Naposledy aktualizováno: 12.12.2025
Hudba jako mlha, kterou nelze prohlédnout
Když se někdejší členové Japan v roce 1991 znovu sešli pod jménem Rain Tree Crow, nebylo to gesto nostalgie. Spíš tichý, opatrně improvizovaný experiment, ve kterém David Sylvian přizval své staré spoluhráče na cestu, jež měla s glamovými začátky společného už jen jména na obalu. Jak se ukázalo, i krátký návrat může být nečekaně čistý, hluboký a osvobozující.
Tichý odpor vůči vlastní legendě
To, co David Sylvian začal zkoumat ve skladbách jako „Steel Cathedrals“ a při spolupráci s Holgerem Czukayem, se na albu Rain Tree Crow proměnilo v plnohodnotnou kolektivní improvizaci původní sestavy Japan — a v jeho osobní vrchol této cesty. Rain Tree Crow je záznamem jednoho okamžiku a etapy, kdy se zdálo, že staré vztahy mohou znovu dýchat.
Není to úplně přesné. Není to návrat Japan, není to revival, není to ani pokračování. Kdysi se Japan zbavili glamových dekoračních nálepek a vyklouzli do vlastní tiché, rafinované estetiky: od ostře pudrovaných začátků přes nečekaně průlomový hit „Ghosts“, jednu z nejpodivnějších skladeb, která kdy dosáhla Top Five, až k albu Tin Drum (spotify link) a rychlému rozpadu.
|
|
|
Po rozchodu si členové prošli strmými i trnitými cestami: Sylvian se stáhl k meditativní elektronice, Mick Karn se statečně pral se svou kariérou. Jeho projekt Dalís Car s Petem Murphym z Bauhausu nebyl šťastným tahem. Byť výsledkem byla jedinečná hudba na albu The Waking Hour (1984, spotify link) s podivnými temnými náladami, založená na specifickém zvuku bezpražcové baskytary. Steve Jansen a Richard Barbieri zůstávali spíš v zákulisí — stálí hosté, méně viditelní sólisté.
Když ale Sylvian o mnoho let později přemýšlel o improvizovaném projektu s volně proměnlivým obsazením, připadalo mu přirozené oslovit právě tuhle starou čtveřici. „Zvykneš si komponovat pro muzikanty, které znáš, kteří ty skladby budou hrát,“ říkal. „A to se ti nikdy nepodaří s lidmi, se kterými jsi nevyrůstal.“ A tak se dali znovu dohromady — ne jako Japan, ale jako skupina, která nemá chuť připomínat kdysi slavné jméno.
Atmosféra, která vznikla až ve studiu
Několik měsíců spolu trávili čas, o hudbě mluvili jen mimochodem. Nikdo nepsal nové skladby, nikoho netížilo očekávání. Když pak vstoupili do studia, bylo to poprvé od posledního turné Japan — a poprvé bez jakékoli přípravy. Sylvian později vzpomínal na „skvělou, uvolněnou náladu“. Výsledný zvuk tuhle atmosféru slyšitelně obsahuje.
„Ačkoli se na hotovém albu stále ozývají zárodky původních improvizací, z nichž jednotlivé skladby vznikly, proběhlo během práce mnoho dalších přehrávek a úprav. Nepamatuji si, že by bylo příliš složité rozhodovat o tom, kterou cestou se materiál vydá, ale často jsem musel obhajovat vlastní rozhodnutí – proč je jeden přístup nebo skladba v kontextu alba na místě a jiný nikoli,“ vypověděl Sylvian v rozhovoru s Markusem Deisenbergerem (2009). Myšlenku dále rozvinul: „Výjimkou byla možná Blackwater. Za tu jsem bojoval víc než za jakoukoli jinou. Ne proto, že by pro mě měla největší osobní význam, ale protože to byla silná skladba a do celku alba zapadala mimořádně dobře.“
Odhaluje genezi vzniku Rain Tree Crow coby výsledek kolektivních improvizací, ale jehož výsledná podoba byla pečlivě tvarována. David byl tichým kurátorem projektu, který určoval směr nahrávky a zároveň musel své volby často vysvětlovat ostatním. „Blackwater“ – s jiskřivou kytarou Billa Nelsona – pro něj nebyla osobní favorit, ale kompoziční kotva: skladba, která držela celek pohromadě. Nahrávka totiž působí jako tkanina složená z povědomých hlasů, nových odstínů a improvizací, které se zrodily v daném okamžiku a už se nemohly zopakovat.
