Naposledy aktualizováno: 31.8.2018
Kdyby existovalo cosi jako Bratrstvo rockových skandalistů, zpěvák, skladatel a herec Screamin‘ Jay Hawkins (18. 7. 1929 – 12. 2. 2000, narozen jako Jalacy Joy Hawkins) by patřil mezi první nositele Řádu Nejšílenějšího Rhythm’n’Rock’n’Roll’n’Bluesového podivína.
prvky okultismu a haitského obřadu vodou
Screamin‘ Jay Hawkins měl sytý, výrazný operní baryton. Většinu kariéry strávil na samém okraji blyštivého showbusinessu, kam ho celkem záhy vytlačily, řečeno s Janem Rejžkem, „manažerskými prášky vyhoněné,“ nudné a bizarní klony dobových popových hvězd.
Do bublajícího rockového kadlubu přispěl patetickým využíváním prvků okultismu, haitského obřadu Vodou a pódiových experimentů s ohňostrojem. Byl to pomyslně právě jeho cylindr a také mnoho morbidních rekvizit, které do svých horrorových show převzal Alice Cooper. Obsloužili se i takoví Arthur Brown, Led Zeppelin, Black Sabbath nebo Marylin Manson a The Cramps.
milovník enrica carusa, paula robesona a Big Maybelle
Milovník operního zpěváka Enrica Carusa, veterán se zraněními z korejské války a bývalý profesionální boxer, který to v amatérském ringu dotáhl až k prestižnímu ocenění Golden Gloves za rok 1947, získával cenné muzikantské zkušenosti na bájném koncertním okruhu Chitlin‘ Circuit.
Než se jej ujali adoptivní rodiče, vyrůstal v sirotčinci. Coby šestiletý se učí hrát na klavír. Později si k němu přidá kytaru a saxofon. Mezi prvními Jalacyho muzikantskými vzory tenkrát byli zpěvák Paul Robeson, jazzové a swingové big bandy pánů Counta Basieho a Dukea Ellingtona.
Záhy je vystřídala raná bebopová seskupení, jako byla ta pod vedením Dizzyho Gillespieho. A pak to šlo ráz na ráz. Nejdříve adoruje bluesmana Johna Lee Hookera. Toho v rychlém sledu vystřídala rhythm’n’bluesová esa Big Joe Turner, Esther Philips, Chuck Willis a především jím nadšeně zbožňovaná Big Maybelle. V portfoliu Jalacyho spoluhráčů se objevují velice zajímavé saxofonové hvězdy Arnett Cobb, Gene Ammons, James Moody, Illinois Jacquet, Red Prysock nebo Lynn Hope.
proč mě zdržujete? první gramofonové desky
Nezvykle se chovající kandidát na místo v pěveckém souhvězdí se poprvé objeví na šelakové gramodesce v roce 1953. Vydá ji společnost Gotham Records. Zpívá na ní coby člen Rocking Highlanders kytaristy Tinyho Grimese skladbu Why Do You Waste My Time?.
Na sólovou kariéru se vydává následující rok. Povzbudil ho úspěch na společném turné s Fatsem Dominem. Návštěvníci tehdejších vystoupení nadšeně aplaudovali podivně oblečenému zpěvákovi, jenž se před nimi předváděl v kostýmu s leopardím vzorem nebo v krvavě rudém koženém plášti přehozeném přes ramena.
úspěšná extravagantní turné
V následujících letech si vybuduje věrnou fanouškovskou základnu díky účasti na koncertním programu Rock’n’Roll Extravaganza, se kterým vyráží na turné po Spojených státech rozhlasový disc-jockey Alan Freed. Součástí zájezdové šňůry jsou také rock’n’rollové hvězdy Chuck Berry, Carl Perkins, Jerry Lee Lewis a Bo Diddley.
Příštím Hawkinsovým obchodním tahem byla riskantní dohoda s Timely Records, pro které nazpívá pouze dva singly Baptize Me In Wine a I Found My Way To Wine. U jejich sublabelu Apollo Records následně zrecykluje dva snímky Not Anymore a Please Try To Understand; takto původní B strany obou předešlých titulů.
Poté si vyzkouší spolupráci s velkým hráčem na trhu – Mercury Records. Z velkých plánů nakonec bere zavděk alespoň jediným sedmipalcovým vinylem She Put The Wamee On Me / This Is All, na němž jej doprovází orchestr Leroye Kikrlanda. Zbývající čtyři snímky natočené za Kirklandovy podpory You’re All Of My Life To Me / Well I Tried / Even Though / Talk About Me již vychází u dceřiných Wing Records.
bohatá úroda singlů vrcholí nesmrtelnou I Put A Spell On You
Tehdejší solidní úrodu malých desek rozšíří pětačtyřicitka Take Me Back / I Is o níž mají zájem u Grand Records. Umělecky bohatá etapa vyvrcholí Jayovou nejpopulárnější autorskou písní I Put A Spell On You, jíž na B straně doprovodila neméně zajímavá píseň Little Demon.
