Jazzová epištola třetí

Sidney Bechet – hlas sopránového saxofonu, který přeplul oceán

Portrét Sidneyho Becheta, Freddieho Moorea a Lloyda Phillipse, Jimmy Ryan's (Club), New York, N.Y., ca. June 1947 (Credit Photo: William P. Gottlieb Collection (Library of Congress) / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)
Portrét Sidneyho Becheta, Freddieho Moorea a Lloyda Phillipse, Jimmy Ryan’s (Club), New York, N.Y., ca. June 1947 (Credit Photo: William P. Gottlieb Collection (Library of Congress) / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)

Zatímco celý svět oslavoval Louise Armstronga, existoval hudebník, kterého ani sám Satchmo nedokázal zastínit. Sidney Bechet – mistr klarinetu, sopránsaxofonu i sarrusofonu – definoval jazz svým vlastním, nezaměnitelným způsobem. Duke Ellington o něm prohlásil, že byl „zcela originální, ztělesněním samotné jazzové krásy“. A přitom jeho životní příběh byl stejně divoký a nezkrotný jako jeho hudba.

Pokračování textu Jazzová epištola třetí

Be sociable and share