Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Pokud Vás zajímá, jak to skutečně vypadalo ve Velké Británii v roce 1986 a láká Vás možnost zakusit pocity tamních obyvatel, zaposlouchejte se do postpunkového klenotu poloviny osmdesátých let dvacátého století Infected (1986, Some Bizzare Records) od londýnských The The, jimž šéfoval talentovaný skladatel, kytarista, textař a zpěvák Matt Johnson. Na vrcholu domácí albové hitparády se udržel celých třicet týdnů.
Pokračování textu The The: Infected (1986, Some Bizzare Records)
Zástupce alternativní odnože moderní hudby, všestranný a neotřelý multiinstrumentalista Ralph Carney (23. 1. 1956 – 16. 12. 2017) se narodil v Akronu, ohijském sídle gumárenských gigantů Firestone a Goodyear, v němž žije více jak čtvrtina jeho obyvatel pod hranicí chudoby.
Pokračování textu Ralph Carney, saxofonista s tónem připomínajícím rozbitou hračku
Motto: „ČSM a SSM zaniknou, zatímco hodnota těchto obrazů přetrvá.“ – proslov Ivana Jirouse dne 25. října 1977 na vernisáži obrazů Jiřího Laciny v pražském klubu SSM v Michelské ulici.
Pražské nakladatelství Galén vydalo v roce 2016 knihu Plastic People a český underground. Publikace je logickým završením a vítaným rozšířením předchozí autorské činnosti rodilého Valacha Jaroslava Riedela (5.8.1963, Vsetín).
Pokračování textu Jaroslav Riedel: Plastic People a český underground (2016, Galén)
Kytarista, houslista, zpěvák, hráč na violu a theremin Jiří Kabeš (26. 3. 1946) historicky náleží mezi stylově nejautentičtější československé rock’n’rollové kytaristy. Takové sdělení může na nezasvěcené působit, jako pověstná červená capa (toreadorská pláštěnka) na andaluzského býčka.
Pokračování textu Jiří „Kába“ Kabeš, plastický starý teenager
Po konci The Style Council hrál Paul Weller znovu v klubech pro pár desítek lidí. O pár let později natočil desku, na níž přestal hlídat, co se k němu smí a nesmí hodit.
Na konci osmdesátých let měl Paul Weller za sebou The Jam, The Style Council a víc než deset let kariéry, během níž se prakticky nezastavil. Pak se jeho kariéra zadrhla skoro úplně. Wild Wood vzniklo o několik let později, kdy už znovu hrál, psal a měl za sebou první sólovou desku.
Anglický výtvarník a ilustrátor Andy Johnson, známý pod přezdívkou Andy Dog (6. 1. 1959 – 18. 1. 2016, narozen jako Andrew Johnson), byl bratrem Matta Johnsona, frontmana a zakladatele britské rockové kapely The The, pro níž v letech 1981 – 1993 navrhl obaly většiny vydaných hudebních nosičů.
Pokračování textu Andy Dog Johnson, ilustrátor a autor obalů kapely The The
Staré písně nepotřebovaly Katrinu, aby mluvily k roku 2005. Hurikán jen odstranil bezpečnou vzdálenost.
#NOLAGroove
Elvis Costello chtěl vrátit do oběhu písně Allena Toussainta, autora, který většinu kariéry stál za deskami jiných lidí. Pak přišla Katrina. Staré skladby dostaly nový kontext, oba muzikanti začali psát společně a nahrávání se vrátilo do stále poničeného New Orleans. The River in Reverse ale není jednoduše album o hurikánu.
Pokračování textu Elvis Costello & Allen Toussaint: The River in Reverse
Od desetiminutové zkoušky před 100 Club Punk Special k jedenácti studiovým albům. Příběh kapely, která se nikdy neusadila v jediné vlastní podobě.
#UKPunk1976
Siouxsie and the Banshees vznikli téměř ze dne na den kvůli jedinému vystoupení v londýnském 100 Clubu. Steven Severin tehdy prakticky neuměl hrát na baskytaru, Sid Vicious ukončil zkoušku po deseti minutách a vlastní aparatura byla ještě daleko.
O dvacet let později po kapele zůstalo jedenáct studiových alb, několik zásadně odlišných sestav a historie plná okamžiků, kdy provizorium přinutilo Banshees pracovat jinak.
Pokračování textu Siouxsie And The Banshees, na počátku byla jen spontánní odvaha