Proč to nebylo album Japan
Rozhodnutí nevydat desku pod původní značkou bylo čistě Sylvianovo. Mnozí se domnívali, že jde o zbytečnou tvrdohlavost, ale jeho argument byl jednoduchý:
„Mezi tou kapelou a tím, co představovala, a tím, co dělali Rain Tree Crow, není žádná kontinuita. Nazvat to albem Japan by bylo cynické.“
Možná tím srazil prodeje. Možná zbytečně popudil spoluhráče. Ale album Rain Tree Crow skutečně nestojí na kontinuitě — stojí na výtvarné, téměř krajinomalebné náladě, jakou Japan nikdy neměli. Je to zvuk po letech ticha, po životních odbočkách, po zklamáních i malých vítězstvích. Zvuk, který nepotřebuje reference ani jméno.
Hudba jako krajina, ne jako návrat
Rain Tree Crow je titul, který se spíš rozestupuje, než že by postupoval vpřed. Samotné názvy skladeb jako „New Moon At Red Deer Wallow“ vyznívají spíš jako haiku než jako tracklist. Evokují melancholické obrazy severoamerických Indiánů, podobně jako kdysi Japan koketovali s čínským folklorem — ale tentokrát bez exotické stylizace, bez výrazné metafory. Prostě tichá, společná imaginace.
Samotný název Rain Tree Crow působí spíš jako náznak než jako označení. Dešťová vrána (Coccyzus americanus, Kukačka žlutozobá) – pták, který se ozývá těsně před příchodem deště — není v lidové představivosti původních obyvatel Severní Ameriky symbolem bouře, ale proměny. Změny, která se nedá vymezit přesným okamžikem. Jen cítíte, že se vzduch zahušťuje, světlo měkne a ticho dostává jiný odstín. Přesně v tomhle prostoru se album pohybuje. Nehlásí návrat ani zlom, spíš jemně upozorňuje, že se něco posunulo. Že přichází vlhké období, ve kterém se zvuky chovají jinak, pomaleji, s větší váhou.
Sylvianův hlas je temnější a tišší než kdy dřív, někdy na hranici šepotu. Připomíná pozdního Scotta Walkera, chvíli předtím, než se jeho hudba rozplynula do čisté abstrakce. Zbytek kapely tvoří detailní, jemně vrstvené struktury — nic okázalého, ale ani nic, co by působilo lhostejně. Všechno je pečlivě umístěné, ale ne dohladka vypulírované. Album žije z drobných textur, jemných posunů, z pomíjivých nápadů.
Odstup od záře reflektorů jako příležitost
Dlouhá léta mimo pozornost velkého publika jim nakonec pomohla. Rain Tree Crow se obejde bez popových triků i bez pokusu navázat na minulost. Místo toho využívá oblique strategies v nejplynulejším slova smyslu: zvuk, který uhýbá, mizí, vrací se, mění úhel pohledu. Popové triky? Nezájem. V tom je jeho síla — a vlastně i odvaha.
A pokud působí indiánské motivy trochu pošetile? Pošetilost není vždy slabostí. Může být špetkou volnosti, která umožní hudbě dýchat.
láska, Amerika, nové kapitoly
Krátce po vydání alba dostal Sylvian do schránky kazetu od Ingrid Chavez. Zpěvačky, básnířky a spolupracovnice Prince, známé i díky soudnímu sporu o „Justify My Love“. Její hlas ho ohromil natolik, že za ní odletěl do USA. Za dva měsíce se vzali.
Přestěhoval se do Minneapolis. Stal se otcem. Cestoval s rodinou po Spojených státech a sledoval různé duchovní učitele; později se usadili v Kalifornii poblíž Shree Maa, indické duchovní učitelky žijící v Napa Valley. Popisoval to jako „nejrušnější a nejbohatší období svého života“. Tehdy se také začal formovat jeho pozdější, výrazně duchovně laděný umělecký svět.
Rain Tree Crow tak dnes působí jako přechodová nahrávka: poslední okamžik, kdy se čtyři hudebníci ocitli ve stejném prostoru, aniž by od sebe cokoli očekávali.
Závěrem: album, které se mihlo – a přesto zůstává
Rain Tree Crow zdokumentovalo jeden krátký okamžik, kdy se zdálo, že staré vztahy mohou znovu dýchat. Není to návrat, není to revival, není to ani pokračování. Je to znovunalezený poklad. Ukazuje, že i krátké setkání může mít hloubku, pokud vznikne z radosti a improvizace — a ne ze snahy zopakovat minulost. Album zmizelo stejně tiše, jako se objevilo.
Ale přesně takové příběhy si rubrika Zapomenuté příběhy zaslouží připomínat.
