Dr. John, o tajemstvích života, magie kultu voodoo a hudby

Naposledy aktualizováno: 8.8.2022

Malcolm "Mac" Rebennack Jr. aka Dr. John
Malcolm „Mac“ Rebennack Jr. aka Dr. John

Zpěvák, skladatel, pianista, kytarista a producent Dr. John (20. 11. 1941 – 6. 6. 2019, narozen jako Malcolm John “Mac” Rebennack Jr.) ztělesňoval pro generace hudebních fanoušků zvuk New Orleans. V jeho vystoupeních se mísila masopustní pohoda s tajemstvím voodoo. Od roku 1967 do roku 1989 dokonce vedl vlastní církev.

Od dětství ho zajímala černá magie obřadu voodoo a mystika

Šestinásobný držitel Grammy a člen Rock’n’rollové síně slávy Dr. John náleží ke skutečně velkým umělcům. Jsou to ti, které nikdy úplně neprokouknete a nerozluštíte, co mají za lubem. V žádném případě se vámi nenechají polapit, a to vás nutí se k nim vracet. Miles Davis, Tom Waits nebo Aretha Franklin – jsou dalšími příklady. Od dětství se zajímal o černou magii obřadu voodoo a mystiku. Během kariéry používal pseudonymy Dr. John Creaux The Night TripperHamisch Bissonnette.

Pocházel ze Třetího okrsku
Čtyřicátá léta 20. století a reklama na mýdlo Ivory, ve které účinkoval malý Malcolm Rebennack Jr.
Čtyřicátá léta 20. století a reklama na mýdlo Ivory, ve které účinkoval malý Malcolm Rebennack Jr.

Malcolm John se narodil v New Orleans. Jeho matka Dorothy (Cronin) Rebennack pracovala jako manekýnka a v obchodě s hudebninami. Otec Malcolm Rebennack Sr. vlastnil obchod s elektrickými spotřebiči a rozhlasovými a hudebními přístroji.

Mac, jak se malému Malcolmovi začalo říkat, byl fotogenické dítě. Jako batole se objevil v reklamách a na obalech mýdla Ivory.

Rodina žila v neworleanském Třetím okrsku, který byl rasově a národnostně hodně rozmanitý. Proslul mj. tím, že se zde narodil Louis Armstrong. Vedle karibských přistěhovalců tam žili Afroameričané, Kubánci, Francouzi, Němci a Irové.

Na dotaz o svém původu Mac vyprávěl: „Vím, že moje rodina měla pocházet z francouzského regionu Bas. Do New Orleansu přišli v roce 1813 nebo 1830. Měli dům na Bayou Road, což je dnes ulice Guvernéra Nicholase.“ (pozn. autora: Bayou Road byla historická ulice v části města, které se dnes říká Tremé. Na té ulici vyrůstal rovněž pianista Jelly Roll Morton.)

V jeho stylu přežívají slavní neworleanští pianisté

Mac začal hrát na rodinném pianu již v šesti letech. První tóny mu ukázala teta Andre. Hudba ho samozřejmě obklopovala každý den. Nejprve prostřednictvím městských rozhlasových stanic. Když vyrostl, doprovázel svého otce do nočních klubů, kde opravoval hrací skříně juke boxy s gramodeskami nebo aparaturu, zatímco mladý Mac oknem špehoval muzikanty, jak na klubovém pódiu zkoušejí.

Jeho klavírní styl je ovlivněn slavnými neworleanskými pianisty, jako jsou Huey Smith, James Booker, Allen Toussaint, Art Neville, Fats Domino a především Henry Roeland „Professor Longhair“ Byrd. Ovlivnili ho i další skvělí borci, jako Pete Johnson z Kansas City nebo Albert Ammons z Chicaga, ale jak sám Dr. John říkával: „V New Orleans to bylo mnohem rozmanitější.“

Na kytaru toho nejvíce pochytil u Waltera (Papoose) Nelsona, který hrál s Fatsem Dominem. „Byly to časy, kdy bylo pro černocha a bělocha velmi nebezpečné se stýkat. Černochovi hrozilo lynčování, kdyby se rozkřiklo, že dává bělochovi lekce hry na kytaru,“ vzpomínal později Rebennack.

nahrával víc sessions, než dokázal spočítat

První nahrávací smlouvu mu nabídli u Ace Records. To již zcela upřednostnil muziku a ve třinácti odešel ze školy. Od roku 1958 pracoval coby tzv. A&R Man, skladatel a studiový muzikant. Tvrdil, že je skutečným autorem hitu Lady Luck od Lloyda Price z roku 1960.

