Pět let ticha, dvě nové skladby a návrat k vlastnímu hlasu. Thundercat znovu dokazuje, že jazz, soul a pop se v jeho rukou mění v hravou i hluboce osobní hudbu.
V hudebním světě existují jména, která nelze přeslechnout, i když vydají desku jednou za půl dekády. Thundercat patří mezi ně. Jeho basová linka dokáže být jak gravitační silou, tak lehce ironickým úšklebkem – vtáhne posluchače dovnitř a zároveň připomene, že hudba je hra. Těžko se proto věří, že od posledního alba It Is What It Is uplynulo už pět let. V mezidobí se z Thundercata stal takřka všudypřítomný host: Kaytranada, NxWorries, Tame Impala, Silk Sonic… seznam by vydal na menší encyklopedii současného popu a soulu.
Pokračování textu Thundercat je zpět: nové nahrávky a návrat k vlastní tvorbě
Mezi lety 1970 a 1980 se v Německu rodila hudba, která stála mimo hlavní proud. Jazzoví a rockoví hudebníci experimentovali se syntezátory, studiovými efekty a smyčkami. Vytvářeli skladby, které inspirovaly – a stále inspirují – žánry jako elektronická hudba, ambient, postpunk či moderní jazz.
