Naposledy aktualizováno: 28.11.2017
Rodák z Buffala, jazzový kytarista a skladatel Jim Hall (4. 12. 1930 – 10. 12. 2013, narozen jako James Stanley Hill), vyrůstal v Clevelandu a New Yorku. Přes první pubertální profesionální angažmá, následné protloukání se v roli studiového hráče a členství ve stylotvorných sestavách Chico Hamilton Quintet a Jimmy Giuffre Trio, se v průběhu padesátých let minulého století propracoval k vlastnímu jedinečnému hráčskému stylu.
hudební začátky kluka z chudé rodiny
Jim Hall byl jedním z hlavních inspirativních zdrojů pro jazzovou kytarovou generaci sedmdesátých let, v níž figurují jména jako John Scofield nebo Pat Metheny. V Jimových rukách zněla zakázkově vyrobená kytara Sadowsky jako přirozeně uvolněný, pokorný a introspektivní nástroj.
První kytaru mu koupila maminka v deseti letech. V ceně bylo i prvních deset lekcí s výborným učitelem Jackem DuPerowem, jemuž se malého Halla podařilo pro nástroj zaujmout.
Na střední škole objeví první jazzové nahrávky. S kamarádem si ve frcu koupí šelakovou desku sextetu Bennyho Goodmana se skladbou Grand Slam, ačkoliv jeho chudá rodina nemá gramofon.
Desku s sebou nosí po mejdanech. Neustále si ji přehrává, fascinován hrou tehdejšího člena Goodmanovy kapely, významného jazzového kytaristy Charlieho Christiana. Jim byl nezvratně lapen do osidel jazzu.
Po střední škole pokračuje ve studiu kytarové hry na Cleveland Institute of Music, kde si navíc přidává kontrabas a komponování. Po pěti letech školu opouští a dává přednost dráze profesionálního muzikanta.
přesun na západní pobřeží
Jim dostává nabídku od trumpetisty Joe Dolnyho na členství v jeho nové kapele. V roce 1954 se přesouvá do Města andělů. Nemá na letenky a nechá se najmout od prodejce Cadillaců jako řidič. Převeze objednaný automobil do Los Angeles a předá ho zákazníkovi.
V Kalifornii se doslova protlouká – hraje s Dolnym, dává soukromé hodiny a pracuje v obchodě s gramodeskami. Stále ho drží představa, že by mohl být klasickým kytaristou a proto dochází na lekce k vynikajícímu učiteli a hráči Vicente Gómezovi. Tehdy si začíná vytvářet osobitý muzikantský rukopis. Do jazzových doprovodných a sólových postupů zabuduje některé principy klasické kytarové hry .
Na konci padesátých let se Jim Hall propracuje k prvnímu sólovému gramofonovému albu Jazz Guitar (1957, Pacific Jazz), jenž má na titulní straně obalu experimentální návrh od abstraktního malíře Johna Alttona. Vznikl v průběhu Jimova hraní, kdy jej Altoon současně portrétoval.
spolupráce s westcoastovými velikány hamiltonem a giuffreirem
Hall se stává členem kvintetu vedeného bubeníkem Chicem Hamiltonem a souběžně s tím i tria okolo saxofonisty a klarinetisty Jimmyho Giuffreie.
Obě kapely významně zasáhly do vývoje westcoastového jazzu. Dovedně propojily kalifornskou jazzovou verzi cool jazzu s evropským přístupem k interpretaci klasické hudby. Výsledkem je svěží směs zajímavých hudebních nápadů, s divoce swingující hrou.
Hallova kytara se stává integrální součástí obou sestav, byť zní jako další nezávislý nástroj a neslouží ostatním sólistům jako doprovodný instrument. Jeho uvolněná a oduševnělá hra na sebe zaslouženě strhla pozornost jazzových fanoušků a kritiků.
Jimmyho Giuffreie naopak zajímala fůze folkové hudby, jazzu a klasiky. Hall měl v jeho plánech významné místo. Díky tomu doplnil do svého výrazového rejstříku hru na hmatníku a přestal se spoléhat jen na klasické vybrnkávání nad ozvučnicí.
S Giuffreho triem vydal LP desku The Jimmy Giuffre 3 (1956, Atlantic). Další zajímavým titulem je koncertní vinyl Hollywood & Newport 1957-58 (1989, Fresh Sound).
Ze spolupráce s Chicem Hamiltonem určitě stojí za poslech eponymní debut Chico Hamilton Quintet (1955, Pacific Jazz) a Chico Hamilton Quintet In Hi-Fi (1956, Pacific Jazz).
S pozvánkami na studiové frekvence se roztrhl pytel
Jim Hall dostává řadu pozvánek ke spolupráci. Účastní se session s kvartetem pianisty Hamptona Hawese. Během jediného dne vzniká materiál na tři dlouhohrající desky Hampton Hawes Quartet: All Night Session, Vol. 1-3 (1958, Contemporary Records).
V roce 1959 spolupracuje s cooljazzovou zpěvačkou June Christy na LP June Christy Recalls Those Kenton Days (Capitol).