Učil se rychle. Zvládl poměrně snadno, jak za šedesát babek týdně najít nadějného umělce, dát do kupy slušnou studiovou kapelu, natočit, zmasterovat a vydat singl. „Ve studiu jsme nahrávali každý den, někdy i dvě nebo tři frekvence denně, a člověk se jenom lopotil, aby to zvládl,“ vzpomínal v roce 1973.

Na kytaru hrál až osmnáct hodin denně, sedm dní v týdnu. Znali ho návštěvníci striptýzových klubů, nevěstinců, ale i obchůdků s potravinami na Bourbon Street.

Šéfoval vlastním malým combům. Dost si koledoval o problémy, když si zval na nahrávací frekvence bílé i černé hudebníky. Tenkrát existovaly přísně segregované městské muzikantské odbory. Úplně první Macovou deskou je singl s písní Storm Warning z roku 1959.

Okresní prokurátor Jim Garrison a jeho zásluha na likvidaci neworleanské hudební tradice

Na začátku šesté dekády se Mac připletl do rvačky. Bránil kamaráda, kterého kdosi začal mlátit pistolí. Během rvačky mu útočník ustřelí kus článku prstu na ruce. Zranění ho donutí na nějakou dobu přestat hrát na kytaru. Od té doby jsou piano a varhany jeho hlavními hudebními nástroji.

To již trčel až po uši v heroinu. Se závislostí přišly i drobné kriminální delikty, aby si sehnal peníze na dávku. „Vyzkoušel jsem si všechny možné druhy podvodů, ale většina z nich mi nikdy nevyšla,“ napsal ve své autobiografii Under A Hoodoo Moon: The Life Of The Night Tripper (1994, společně s Jackem Rummelem). „Ukázalo se, že jediný podvod, ve kterém jsem byl opravdu dobrý, bylo padělání receptů na léky.“

Nedlouho poté neworleanský okresní prokurátor Jim Garrison zavřel v rámci tažení proti kriminalitě spojené s prostitucí spousty nočních klubů ve městě. Důsledkem bylo zhroucení jedinečné místní hudební scény. Maca v rámci čistek tehdy zatkli za heroin a trest si odseděl ve vězení.

Garrison se poté stal jedním z předních konspiračních teoretiků atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Režisér Oliver Stone podle jeho vyšetřování natočil film JFK. Garrisona hrál Kevin Costner. On sám si střihl roličku šéfa vyšetřovací komise Earla Warrena.

Malcolm "Mac" Rebennack aka Dr. John
Malcolm „Mac“ Rebennack aka Dr. John
Co to všechno je? Vždyť v New Orleans vydáváme stejně velký zvuk s pouhými šesti lidmi

Na svobodu se Mac Rebennack dostal ven v roce 1963 a rovnou zamířil do Los Angeles. Během pobytu v Kalifornii nahrával coby nájemný muzikant s legendárními studiovými hudebníky z The Wrecking Crew. Jeho barrelhousový klavírní styl byl v Městě Andělů velkým oživením a dodal řadě popových a rockových nahrávek zajímavou šťávu.

Mihl se na albu Freak Out! od Mothers Of Invention. Práci dostal od ohijských rhythm’n’bluesových O’Jays či dua Sonny & Cher (zpěváci pop music, herci a manželský pár SonnyCher Bono). O spolupráci s producentem Philem Spectorem napsal: „Nacpal do studia třicet houslí, deset dechových nástrojů, hromadu kláves, basy, kytary, bicí, což se ve spojení s velkým množstvím ozvěny stalo jeho slavnou ‚zvukovou stěnou‘. Říkal jsem si: Co to všechno je? Vždyť v New Orleans vydáváme stejně velký zvuk s pouhými šesti lidmi.“

Zrod Dr. Johna Creaux The Night Trippera
Dr. John The Night Tripper: Gris-Gris (1968, ATCO)
Dr. John The Night Tripper: Gris-Gris (1968, ATCO)

Díky ušetřeným studiovým frekvencím s Cher stihl natočit své první album Gris-Gris (1968, ATCO Records) – spotify link. Okamžitě se stalo hitem undergroundových FM rádií díky nevšední mixtuře neworleanského rhythm’n’blues, psychedelického rocku, všudypřítomné mystiky a etnických kreolských prvků. Pomohlo, aby se Malcolm Rebennack etabloval coby pódiová reinkarnace postavy Dr. Johna Creaux The Night Trippera.

