.
Pokračování textu Sly & the Family Stone a jejich Stand! — poslední zářivý okamžik 60. let
Conjunto jako kulturní dědictví
Hudba z jižního Texasu, německé polky, mexické balady a mistrovství na knoflíkový akordeon. Flaco Jiménez posunul conjunto od regionálního stylu k celosvětovému fenoménu. Byl víc než jen legenda stylu conjunto – byl mistr improvizace a symbol kulturní hrdosti.
Pokračování textu Flaco Jiménez: Ikona tex-mex zvuku a pán akordeonových fines
The Jam byli víc než jen revivalisté. Byli autentičtí – a zároveň nad věcí
V roce 1980 byli The Jam na britských ostrovech nedotknutelní. Trojice z Wokingu – Paul Weller, Bruce Foxton a Rick Buckler – měla za sebou sérii skvělých desek a věrnou fanouškovskou základnu. Hráli svižně, chytře, elegantně. Punkem sice prošli, ale nikdy v něm nezůstali. A především: neustále se zlepšovali.