Money Jungle: Tři hlasy, které se nemusely shodnout

Naposledy aktualizováno: 8.6.2017

Výsledkem setkání Ellingtona a Mingusem a Roachem nebyla ani uhlazená souhra, ani studiový rozpad, ale deska, na níž se rozdíly mezi třemi silnými osobnostmi staly součástí hudby.

Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1963, United Artists Jazz)
Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1963, United Artists Jazz)

Duke Ellington, Charles Mingus a Max Roach se 17. září 1962 sešli v manhattanském studiu Sound Makers bez společné zkoušky. Money Jungle není deska tří muzikantů, kteří dokonale splynuli, ani záznam spolupráce rozpadající se před mikrofony. Každý si ponechal vlastní způsob hry. Někdy se jejich hlasy sevřou, jindy o sebe drhnou. Album se pohybuje mezi oběma polohami.

Jeden den v Sound Makers

Alan Douglas po letech popisoval vznik desky Money Jungle jako sérii několika rozhodnutí. Už v Paříži se s Duke Ellingtonem. bavil o nahrávce postavené na klavíru. Když se k nápadu později vrátili u United Artists, Douglas navrhl Charlieho Minguse; Mingus pak trval na Maxu Roachovi. Trojice pózující na obalu tedy nevznikla jako předem sestavená hvězdná sestava.

Portréty ze zadní strany obalu LP Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1963, United Artists Jazz)
Portréty ze zadní strany obalu LP Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1963, United Artists Jazz)

Podle Douglase všichni tři odmítli zkoušku před natáčením. Jako trio tak poprvé hráli až před mikrofony. Roach později vzpomínal také na schůzku den před nahráváním. Ellington se na ní podle něj označil za „Buda Powella pro chudé“ a naznačil, že nechce stavět celý program pouze na vlastním materiálu. Když však Roach druhý den dorazil do Sound Makers na 57. ulici, Ellington už připravoval notové podklady. Hráči dostávali melodický a harmonický základ, zbytek měl vzniknout mezi nimi.

Do studia přitom nevstupovali bez společné minulosti. Mingus vyrůstal s Ellingtonovou hudbou a otevřeně ho obdivoval. V roce 1953 dokonce krátce prošel jeho orchestrem. Epizoda skončila po konfliktu s trombonistou Juanem Tizolem, po němž Ellington Minguse propustil. O devět let později seděl jeden před klavírem a druhý stál s kontrabasem několik kroků od něj. A Tizolovo jméno se na nové desce objevilo znovu jako spoluautor „Caravan“.

Nemusejí znít stejně

Stačí několik prvních vteřin titulní „Money Jungle“, aby bylo zřejmé, že tahle sestava nebude připomínat uhlazené klavírní trio. Mingus opakuje vysoko položený tón, strunu napíná a odtahuje od hmatníku. Ellington odpovídá tvrdými, místy disonantními akordy. Roach nehraje jen podpůrný part; přidává třetí samostatný hlas.

Muzikolog Garrett Michaelsen později postavil proti sobě právě titulní skladbu a „Fleurette Africaine“: v první sledoval převážně rozbíhavé pohyby mezi hráči, ve druhé jejich sbližování. Ani v „Money Jungle“ však podle něj rozdílné směry neznamenají rozpad společné hry.

Titulní skladba přitom snadno svádí k tomu, aby podle ní člověk slyšel celé album. Hned následující „Fleurette Africaine“ ale přesune těžiště jinam. Klavírní motiv dostává více prostoru, basa se pohybuje melodicky a bicí nechávají mezi jednotlivými zásahy velké mezery.

Ve „Very Special“ se kontrabas pohybuje podstatně pravidelněji než v titulní skladbě. Místo vysoko položeného ostinata přichází pevnější bluesový tah a spolu s ním se mění i prostor pro klavír a bicí. Ve „Warm Valley“ má Ellington kolem sebe víc místa, zatímco „Wig Wise*“působí sevřeněji a ostřeji. Během jediného dne se mění úloha kontrabasu, prostor kolem klavíru i důraz na tempo bicích.

Ellingtonovi bylo třiašedesát, Mingusovi čtyřicet a Roachovi osmatřicet. Samotný věk ale na desce mnoho nevysvětluje. Dobová recenze v Jazz Journalu neslyšela starého pianistu zahnaného mladší rytmikou do kouta. Spíš Ellingtona, který na tlak Minguse a Roache odpovídá po svém.

Basa do futrálu

Klid ve studiu přesto nevydržel. V jednom okamžiku Mingus přestal hrát, zabalil kontrabas a odešel.