Původně chtěl, aby ho hrál jeho neworleanský kamarád Ronnie Barron; když Barron odmítl, převzal hlavní roli Rebennack se svým charismatickým chraplákem. O roli tahouna kapely nestál, ale jeden ze spoluhráčů mu to řekl jasně: „Když může být Bob Dylan frontmanem, můžeš jím být i TY.“

O tom, jak na postavu Dr. John přišel, Mac vyprávěl: „Moje prateta Pauline Rebennack se zapletla s chlápkem, kterému se říkalo jako mně, Dr. John. Byl to mužskej narozený ještě v Banbery v Mali v Africe. Provozovali společně bordel u toho, čemu se v New Orleans říká Little Woods.“

Věděl, co je zlo

Dr. John byl vnímán coby extravagantní osobnost a byl ztělesněním všech stylových proudů neworleanské hudby. Teatrální živá vystoupení neskrývala inspiraci mastičkářskými “Medicine show” a okultismem.

Pozornost samozřejmě poutaly Doktorovy pestré kostýmy z masopustních oslav Mardi Gras. Zdobil se hadí kůží, korálky a barevným peřím. Bohužel, Mac u toho stále fetoval. Závislosti na heroinu se definitivně zbavil až v roce 1989.

O hudební branži si nikdy nedělal iluze: „Zlo je přesně tam, kde jsme se usadili, víš. Vím o zlu vše. Žil jsem v týhle rachotině, v hudebním průmyslu, kde přicházíš do styku s gangstery a gamblery z vykřičených domů.“

Příběh a mystiku okolo postavy Dr. Johna rozvíjel na dalších albech Babylon (1969, ATCO) spotify linkRemedies (1970, ATCO) spotify link. Jak napsal ve svých memoárech: „V New Orleans, v náboženství, stejně jako v jídle, rase nebo hudbě, nelze oddělit nic od ničeho. Všechno se prolíná jedno s druhým – katolický kult svatých s gris-gris duchy, evangelická venkovní setkání s duchovně-církevními obřady – až nic není čistě samo o sobě, ale stává se součástí jednoho fonky gumbo.“

Dr. John na začátku 70. let 20. století (photo by Michael Ochs Archives/Getty Images)
Dr. John na začátku 70. let 20. století (photo by Michael Ochs Archives/Getty Images)
Rytmus Second Line v New Orleans je spojen s brazilskou sambou

Dr. John se vždy neomylně dokázal vžít do jakékoli hudební situace a byl  při tom naprosto okouzlující. Uměl zaplnit jazzový klub hudebními intelektuály, kteří si s tužkou a papírem v ruce dělali poznámky o jeho výběru akordů.

Mohl hrát ve špinavém bluesovém baru v New Orleans, doprovázet gospelový sbor na Hammondovy varhany, pochodovat v Druhé lajně s dechovkou a bavit se s indiány z tanečních kmenů při karnevalovém veselí Tučného Úterý.

Rytmus Second Line v New Orleans je spojen s brazilskou sambou. Je jen trochu jiný. Kubánský rytmus je uprostřed taktu, brazilský rytmus je trochu víc „kolem taktu“ a v New Orleans je to všude kolem taktu, táhne to. Odtud pochází funk, který právě naznačuje rytmus samby,“ vysvětlil vyčerpávajícím způsobem.

Malcolm "Mac" Rebennack v roce 1972. Pózuje na vnitřní straně obalu LP desky Dr. John’s Gumbo
Malcolm „Mac“ Rebennack v roce 1972. Pózuje na vnitřní straně obalu LP desky Dr. John’s Gumbo
nejvíc peněz si vydělal vymýšlením reklamních znělek

Malcolm Rebennack natočil během svého života třicet studiových alb a devět živých alb, včetně jazzových projektů Bluesiana Triangle spotify link, z roku 1990, s bubeníkem Artem Blakeym a saxofonistou Davidem „Fathead“ Newmanem. Nabídl i vlastní pohled na afropop na Locked Down (2012).

Narazili jste již na jeho singl Jet Set z roku 1984? Uslyšíte ho jak na základech neworleanského funky hip hopu rapuje. Jeho album standardů In A Sentimental Mood spotify link z roku 1989 mu vyneslo první ze šesti cen Grammy, a to za duet Makin‘ Whoopee!Rickie Lee Jones.

