Naposledy aktualizováno: 8.6.2026
Tichý architekt americké hudby se vrací v rozšířené edici, která místo efektu nabízí prostor – a místo gesta paměť.
#NOLAGroove
Rozšířená edice živého alba Songbook připomíná, jak zásadní roli sehrál Allen Toussaint v hudební historii New Orleans. A jak křehká může být paměť města, které přežilo hurikán, exil zdejších osobností i vlastní mýty. Nové vydání přináší dvacet dosud nevydaných nahrávek, archivní rozhovory a portrét skladatele, který se po padesáti letech v zákulisí postavil na jeviště sám.
Muž, který držel město pohromadě
Allen Toussaint a jeho album Songbook se v rozšířené edici vrací jako intimní portrét skladatele, který celý život tvořil spíše v pozadí než na očích. Toussaint (1938–2015) patřil k těm americkým tvůrcům, kteří se nikdy nestali ikonami v popkulturním smyslu, a přesto bez nich nelze pochopit zvuk celého města. New Orleans je v americké představivosti zvláštní prostor: romantizovaný, často nepochopený, ale hudebně nevyčerpatelný. Allen byl jeho tichým architektem.
Jeho písně zpívali jiní – Irma Thomas, Lee Dorsey, The Meters, Dr. John, ale i Rolling Stones nebo The Who. Jeho aranže stojí za úspěchem písně „Lady Marmalade“ i „Right Place, Wrong Time“. A jeho studio Sea-Saint bylo místem, kde se hudba New Orleans potkávala se světem. On sám zůstával v pozadí. Jako by mu vyhovovalo být tím, kdo staví kulisy, zatímco ostatní hrají hlavní role.
Katrina jako zlom: když hudba zůstane posledním domovem
V roce 2005 přišla zkázonosná Katrina. Toussaint tehdy přišel o dům, studio i město, jaké znal a miloval. Přesunul se do New Yorku, kde se stal pravidelným hostem Joe’s Pub – malého klubu v East Village, který se stal jeho útočištěm.
A právě tam se událo něco, co by se v New Orleans možná nikdy nestalo: Toussaint začal hrát sám – jen na piano. Bez kapely, bez aranží, bez ochranné vrstvy studiové dokonalosti. Jak píše Ashley Kahn, musel se naučit být na pódiu sám za sebe, přihlásit se ke svým písním.
Byl to pozdní, ale zásadní moment jeho kariéry.
Songbook jako zpověď — a teď i jako archiv
Původní vydání alba Songbook z roku 2013 zachytilo dva večery z roku 2009, kdy Toussaint seděl u klavíru a vyprávěl. Mezi „Lipstick Traces“, „Holy Cow“ a „Get Out of My Life, Woman“ proplétal historky o dětství, studiích i lidech, kteří prošli jeho životem.
Nová edice, připravená Craft Recordings, jde mnohem dál. Přináší dvacet dosud nevydaných nahrávek, včetně „City of New Orleans“, pocty „Hi Lee Hi“ i živých verzí skladeb, které původní album nenabídlo. Součástí je i archivní rozhovor, v němž vzpomíná na své rané vlivy.
Producent Paul Siegel, který koncerty v roce 2009 nahrál, vzpomíná, že právě ve chvílích, kdy zůstal Toussaint sám u klavíru, se jeho hudba otevírala nejvíc. Jako by se celý jeho písňový katalog najednou nadechl.
Pět dekád v jedné místnosti
Výběr skladeb představuje Toussainta v celé šíři. „Southern Nights“ se mění v impresionistickou vzpomínku na dětství, „Working in a Coal Mine“ v meditaci o únavě, zatímco „Freedom for the Stallion“ zní jako tichá modlitba. Dříve nevydaná „It’s Raining“ má intimitu, která připomíná, že Toussaint byl především vypravěč. Ať už hrál pro tisíce, nebo pro pár desítek lidí.