Mingus později tvrdil, že mu vadil Roachův způsob hry. Podle něj bubeník záměrně sahal ke staromódnějšímu bubnování, místo aby použil vlastní moderní jazyk známý ze spolupráce s Charliem Parkerem. Alan Douglas si rovněž pamatoval Mingusovy připomínky k Roachovi a jejich postupné přiostřování. Ellington ve své autobiografii zachytil Mingusovu stížnost podobně: odmítal s Roachem dál hrát. Roach však později nabídl jinou verzi. Podle něj Mingusovi překážela Ellingtonova výrazná strideová hra levé ruky, která vstupovala do prostoru kontrabasu.

Jistý je odchod, nikoli jediná příčina. Nevíme ani, po které skladbě Mingus studio opustil. Douglas si to po letech nepamatoval. Tvrzení, že konflikt vyvrcholil právě po titulní „Money Jungle“, žádné přímé svědectví ze studia nepotvrzuje.

Ellington za Mingusem vyšel a přesvědčil ho, aby se vrátil. Ve svých vzpomínkách situoval rozhovor k výtahu, Douglas si vybavoval Ellingtona, jak basistu dohání venku na 57. ulici. V jednom se jejich vzpomínky shodují: Mingus se vrátil a desku dokončil.

Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1962, United Artists Jazz)
Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1962, United Artists Jazz)

Zadní strana obalu alba Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1962, United Artists Jazz)
Zadní strana obalu alba Duke Ellington * Charlie Mingus * Max Roach: Money Jungle (1962, United Artists Jazz)

Sedm skladeb, několik podob tria

Původní LP nabízí sedm skladeb, mezi nimi „Warm Valley“, „Solitude“ a „Caravan“, jejíž hudbu napsali Juan Tizol a Duke Ellington. Další nahrávky z téhož dne vyšly až na pozdějších reedicích.

První strana jde od nárazu titulní skladby přes soustředěnou „Fleurette Africaine“ a bluesovou „Very Special“ k vzdušnější“Warm Valley“. Druhá začíná „Wig Wise“, vrací se ke staré „Caravan“ a končí „Solitude“, kde Ellington dlouho zůstává sám a rytmika nastupuje až později.

„Caravan“ má v příběhu zvláštní místo také kvůli Tizolovi a Mingusově starší zkušenosti z Ellingtonova orchestru. Právě tuto nahrávku Leonard Feather v červnu 1964 přehrál Milesi Davisovi v rubrice Blindfold Test časopisu Down Beat. Miles reagoval ostře. Podle něj se hudebníci „nedoplňují“. Minguse a Roache uznal samostatně, jejich spojení s Ellingtonem však považoval za špatný nápad a kritiku nakonec obrátil i proti vydavatelství.

Jeho soud je cenný dobový dokument, ne rozsudek. Money Jungle už předtím dostalo v Down Beatu pět hvězd. Don DeMicheal ocenil také Ellingtonovu reakci na důraznou rytmiku Minguse a Roache. Sinclair Traill v Jazz Journalu zase chválil způsob, jakým trio proměnilo starou „Caravan“. Stejná nahrávka tak během krátké doby vyvolala nadšení i Milesovo odmítnutí.

Tři hlasy zůstaly třemi

Album *Money Jungle* bylo nahráno 17. září 1962 a vyšlo následujícího roku u United Artists Jazz. Ellington, Mingus a Roach už další společné studiové album nenatočili.

Miles slyšel tři muzikanty, kteří se nedoplňují. Stejná deska připouští i jiný poslech: nemuseli se doplňovat každou vteřinu. Vzájemně se nutili reagovat. Rozdíly mezi nimi na Money Jungle nezmizely. Zůstaly součástí hudby.

Duke Ellington • Charlie Mingus • Max Roach: Money Jungle

Label: United Artists Jazz – UAJS 15017
Format: Vinyl, LP, Album, Stereo
Country: US
Released: 1963
Genre: Jazz
Style: Hard Bop

Tracklist

A1/ Money Jungle (5:25)
A2/ Le Fleurs Africaines (African Flower) (3:32)
A3/ Very Special (4:25)
A4/ Warm Valley (3:30)

B1/ Wig Wise (3:20)
B2/ Caravan (4:15)
B3/ Solitude (5:30)
Written-By – D. Ellington (A1 – B1, B3), D. Ellington, Juan Tizol (B2)

Recorded: New York City, Sept. 17, 1962

Credits

Bass – Charlie Mingus
Drums – Max Roach
Piano – Duke Ellington

Producer – Alan Douglas
Recorded By [Sound] – Bill Schwartau

Design [Cover Designer], Photography By – Frank Gauna
Liner Notes – George Wein

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi na e-mail mingus(zavínáč)cernejpudink(tečka)cz. Texty jsou chráněny autorským právem. Fotografie a další převzaté materiály se řídí uvedenými licencemi.

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.