Ať už ale Rebennack vydal sebevíc alb, podle svých slov si vydělal víc peněz vymýšlením reklamních znělek. Mezi jeho klienty patřilo kuře Popeyes, kapesníky Scott a sušenky Oreo. Oslovil také mladší generace svými znělkami pro sitcom Blossom a kreslený seriál Curious George.

Na tisících dalších nahrávek se podílel jako studiový muzikant či producent. Mac je samozřejmě nejznámější díky hypnotickým skladbám jako I Walk On Guilded Splinters, Right Place, Wrong Time (v roce 1973 se dostala na 9. místo žebříčku Billboardu) nebo Such A Night, ale seznam jeho klasik je nekonečný.

„Jak můžeme prodávat tyhle boogaloo sračky?“

První věrné příznivce si ale získal po vydání své průlomové LP desky Gris-Gris z roku 1968. Ahmet Ertegun, prezident Atlantic Records, se zpočátku zdráhal titul vydat a údajně měl na poradě zařvat: “Jak můžeme prodávat tyhle boogaloo sračky?”.

Na albu je vedle Mama Roux, skladby ze samé podstaty neworleansky funkové, také I Walk On Guilded Splinters, na níž se Dr. John představil coby reprezentant jižanského psychedelického voodoo. To se již stal miláčkem specifického, úzkého okruhu posluchačů.

Nechyběli mezi nimi např. Eric ClaptonMick Jagger, ale také hráči na dechové nástroje Graham Bond, Bobby Keys či Jim Price. Ti všichni se zúčastnili studiových frekvencí, na nichž vznikl materiál pro nešťastnou, koncepční a notně ořezanou jedinou LP desku The Sun, Moon & Herbs (1971, ATCO) spotify link.

Mac ji původně zamýšlel jako trojalbum, což nevyšlo. Na vině byl Rebennackův spor s managementem a ztráta kontroly nad master páskami. Allmusic album popsal jako “temné a močálovité” a “nejlépe se poslouchá za horké, dusné noci za zvuků burácení hromu jako bubnů v džungli”.

Písně jako Iko Iko a Tipitina jsou pro New Orleans stejně zásadní jako červené fazole a rýže
Dr. John: Dr. John’s Gumbo (1972, ATCO)
Dr. John: Dr. John’s Gumbo (1972, ATCO)

O dva roky mladší je skvělá LP deska Dr. John’s Gumbo (1972, ATCO) spotify link, které je poctou hudbě jeho rodného města a sbírkou coververzí neworleanských klasik. Malcolm na obalu připojil krátkou charakteristiku každé skladby, které poslal slavnému producentovi Jerrymu Wexlerovi.

Počínaje coververzí Tipitina; hitu Professora Longhaira, je album dokladem, jak Dr. John ovládá a ctí tradiční neworleanský styl hry na klavír. Nemělo by vás ale zaskočit, když na funkově přepracovaném jiném klasickém čísle Professora Longhaira Big Chief vystřihne původní klavírní part upravený pro Hammondky.

Najdete tam také verzi Jock-O-Mo (zde Iko Iko), hymnu masopustní slavnosti Tučného Úterka. Vypráví se v ní příběh o „srážce dvou „kmenů“ Indiánů v masopustním průvodu. Napsal ji v roce 1954 pozounista a klavírista James “Sugar Boy” Crawford. Jeho slibně se rozvíjející kariéru ukončilo na několik let brutální napadení a zmlácení policajty na začátku šedesátých let. Od té doby se veřejnému vystupování stranil a zpíval jen v kostelech.

Postupný odklon od temné magie
Dr. John: In The Right Place (1973, ATCO)
Dr. John: In The Right Place (1973, ATCO)

Šesté album Dr. Johna In the Right Place (1973) spotify link vyprodukoval Allen Toussaint a Rebennacka doprovází funkoví The Meters. Přineslo velký hit Right Place, Wrong Time, který to dotáhl na žebříčku do TOP 10 a další klasiku Such A Night.

Deska však byla mnohem víc než jen tyto dvě písně. Na LP je i Toussintova nádherná píseň Life. Dr. John ji Allenovi po letech věnoval na koncertě v New Orleans, na němž se muzikanti a fanoušci přišli navždy rozloučit s jedním z nejvlivnějších tamních muzikantů.

