Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Jak být sám sebou, aniž bych se stal karikaturou toho, kým jsem byl?
Když hudebník odejde z velké kapely, první věc, která ho čeká, není svoboda. Je to ticho. Ne to skutečné – publikum zůstává, očekávání také. Ale ticho mezi jménem a významem. Prostor, který dřív vyplňovala kolektivní identita, se najednou rozestoupí. A člověk zjistí, že musí znovu definovat i to, co považoval za samozřejmé.
Pokračování textu Peter Gabriel (Car) – první krok mimo vlastní mýtus
Od kontrabasu v detroitských klubech k elektrické base Motownu. Akordový rozpis dostal, vlastní linku si vymyslel.
#SoundOfDetroit
James Jamerson (28. 1. 1936 – 2. 8. 1983, narozen jako James Lee Jamerson) patřil k muzikantům, jejichž jména na motownských singlech šedesátých let chyběla. Po letech ale seznam jeho údajných nahrávek někdy roste rychleji než důkazy. Příběh jeho basy vede od detroitského studia až k Johnu Lee Hookerovi – a nutí znovu otevřít i chybu v našem vlastním archivu.
Pokračování textu James Jamerson: co všechno unese basová linka
Dvě alba z roku 1976 – A Trick of the Tail a Wind & Wuthering – jako záznam tiché proměny kapely po odchodu Petera Gabriela
Letos oslaví dvě alba britských Genesis – A Trick of the Tail a Wind & Wuthering – 50 let od vydání. Dodnes plní roli záznamu tiché proměny kapely po odchodu frontmana.
25 let alba Get Ready
Nejdřív New Order, potom Joy Division
Peter Hook se do Prahy vrací způsobem, který nemá nic společného s ohlížením se. V pondělí 23. března 2026 nejdřív odehraje Get Ready – album, kde se New Order znovu učili hrát spolu jako kapela. Potom projde katalog skladeb Joy Division a New Order vedle sebe. Bez ochranného skla, bez snahy cokoliv uzavírat. Basa v popředí, její jedinečný zvuk v prostoru, čas v pohybu.
Fragment zprávy o popu jako výchozím bodu, tichu jako rozhodnutí a hudbě, která odmítla spěchat.
Jsou jména, která časem ztichnou tak důkladně, až se z nich stane pouhé slovo. Označení. Technický pojem. Když dnes zadáte „Talk Talk“, svět vám ochotně nabídne tarify, volání, smlouvy.
Hudba se vytratila z první vrstvy paměti. A přesto – nebo právě proto – má smysl se k ní vracet. Ne jako k legendě, ale jako k procesu mizení, který byl vědomý, vytrvalý a nakonec i radikální.
Pokračování textu Talk Talk: Od popu k tichu, od písně k prostoru
Neměl rád hluk
Ve třicátých letech 20. století vedl Lester Young (27. 8. 1909 – 15. 3. 1959, narozen jako Lester Willis Young) tichou, ale zásadní tenorsaxofonovou revoluci. Ne silou či mohutností tónu, ale lehkostí, swingem a důvěrou v prostor mezi notami. Ovlivnil celé generace hudebníků – od Charlieho Parkera po Sonnyho Rollinse – a přesto působil, jako by se nikam netlačil.
John Coltrane o poslechu, hledání a hudbě v pohybu.
Coltrane on Coltrane | Down Beat, září 1960
#MilesAndTrane100
John Coltrane v roce 1960 nemluví jako legenda ani jako hotový hlas. Vyjadřuje se jako hudebník uprostřed práce. Přemýšlí o poslechu, o technice, o pochybnostech, o prostoru, který se teprve otevírá. Nejde o bilanci, ale o stav mysli – o přítomný čas, ve kterém se hudba ještě hledá.
Pokračování textu Poslouchám. Hledám. Začínám. John Coltrane (1960)
Debut skupiny The Style Council jako otevřený stav – album, které místo hotové vize nabídlo pochybnost, rozhovor a klidnou nejistotu.
Album Café Bleu se k posluchačům v roce 2026 nevrací jako potvrzení, ale jako otázka. Už v době svého vzniku odmítalo být jednotné, rozhodné a „hotové“ – a nová souhrnná kompilace Café Bleu (Special Edition) tenhle rys spíš zvýrazňuje, než aby ho uhlazovala. Nejde o desku, která by chtěla vyhrát spor. Spíš o záznam období, kdy se pop rozhodl mluvit tišeji a připustit pochybnost jako tvůrčí metodu.