Naposledy aktualizováno: 28.11.2017
Titul „Father of The Blues“ patří velké memphiské bluesové osobnosti Williamu Christopherovi „W. C.“ Handymu (16. 11. 1873 – 28. 3. 1958, narozen jako William Christopher Handy) zcela oprávněně.
Byla to ta nejpodivnější hudba, jakou jsem kdy slyšel
Autor nesmrtelných bluesových standardů St. Louis Blues, Aunt Hagar’s Blues, Beale Street Blues a Memphis Blues William Christopher „W. C.“ Handy patří mezi nejvlivnější bluesové tvůrce. Jako jeden z prvních si uvědomil význam a obchodní potenciál lidové černošské hudby z Jihu USA.
Byl významným hudebním skladatelem, kapelníkem, hráčem na kornet, pianistou, vydavatelem hudebnin a vlastníkem práv k prvním tištěným blues. Bez jeho tvůrčího talentu by nevznikly moderní jazz a blues, které zásadně ovlivnily dějiny populární hudby 20. století.
Melodický základ pro píseň Fox Trot a stejnojmenný taneční styl
V roce 1902 se stěhuje do Clarksdale v Mississippi. Při čekání na příjezd vlaku v Tutwileru uslyšel hrát na ulici černošského kytaristu blues za pomoci zavíracího nože klouzajícího po hmatníku. Ve své knižní biografii W. C. přiznává: „Byla to ta nejpodivnější hudba, jakou jsem kdy slyšel, přesto zůstala navždy v mojí paměti.“
O deset let později prodá za padesát dolarů práva k ragtimové písni Memphis Blues, která se po vydání na notovém papíře stává hitem. Melodická linka je základem pro píseň Fox Trot a nový, stejnojmenný taneční styl, jež proslaví kapelník James Reese Europe a taneční duo Vernon a Irene Castle.
Handy významně ovlivnil i Perryho Bradforda, autora Crazy Blues, první bluesové gramofonové nahrávky v podání varietní zpěvačky Mamie Smith. Dokázal přepsat a využít původní pracovní popěvky pro potřeby vlastního devítičlenného orchestru.
Propojil dva hudební břehy
Tím dostal blues do povědomí většinové americké společnosti. Stylově je vnímán jako pianista spojující blues a ragtime na jednom břehu a jazz na druhém břehu téže řeky.
V roce 1914 se dává dohromady s textařem a obchodníkem Harrym Pacem. Výsledkem je partnerství je vydání notového záznamu písně St. Louis Blues.
V průběhu jejich sedmileté spolupráce vznikají i další bluesové perly, jako Yellow Dog Blues, Hesitation Blues nebo Joe Turner’s Blues.
Handyho skladby vychází souhrnně v roce 1926 ve zpěvníku Blues, An Anthology. Blues tím získává repertoárový základní kámen, na němž mohou stavět Williamovi následovníci, mezi něž patřili mj. Bessie Smith, Louis Armstrong nebo Ma Rainey.
St. Louis Blues
V Handyho filmové biografii z roku 1958 s názvem St. Louis Blues, ve které si zahrají i zpěváci Cab Calloway, Ella Fitzgerald a Mahalia Jackson, jej ztvárňuje Nat King Cole.
William Christopher „W. C.“ Handy umírá ve věku osmdesáti čtyř let. Do harlemského kostela Abyssinian Baptist Church se s ním přijde rozloučit více jak dvacet pět tisíc lidí. Dalších sto padesát tisíc se tísnilo venku před kostelem.
Ukázky:
St. Louis Blues – https://youtu.be/Gpp75gQ-T6Y
Memphis Blues – https://youtu.be/ZGqBmlZR3dc
Aunt Hagar’s Blues – https://youtu.be/ddyIAJOmCzw
Yellow Dog Blues – https://youtu.be/1CtWH5mQd7I