Další nevšední skladbou je Qualified s verši „Tvůj steak není lepší než můj vepřový kotlet. Tvůj cadillac není o nic lepší než moje autobusová zastávka. Tvoje šampaňské není lepší než moje limonáda.“

Je ukázkovým příkladem toho, proč se In the Right Place stalo Rebennackovým nejprodávanějším albem. Úspěšnou formuli se všichni zúčastnění pokusili zopakovat na následující desce Desitively Bonnaroo (1974, ATCO) spotify link.

příklon zpět k neworleánskému funku

Po zbytek sedmé dekády a celá osmdesátá léta se Dr. John věnuje tomu, co mu vždy šlo nejlépe. Vydá LP desku Hollywood Be Thy Name (1975, United Artists) spotify link, na níž nabídne další směsku jak bluesových písní, tak i skladeb poučených neworleanským rhythm’n’blues.

Nahrává také sóĺová klavírní alba s vlastními skladbami ve stylu boogie-woogie Dr. John Plays Mac Rebennack (1981) spotify linkThe Brightest Smile In Town (1983) pro Clean Cuts Records.

Macovy producentské nebo muzikantské „zářezy“ pro jiné

Z Macových producentských nebo muzikantských „zářezů“ s jinými můžeme namátkou zmínit pomoc Rolling Stones v písni Let It Loose na dvojalbu Exile On Main Street (1972). Produkoval Van Morrisonovo album A Period Of Transition (1977), eponymní debut zpěvačky Rickie Lee Jones (1979) a sérii dlouhohrajících desek Willy DeVille.

V roce 2010 vypomohl coby producent a klávesista na poslední desce Timeless legendárního písničkáře Bobbyho Charlese pro Rice ‚N‘ Gravy Records.

Zúčastnil se i rozlučkového koncertu The Last Waltz kanadských The Band. Odjel koncertní turné s Ringo Starrem, z něhož bubeník Beatles vytěžil album Ringo Starr And His All-Starr Band (1990, Rykodisc Records).

Ani na chvilku nezaváhal nad nabídkou zahrát si na charitativním singlu s verzí Lou Reedova Perfect Day. V roce 2006 spolu s Aaronem Nevillem, Arethou Franklino a 150členným sborem zazpívali národní hymnu při finále ligy amerického fotbalu Super Bowl XL.

Úchvatnou práci odvedl na více jak stovce písní, které napsal společně s Jeromem Solon Felderem. Bluesman a autor mnoha výborných písní byl od dětství postižený obrnou. Felder, známější pod přezdívkou Doc Pomus, se tehdy snažil o návrat coby skladatel a producent.

Doc Pomus promrhal několik let coby gambler v kasinech a hráčských doupatech. Z jejich společného katalogu skladeb s s Rebennackem se obsloužili mnozí – zmiňme alespoň Marianne Faithfull, B.B. Kinga, Irmu Thomas či Johnnyho Adamse.

Malcolm "Mac" Rebennack aka Dr. John
Malcolm „Mac“ Rebennack aka Dr. John
Píseň Litanie des Saints, inspiroval skladatel Louis Moreau Gottschalk
Dr. John: Goin' Back To New Orleans (1992, Warner Bros)
Dr. John: Goin‘ Back To New Orleans (1992, Warner Bros)

Na začátku deváté dekády vychází kolekce Goin‘ Back To New Orleans (1992, Warner Bros) spotify link. Dr. John za ní obdržel cenu Grammy v kategorii Best Traditional Blues Album. Vrací se na ní do minulosti a míchá prvky klasiky, folku a jazzu tak, jak to umí jen někdo, kdo vyrůstal v New Orleans.

Píseň Litanie des Saints, inspirovaná skladatelem Louisem Moreau Gottschalkem, je oslavou tradice okultismu a voodoo v New Orleans.

Louis Moreau Gottschalk studoval v Paříži u Chopina. Po své návštěvě Kuby v polovině 19. století měl zásadní vliv na vývoj neworleanské hudby a napsal mnoho lidových písní, které jsou dodnes zlatým fondem v Louisianě.

Nejenže byl prvním klasickým skladatelem Spojených států, ale ve své době byl považován za nejrychlejšího žijícího hráče na klavír. V jeho hudbě napsané před občanskou válkou můžete slyšet všechny prvky samby, rumby, habanery, tanga a mnoho komponent toho, čemu se začalo říkat ragtime.