Následující rok přijímá pozvání od saxofonisty Bena Webstera. Ben měl jasnou představu, jak by měla kytara znít. Požaduje, aby Jim hrál více not a byl více zvukově břitký.
Další na řadě je Ella Fitzgerald, u níž nahradil odcházejícího Herba Ellise. Pro Jima to byla zcela nová zkušenost. Na spolupráci v roli citlivého doprovazeče významné jazzové zpěvačky vždy rád vzpomínal. V rámci jejího jihoamerického turné propadl brazilské bossa nově a v Argentině se potkal s výborným akordeonistou Astorem Piazzollou.
fascinace jihoamerickou bossa novou
Pěknou ukázkou hallovské bossa novy je písně O Gato, úžasně zazpívaná Jimovou manželkou Jane Hall. Ta se později autorsky podílela i na dalších nahrávkách, které Jim vydal – mj. Goodbye My Love, Something Tells Me, Where Would I Be a It’s Nice to Be With You.
Od roku 1959 – 1965 hraje ve skupině altsaxofonisty Paula Desmonda, se kterým nahraje šest alb. První vychází pod titulem First Place Again (1959, Warner Bros).
V průběhu šedesátých let vypomůže saxofonistovi Sonnymu Rollinsovi s velice dobrým LP The Bridge (1962, RCA) a také kvartetu okolo hráče na křídlovku Arta Farmera. Hallovo jméno najdeme na deskách Johna Lewise, Sonnyho Stitta, Zoota Simse nebo Lee Kornitze.
úchvatně modulovaná souhra a podtóny s billym evansem
Ve stejném roce se dává dohromady s pianistou Billym Evansem. Jako první vzniká Evansovo Interplay (1962, Riverside), na němž ještě hrají Percy Heath na basu, Philly Joe Jones na bicí a Freddie Hubbard na trumpetu.
Následně duo přichází s intimními nástrojovými dialogy Undercurrent (1962, United Artists). O čtyři roky se oba vrátí do studia a připraví další záznam komunikace piano – kytara Intermodulation (1966, Verve).
rozvinutí vlastních aranžérských a skladatelských schopností
Spolupráci v duu si zopakuje s blízkým přítelem a letitým spoluhráčem, kontrabasistou Ronem Carterem na dlouhohrající desce Alone Together (1973, Milestone).
V roce 1975 přichází producent Creed Taylor a aranžér Don Sebeski se zajímavým projektem Concierto (CTI Records), na němž se s Jimem podílí Paul Desmond, Ron Carter, bubeník Steve Gadd, pianista Roland Hanna a westcoastový trumpetista Chet Baker.
V dalších letech se vedle vystupování a nahrávání s vlastním triem, věnuje komponování a aranžování skladeb pro smyčcové, dechové a vokální soubory. Výsledky jeho práce jsou dostupné na CD Textures (1997) nebo By Arrangement (1998), vydané u labelu Telarc.
V Dánsku Jim uvede u příležitosti udělení ocenění Jazzpar Prize kompozici Quartet Plus Four. Ta se později objeví i na disku Jazzpar Quartet + 4 (1998, Storyville). Jednou z největších Hallových autorských skladeb je rozsáhlá Peace Movement, Concerto for Guitar and Orchestra, jíž premiérově představil v roce 2004.
spolupráce s o generaci mladšími jazzmany na prahu 21. století
Ve 21. století spolupracuje s o generaci mladšími jazzmany. Vystupuje v kytarovém duu s Patem Methenym nebo Billem Frisellem, natočí CD s bubeníkem Joeym Baronem, hraje se saxofonistou Joe Lovanem a dalšími nádějnými muzikanty.
Se špičkovými basisty Davem Hollandem, Christanem McBridem, Georgem Mrazem, Scottem Colleym a Charliem Hadenem nahraje CD disk duetů Jim Hall & Basses (2001, Telarc).
Jim Hall uzavírá svoji bohatou hudební kariéru a životní cestu v prosinci 2013, kdy tiše a spokojeně umírá ve spánku.
úspěšná Kariéra jako výsledek náhody
Jazzový svět ho uznává jako jednoho z nejvýznamnějšího kytaristů. Sám svoji roli viděl s nadhledem a zdravým odstupem. V jednom rozhovoru řekl „To, že jsem hrál na řadě důležitých jazzových nahrávek, bylo často věcí náhody a dílem mých dobrých vztahů s ostatními jazzmany… a snad také mými více jak osm set let starými zkušenostmi…„, a rozesmál se.
Ukázky:
Chico Hamilton Quintet: A Nice Day – https://youtu.be/X-0M6MVBGXk
Bill Evans: Interplay – https://youtu.be/rNX5oP_AlNU
Art Farmer & Jim Hall: My Little Suede Shoes – https://youtu.be/mAP2ZAlaxLs
Sonny Rollns & Jim Hall – https://youtu.be/ZIq5w-NogWA
O Gato v interprataci Jane Hall – https://youtu.be/i3USogVQOzA
You’d Be So Nice To Come Home To – https://youtu.be/Fyo99nklOsA
Circus Dance – https://youtu.be/ZsfnUFfgqvs
Jim Hall & Dave Holland: Sam Jones – https://youtu.be/gIUNV0IOCG0
