Naposledy aktualizováno: 23.2.2019
Neobyčejně všestranný zpěvák Big Joe Turner (18. 5. 1911 – 24. 11. 1985, narozen jako Joseph Vernon Turner Jr.) se vydal na svoji více jak půl století trvající hudební kariéru z rodného Kansas City.
Bluesový šéf
Big Joe Turner je archetypálním příkladem městského bluesového shoutera páté dekády minulého století. Představuje ústřední bod na spojnici mezi rhythm’n’blues, blues a rock’n’rollem. Díky mohutnému hlasu – a impozantnímu vzhledu – získal v průběhu let přezdívku The Boss of The Blues.
Pěvecké zkušenosti sbíral na bluesovém repertoáru. Ještě mnohem dříve, než idol bílé mládeže Bill Haley, zpopularizoval několik klasických rock’n’rollových trvalek.
Jeho originální podání Shake, Rattle & Roll odvážně zpracovalo klasické blues, ale navenek jej vydávalo za rhythm’n’bluesovou nahrávku. Natěšené, tancechtivé středoškolské bělošské publikum ho ale považovalo za raný rock.
Začátky v boogie woogie duu s Petem Johnsonem a skvělá éra čtyřicátých let
Stojí za nebývalým rozmachem a popularitou boogie woogie v druhé polovině třicátých a na počátku čtyřicátých let minulého století. Debutuje v kansaských nočních klubech v duu s vynikajícím jazzovým a barrelhousovým pianistou Petem Johnsonem. Občas si zazpívá i s velkými kapelami, včetně big bandu Counta Basieho.
Netrvalo příliš dlouho a Turner s Johnsonem se v roce 1938 stěhují do New Yorku, jako nová akvizice legendárního lovce talentů Johna Hammonda. Vystupují v jeho koncertních show Spirituals To Swing. Atmosféru revue později zdokumentuje vinylové dvojalbum From Spirituals To Swing – Carnegie Hall Concerts 1938/39 (1959, Vanguard). Současně pravidelně hrají v newyorském prestižním jazzovém klubu Café Society.
Na začátku čtvrté dekády se Joe dostává k prvním gramofonovým nahrávkám. Na jejich podporu vyráží na turné po Spojených státech. V roce 1941 se objeví v hollywoodské revue Jump For Joy společně s orchestrem Duke Ellingtona.
Po skončení angažmá zůstává na západním pobřeží. Dává se dohromady s dalšími skvělými pianisty Meade Lux Lewisem a Joem Sullivanem. Mezi jeho časté sidemeny patří i slavní klavíristé Art Tatum a Albert Ammons.
Samozřejmě pokračuje i ve spolupráci se svým prvním parťákem Petem Johnsonem. Ať již v duu nebo s menší kapelou. Období mezi léty 1945 – 1947 je nejlépe zdokumentováno na kompilaci Have No Fear, Big Joe Turner Is Here (1977, Savoy). Mezi výborné kolekce patří i dlouhohrající deska Joe Turner With Pete Johnson’s Orchestra: Jumpin‘ The Blues (1962, Arhoolie).
Jeden z prvních opravdových Rhythm’n’bluesových a rock’n’rollových poslů
Mezi roky 1951 – 1956 vydává řadu solidních rhythm’n’bluesových hitů. První nahrávky pořízené u Atlantic Records jsou dostupné na kompilaci His Greatest Recordings z roku 1971.
Je mezi nimi i Chains of Love. Jejím autorem je jeden z vlastníků labelu Ahmet Ertegun. Písničky, mj. Mess Around – první hit Raye Charlese – podepisoval přesmyčkou svého příjmení Nugetre.
Společně s dalšími perlami Turnerova repertoáru TV Mama, Sweet Sixteen, Honey Hush, Shake, Rattle & Roll a Teenage Letter sehrála Chains of Love důležitou roli při postupném formování a následné explozi rock’n’rollu. Samozřejmě v podání běloušů Bill Haley & His Comets. Předtím prošly patřičně důkladnou cenzurní úpravou pro bílé holky a kluky,
Nejdůležitější bluesové nahrávky svojí kariéry nazpíval pro LP desku The Boss Of The Blues Sings Kansas City Jazz (1956, Atlantic).