Francouzsko americký skladatel a pianista Louis Moreau Gottschalk
Francouzsko americký skladatel a pianista Louis Moreau Gottschalk

O vlivu Gottschalka na hudbu v okolí New Orleans Dr. John řekl: „Když jsem Litanie des Saints nahrál na desku Goin‘ Back to New Orleans, měli jsme číslo jedna na Haiti, v Nigérii, Brazílii a Řecku. Všichni tu skladbu znali, ať už to byli lidé Orisha z Brazílie, Shango z Jamajky nebo Santeria z Kuby.“

Mac ještě doplnil: „Lidé u ní plakali, protože jsme na ni dali smyčce, jak je napsal Gottschalk. Byla to pocta jemu, ale zároveň skladbě, kterou jsem slyšel v kostele jen s kytarou a sadou perkusí.“

Na LP desce Goin‘ Back to New Orleans září vedle Litanie des Saints komediální How Come My Dog Don’t Bark (When You Come Around). Hrdina podezřívá kamaráda, že mu chodí za ženou. Diví se, proč jeho pes pokouše kohokoli, včetně jeho vlastní matky, a přitom když k nim domů přijde jeho přítel, chce okolo něho poskakovat a hrát si.

Stále měl dost sil vystřihnout parádní groove

Nebyl by to Mac Rebennack, hrdý rodák a patriot, aby neprojevil účast ostatním obyvatelům New Orleans a především rodinám obětí hurikánu Katrina. V listopadu 2005 vyšla u Blue Note Records jeho charitativní EP deska Sippiana Hericane spotify link.

Pár let před odchodem na věčnost nachystal pro Nonesuch Records album Locked Down (2012) spotify link v produkci Dana AuerbachaBlack Keys. Nakonec se ukázalo, že to bude předposlední studiová deska vydaná za Macova života. Nejenom ve skladbě Revolution předvádí, že i v pozdním věku má dost sil vystřihnout parádní groove.

Dr. John na scéně New Orleans Jazz And Heritage Festival v roce 2013 (photo by Johnathan Bachman)
Dr. John na scéně New Orleans Jazz And Heritage Festival v roce 2013 (photo by Johnathan Bachman)

V prosinci 2013 Mac nahrál svoji finální albovou kolekci. Pocta Louisi Armstrongovi na albu Ske-Dat-De-Dat: The Spirit of Satch spotify link vznikla poté, co se mu měl Satchmo zjevit ve snu a požádal ho: „Vezmi mou hudbu a udělej ji po svém.“

Produkci a aranžmá si vzala na starost talentovaná pozounistka Sarah Morrow. Deska, s moderním, svižným zvukem, v němž se snoubí funkové a hip hopové vlivy, se umístila na prvním místě jazzové hitparády Billboardu.

Žil střídavě na Manhattanu a v New Orleans

Několik roků Dr. John dělil svůj čas mezi New Orleans a byt v manhattanské čtvrti Washington Heights, kde ho bylo možné spatřit s jeho charakteristickou vycházkovou holí ozdobenou voodoo korálky, jačí kostí, aligátořím zubem a kroužky na klíče od Narcotics Anonymous.

Macovo zdraví se začalo zhoršovat v roce 2017. Musel zrušit sérii koncertů a od té doby se již neobjevil na pódiu. V posledních měsících života si splnil svůj dlouholetý sen. Vždy chtěl natočit gramodesku inspirovanou country. Začal na ní pracovat. V září 2022 vyjde na značce Rounder Records Doktorovo posmrtné album nazvané Things Happen That Way.

Uslyšíme ho, jak se vedle několika vlastních originálů, jako na pilotním singlu I Walk On Guilded Splinters, pustil s pomocí Willieho Nelsona, Aarona Nevillea a Katie Pruitt také do písní nejenom samotného Nelsona, ale rovněž Hanka Williamse nebo The Traveling Wilburys.

Dr. John si za svoji bohatou uměleckou kariéru vydobyl renomé jednoho z nejlepších reprezentantů hudby a kultury New Orleans. Snažil se udržovat její tradice. Nejenom jako hudebník, ale také coby pravidelný host v seriálu HBO Tremé (hrál sám sebe) a častý účinkující na každoročním New Orleans Jazz And Heritage Festivalu. I tisíce kilometrů od Louisiany však dokázal vyvolat její hudební kouzlo.

Ukázky:

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..