Rain Tree Crow
Label: Virgin – 211 380, Virgin – V2659
Format: Vinyl, LP, Album
Country: Europe
Released: Apr 20, 1991
Genre: Electronic, Rock
Style: Pop Rock, Experimental, Ambient
Tracklist
Side A
A1 Big Wheels In Shanty Town (7:08)
Arranged By [The Phantom Horns] – Sylvian, Karn
Bass [Pulse Bass], Bass [‚ Wah Wah ‚ Bass], Brass – Mick Karn
Drums, Percussion, Organ [Hammond Organ] – Steve Jansen
Guitar [Additional Guitar] – Bill Nelson
Horns – The Phantom Horns
Hammond Organ, Guitars, Effects [Shortwave Radio], Electric Piano, Vocals – David Sylvian
Synthesizers – Richard Barbieri
Vocals – Djanka Diabate, Djene Doumbouya
A2 Every Colour You Are (4:44)
Bass, Saxophone [‚wah Wah‘ Saxophone] – Mick Karn
Drums, Percussion – Steve Jansen
Guitars, Electric Piano, Electronics [Shortwave Radio], Effects [Treatments], Vocals – David Sylvian
Slide Guitar – Phil Palmer
Synthesizers – Richard Barbier
A3 Rain Tree Crow (2:03)
Percussion – Steve Jansen
Additional Percussion, Vocals – David Sylvian
Pipes – Mick Karn
Synthesizers – Richard Barbieri
A4 Red Earth (As Summertime Ends) (3:36)
Acoustic Guitar – Phil Palmer
Bass, Tabla – Mick Karn
Bass Conga – Michael Brook
Ceramic Drums, Percussion – Steve Jansen
Orchestration – Brian Gascoigne
Slide Guitar, Synthesizers, Indian Drum – David Sylvian
Synthesizers – Richard Barbieri
A5 Pocket Full Of Change (6:05)
Bass, Brass – Mick Karn
Drums, Percussion, Additional Organ – Steve Jansen
Guitar Treatments – Michael Brook
Organ, Guitar, Vocals – David Sylvian
Synthesizers – Richard Barbieri
Side B
B1 Boat’s For Burning (0:45)
Guitar, Vocals – David Sylvian
Synthesizers – Richard Barbieri
Tambourine – Steve Jansen
B2 New Moon At Red Deer Wallow (5:10)
Bass Clarinet – Mick Karn
Moroccan Clay Drums, Fan Drums, Percussion – Steve Jansen
Guitars, Bass – David Sylvian
Synthesizers – Richard Barbieri
B3 Blackwater (4:18)
Bass – Mick Karn
Drums, Percussion – Steve Jansen
Guitar – Bill Nelson
Guitars, Synthesizer, Vocals – David Sylvian
Synthesizers – Richard Barbieri
B4 A Reassuringly Dull Sunday (1:20)
Percussion – Michael Brook, Mick Karn, Steve Jansen
Bass Clarinet – Mick Karn
Marimba – Steve Jansen
Percussion, Organ, Synthesizer – David Sylvian
Synthesizers, Piano – Richard Barbieri
B5 Blackcrow Hits Shoe Shine City (5:11)
Bass, Saxophone [‚wah Wah‘ Saxophone] – Mick Karn
Drums, Percussion – Steve Jansen
Electric Organ, Electric Piano, Effects, Guitars, Synthesizers, Vocals – David Sylvian
Synthesizers – Richard Barbieri
B6 Scratchings On The Bible Belt (2:45)
Bass Clarinet – Mick Karn
Electronics – Michael Brook
Guitars, Banjo, Marimba, Harmonium – David Sylvian
Treated Piano, Percussion, Marimba – Steve Jansen
Synthesizers, Noises [Water Wheel] – Richard Barbieri
B7 Cries And Whispers (2:29)
Bass – Mick Karn
Guitars, Electronics, Vocals – David Sylvian
Percussion – Steve Jansen
Synthesizers – Richard Barbieri
Written-By – Rain Tree Crow
Words By – David Sylvian
Credits
Engineered By – Pat McCarthy
Additional Engineering – Tim Martin
Recording Coordination – Richard Chadwick
Assisted Recording Coordination – Natasha White
Management – Opium (Arts) Ltd., Richard Chadwick
Mastered By – Tony Cousins
Mixed By – David Sylvian (tracks: A1, A2, A4, A5, B3 to B5, B7), Pat McCarthy (tracks: A3, B1, B2, B6), R.T.C. (tracks: A3, B1, B2, B6), Steve Nye (tracks: A1, A2, A4, A5, B3 to B5, B7)
Mixed Assisted By – Al Stone (tracks: A1, A2, A4, A5, B3 to B5, B7)
Art Direction – D. Sylvian, Y. Fujii
Design By – Russell Mills
Cover Photography By – Shinya Fujiwara
Computer Programming – Steve Jansen
Keyboard Programming – David Sylvian, Richard Barbieri