A pak je tu jeho slavné medley. Několik hitů 60. let, které definovaly neworleanské rhythm’n’blues, zahrané s lehkostí člověka, který je zná lépe než kdokoli jiný. K tomu přidává pocty městu: „I Could Eat Crawfish Everyday“, „It’s a New Orleans Thing“ nebo „Shrimp Po-Boy, Dressed“. Je to mapa jeho života. A zároveň mapa města, které se neustále mění a přesto zůstává stejné.
Poslechový itinerář
👉 Tohle je Toussaint, který už nic nemusí dokazovat. Jen klavír, hlas a vzpomínka. „Southern Nights“ tu nezní jako hit, ale jako návrat – pomalý, skoro nehmotný.
👉 Druhá poloha: autor, jehož písně si vždycky brali jiní. Groove v Allenově sólovém provedení „Get Out of My Life, Woman“ zůstává, ale perspektiva se mění. Najednou je slyšet i to, co bylo dřív schované.
Když se tichý muž konečně ozve
Rozšířené vydání Touissantova Songbook není jen doplněné album. Je to dokument o tom, jak se skladatel, který padesát let tvořil pro ostatní, rozhodl konečně promluvit vlastním hlasem.
Návrat k tomu, co drží města pohromadě: paměť, melodie a schopnost vyprávět příběhy, které zůstávají — i když všechno ostatní mizí.
Tento text je součástí série článků #NOLAGroove, v níž mapujeme neworleanskou hudební scénu napříč žánry, érami a osobnostmi.
Allen Toussaint: Songbook
Label: Craft Recordings – CR00685
Format: 2 x Vinyl, LP, Album, Gatefold
Country: US
Released: May 29, 2026
Genre: Funk / Soul, Blues
Style: Soul, Piano Blues
Tracklist
A1/ Introduction (0:54)
A2/ It’s Raining (3:57)
(Written-By – Allen Toussaint)
A3/ Lipstick Traces (1:58)
(Written-By – Allen Toussaint)
A4/ Introduction To Brickyard Blues (0:39)
A5/ Brickyard Blues (3:31)
(Written-By – Allen Toussaint
A6/ With You In Mind (3:31)
(Written-By – Allen Toussaint)
A7/ Who’s Gonna Help Brother Get Further (4:09)
(Written-By – Allen Toussaint)
B1/ Sweet Touch Of Love
(Written-By – Allen Toussaint)
B2/ Holy Cow (3:01)
(Written-By – Allen Toussaint)
B3/ Introduction To Get Out Of My Life, Woman (0:11)
B4/ Get Out Of My Life, Woman (3:01)
(Written-By – Allen Toussaint)
B5/ Freedom For The Stallion
(Written-By – Allen Toussaint)
B6/ St. James Infirmary (2:22)
B7/ Introduction To Shrimp Po-Boy, Dressed
B8/ Shrimp Po-Boy, Dressed
(Written-By – Allen Toussaint)
C1/ Soul Sister (2:51)
(Written-By – Allen Toussaint)
C2/ All These Things (3:41)
(Written-By – Allen Toussaint)
C3/ We Are America/Yes We Can
(Written-By – Allen Toussaint)
C4/ The Optimism Blues (2:51)
(Written-By – Allen Toussaint)
C5/ Old Records
(Written-By – Allen Toussaint)
C6/ Certain Girl Medley: Certain Girl/Mother-In-Law/Fortune Teller/Working In The Coal Mine
(Written-By – Allen Toussaint)
D1/ It’s A New Orleans Thing (3:07)
(Written-By – Allen Toussaint)
D2/ I Could Eat Crawfish Everyday
(Written-By – Allen Toussaint)
D3/ There’s No Place Like New York
(Written-By – Allen Toussaint)
D4/ Southern Nights (13:00)
(Written-By – Allen Toussaint)
Recorded At – Joe’s Pub, New York