Nahrávka vychází v péči legendárního průkopnického jazzového labelu OKeh Records. V průběhu natáčení panovala ve studiu více než uvolněná nálada. Všichni zúčastnění, včetně techniků, aranžérů a najatých muzikantů, mezi nimiž byli mj. kytarista Mickey Baker a saxofonista Sam Taylor, byli totálně namol.
Skladba, v níž někteří údajně slyšeli hudbu Kanibalů, se dočkala okamžité stopky na mnoha rozhlasových stanicích. Cenzurní zásah spustil vlnu nebývalého fanouškovského zájmu a prodeje se brzy vyšplhaly k hranici milionu prodaných výlisků, aniž by deska vstoupila do žebříčku.
Dnes existuje mnoho jejích přepracovaných verzí, z nichž nejpřísnější měřítka snese zvláště ta od soulové kněžky Niny Simone. U OKeh poté vychází další zajímavé singly You Made Me Love You, Frenzy, Alligator Wine a také LP deska At Home With Screamin‘ Jay Hawkins (1958).
Šokující horrorové rockové divadlo
Na Freedovo doporučení Hawkins připraví nevídaně šokující, divokou pódiovou show, v níž svoji úlohu sehrály i různé strašidelné rekvizity a pyrotechnické efekty. V úvodu koncertu Jalacy vylézal v upírském oblečení z rakve, mával šamanskou holí, na jejímž konci byl upevněný model lidské lebky, láskyplně přezdívaný Henry a svírající mezi zuby hořící cigaretu v narážce na slogan Děcka, přestaňte kouřit! Podívejte se, jak dopadl Henry!.
Slibně nastartovanou kariéru přeruší v říjnu 1958 více jak dvouletý nepodmíněný trest za intimní vztah s patnáctiletou dívkou. Po propuštění se Screamin‘ Jay stahuje z hudební branže. Podobně, jako jiné hvězdy páté dekády, nedobrovolně uvolňuje prostor mladým, šedesátkovým kapelám složeným z přidrzlých, dlouhovlasých mladíčků.
Po Britské soulově cestě
Na začátku šedesátých let se přestěhuje na Havaj, kde provozuje noční klub. Občas se fanouškům připomíná svými excentrickými nahrávkami. V roce 1962 mj. vychází u Enrica Records singl I Hear Voices / Just Don’t Care, na nějž naváže o dva roky mladší The Whammy / Strange (1964, Roulette Records).
V roce 1965 poprvé vystupuje ve Velké Británii, kde se mu dostane velice solidního přijetí. Na konci šesté dekády vydají Philips Records dvě výborná, ale bohužel vlažně přijatá, alba …What That Is! (1969), na jehož přední straně obalu Jay otevírá víko rakve a Because Is In Your Mind (Armpitrubber) (1970).
Nepoměrně lépe si vede skladba Constipation Blues, na kterou padla volba coby pravděpodobnou adeptku na hit. Vychází na singlu, s nímž Hawkins slaví úspěch především na japonských ostrovech.
návrat do povědomí coby filmová hvězda
Jay na sebe znovu strhává pozornost fanoušků a hudebních médií až díky hereckému angažmá v hraném dokumentu o Alanu Freedovi American Hot Wax (1978). O jedenáct let později zazáří v Jarmuschově Mystery Train (1989), ve kterém si zahraje hotelového recepčního.
V obchodech s hudebními nosiči se raketově zvýší poptávka po jeho nahrávkách, což vyústí v natočení nového alba Black Music For White People (1991, Bizarre/Planet Records).
Volba na singlový hit tentokrát padla na cover písně Heart Attack And Vine od Toma Waitse. Nahrávka se neočekávaně probila do TOP 50 anglického žebříčku, což bylo vůbec nejvyšší umístění v Jayově kariéře.
Tři roky před svou smrtí se jedinečný, extravagantní rhythm’n’bluesový a soulový zpěvák přestěhuje do Paříže. Umírá v sedmdesáti letech na celkové selhání organismu v nemocnici pařížské příměstské části Neuilly-sur-Seine.
Krátce před smrtí se Hawkins svěřil svému životopisci Maralu Nigolianovi, že je otcem nejméně padesáti sedmi dětí! Maral je v roce 2001 všechny pozval na setkání nazvané Screamin‘ Jay Hawkins Illegitimate Family Reunion do Los Angeles. Pozvání nakonec přijalo dvanáct jeho potomků.
Jalacy zkrátka nebyl žádný svatoušek. Jeho nahrávky přesto stojí za důkladné prozkoumání. Přehrávejte je vždy až po nastavení hlasitosti vašeho zesilovače na MAXIMUM!!!
Ukázky:
I Put A Spell On You (Live)
– https://youtu.be/orNpH6iyokI
Little Demon
– https://youtu.be/SKd4EpQPRbg
Alligator Wine
– https://youtu.be/MI3YzuzwK44
Constipation Blues
– https://youtu.be/ic3g8Xnf7LI
Heart Attack & Vine
– https://youtu.be/4xLBQIWeAjI
I Am The Cool
– https://youtu.be/-gWQQHHEz04
