Carl Perkins, osobitý, postižený pianista s přezdívkou Krab

Naposledy aktualizováno: 22.4.2018

Pianista Carl "The Crab" Perkins
Pianista Carl „The Crab“ Perkins

Rodák z Indiany a klavírista samouk Carl Perkins (16. 8. 1928 – 17. 3. 1958) byl jedním z nejzajímavějších hráčů působících v padesátých letech minulého století na hudebním pomezí mezi rhythm’n’blues a jazzem.

Carl vystavěl svoji hru na přesvědčivém, citlivém projevu a současně nesmírně razantním a silovém ovládnutí nástroje, vycházejícím z přístupu tradičních bluesových hráčů. Nepleťte si jej prosím s rockabilly pionýrem a kytaristou stejného jména.

Klavírní hrou připomínal pohyb kraba

V dětství prodělal obrnu a díky vážnému postižení levé paže si vytvořil jedinečnou klavírní techniku. Perkins tak dokázal přetavit tělesné omezení ve svoji muzikantskou přednost podobně, jako jiný postižený jazzový klavírista Horace Parlan.

Během hraní pokládal předloktí levé ruky vodorovně s klaviaturou a pohybem celé paže do strany připomínal unikajícího kraba. Carl si tím vysloužil mezi muzikanty přezdívku The Crab. Ohnutý loketní kloub využíval také pro hraní na basových klávesách.

Zkušenosti získával v muzikantských partách okolo zpěváka a skladatele Tinyho Bradshawa nebo divokého showmana, tenorsaxofonisty Big Jay McNeelyho. Ještě předtím, než se přestěhuje na pobřeží Pacifiku do Los Angeles, si zahraje i s kytaristou Oscarem Moorem, známým ze spolupráce s Nat King Colem.

jediné vlastní dlouhohrající album
Carl Perkins: Introducing Carl Perkins (1956, Dooto Records)
Carl Perkins: Introducing Carl Perkins (1956, Dooto Records)

Na počátku padesátých let je americká jazzová scéna decimována záplavou levného heroinu. Carl Perkins nebyl mezi tehdejšími westcoastovými muzikanty žádnou výjimkou. Postupně si vybuduje těžkou závislost a předávkuje se v pouhých devětadvaceti letech.

Jako kapelník a hlavní sólista po sobě zanechal jedinou LP desku Introducing Carl Perkins (1956, Dooto Records). Nahrávky vznikaly výhradně v triu s kontrabasistou Leroyem Vinegarem a bubeníkem Lawrencem Marablem.

Perkinsonova emotivní interpretace několika balad, mezi něž náleží například You Don’t Know What Love Is, je důkazem vlivu fenomenálního Buda Powella na pojetí a způsob interpretace ostatních klavíristů.

jasná první volba pro řadu kapelníků

Své hráčské mistrovství Carl předvedl především na nahrávkách jiných leaderů. Do studia si ho zvaly bopové hvězdy jako Illinois Jacquet, Miles Davis, Art Pepper, Chet Baker, Buddy DeFrancoFrank MorganMax RoachCliffordem Brownem nebo bebopový věrozvěst Dizzy Gillespie.

Jim Hall: Jazz Guitar (1957, Pacific Jazz)

Carl je nosným pilířem mnoha zajímavých snímků, ať již se saxofonistou Dexterem Gordonem, vydaných na LP desce Dexter Blows Hot & Cool (1955, Dooto Records) nebo s kytaristou Jimem Hallem na jeho debutu Jazz Guitar (1957, Pacific Jazz Records).

Byl zakládajícím členem Curtis Counce Group, jedné z nejlepších hardbopových skupin na západním pobřeží USA, jež se zformovala okolo kontrabasisty Curtise Counce. Dalšími členy kvintetu byli vynikající jazzmani – trumpetista Jack Sheldon, tenorsaxofonista Harold Land a bubeník Frank Butler.

Natočil s ní nejenom debutový eponymní album z roku 1957, ale také kolekce You Get More Bounce with Curtis Counce! (1957, Contemporary Records) a Carl’s Blues (1957, Contemporary Records), na kterých uplatnil i vlastní kompozice Mia, resp. Carl’s Blues.

Harold Land: Harold In The Land Of Jazz (1958, Contemporary Records)
Harold Land: Harold In The Land Of Jazz (1958, Contemporary Records)

Counceova kapela vydala prakticky ve stejném složení, ale tentokrát pod vedením saxofonisty Harolda Landa a v sestavě s kontrabasistou Leroyem Vinnegarem a trumpetistou Rolfem Ericsonem, zajímavý hardbopový titul Harold In The Land Of Jazz (1958, Contemporary Records).

Na albu vychází další Carlova skladba Grooveyard, dnes řazená mezi žánrové standardy. Perkins se v ní se svými partnery noří do temných bluesových hlubin a vydává ze sebe jeden ze svých nejlepších výkonů.

Bohužel, nahrávky pro tuto gramodesku byly Perkinsovou labutí písní… v Counceově kapele  jej nahradí další jedinečný klavírista, jemuž rovněž nebylo „heroinovým koněm“ umožněno naplnit svůj talent – Elmo Hope.

Ukázky:

You Don’t Know What Love Is
https://youtu.be/olwkaG8xFpY
Carl’s Blues
https://youtu.be/vugd351ggOY?t=35m28s
Grooveyard
https://youtu.be/CSAr0cj8qGI

Autor

mingus

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..