Ve studiu mu vypomohli jazzmeni kalibru altkaře Pete Browna, trombonisty Lawrence Browna a kytaristy Freddieho Greena.
Doplněni o věrného Pete Johnsona natočili zcela nezničitelné a prověřené kousky, jako Roll ’Em Pete, Cherry Red, How Long Blues, cover St. Louis Blues či popový standard You’re Driving Me Crazy. Tehdy byl navždy definován pěvecký projev městského křiklouna.
Vzhůru do Evropy navzdory vážným zdravotním problémům
Od druhé poloviny padesátých let se probouzí válkou zničená Evropa. Big Joe Turner po ní podnikne několik koncertních turné. Celý rok 1962 pravidelně vystupuje v pařížském klubu La Calvados.
Bohužel, ve stejnou dobu se u něj začínají objevovat první zdravotní problémy. Jim navzdory stále veřejně vystupuje. Zaplať pánbu se navíc pravidelně dostává do nahrávacího studia, byť většinou sedí v pohodlném křesle. Nahrávky z této etapy, jako Summertime nebo I’ve Got The World On A String, jsou bohužel většinou značně banální a spíše hodné zapomnění.
Znovuzrozen díky labelu pablo records Normana Granze
Šanci na potvrzení někdejší role špičkového a uznávaného zpěváka přichází díky zájmu vstřícného producenta Normana Granze.
Pro jeho Pablo Records připraví několik zajímavých alb. Ať již jde o The Bosses (1974) s Countem Basiem nebo Nobody In Mind (1976) s vibrafonistou Miltem Jacksonem a trumpetistou Royem Eldridgem.
Rok předtím Granz vyprodukuje LP desku The Trumpet Kings Meet Joe Turner (1975) se zajímavým čtyřpísňovým projektem, na kterém se podílí kvartet trumpetových králů ve složení Clark Terry, Dizzy Gillespie, Harry „Sweets“ Edison a Roy Eldridge.
V rámci desátého ročníku československého Mezinárodního jazzového festivalu si na několik minut Turnera užije i pražské publikum. S Basieho big bandem za zády vystoupí 8. listopadu 1974 v Rudolfinu. Na dostupném záznamu, jnž nabízím v Ukázkách, se objeví přibližně v čase 26:30. Za pomoci hole se pomaličku došourá k židli a vsedě odzpívá Oh, Boy.
V posledních pěti letech života je Joe uveden do The Blues Hall of Flame. V roce 1983 vydá u Mute Records společné album Blues Train s revivalovým big bandem Roomful of Blues.
A tajný tip na závěr?
V roce 1969 se na trhu objeví dlouhohrající deska Super Black Blues vydaná v péči značky Flying Dutchman. Okolo v pohodě zpívajícího Big Joea se ve studiu shromáždili kytarista T-Bone Walker, pianista Otis Spann a harmonikář George ‚Harmonica‘ Smith. Doplnila je parta ve složení Ernie Watts (tenor sax), Ron Brown (basa), Arthur Right (kytara) a bubeník Paul Humphrey. Na albu jsou pouze čtyři bluesové dvanáctky, které jistě potěší i více jak čtyři desítky let od jejich vydání.
Ukázky:
Roll ‚em Pete – https://youtu.be/VnO-Wp4BZMg
Shake Rattle & Roll – https://youtu.be/Y9wTQsAgktg
Honey Hush – https://youtu.be/z7js7aKDRpE
Chains of Love – https://youtu.be/4TKiFX43RE8
How Long Blues – https://youtu.be/A1s59Ng8aII
TV Momma, verze s Trumpet Kings – https://youtu.be/IKKRV3nKo_M
T-Bone Walker, Big Joe Turner, Otis Spann & George ‚Harmonica‘ Smith – Paris Blues
– https://youtu.be/H2BlxoEHpBo
Count Basie orchestr, Joe Turner 10. MJF Praha Rudolfinum
– https://youtu.be/nxdsX7NVlp4
