Naposledy aktualizováno: 2.1.2022
Příběh vzniku Astral Weeks, zákulisní detaily i Morrisonovy vlastní vzpomínky na toto mistrovské dílo
Málokteré album dokázalo tak hluboce a poeticky zachytit touhu, vzpomínky a bolest jako Astral Weeks. Van Morrison na něm propojuje folk, jazz, blues a keltskou mystiku do jednoho plynoucího proudu emocí a zvuků. V době vydání album nezaznamenalo komerční úspěch, ale díky své autenticitě a spontánnosti se stalo jedním z nejvlivnějších děl své doby. Nahrávky vznikly během dvou studiových seancí s jazzovými muzikanty, kteří společně tvořili unikátní hudební atmosféru plnou improvizace a citu.
léta S rhythm’n’bluesovými them
V roce 1967 se Van Morrison vydal na sólovou dráhu. Debutové album Blowin’ Your Mind! (Bang Records, spotify link) mu přineslo velký hit „Brown Eyed Girl“, který se rychle vyšvihl na špici hitparád. Ještě předtím ale strávil tři divoká léta v kapele Them, kterou dal dohromady s dalšími čtyřmi muzikanty z rodného Belfastu.
Them sice dlouho nevydrželi, ale i tak se stihli zapsat mezi zásadní jména britské poprockové scény šedesátých let. Na dvou deskách pro Decca Records – The “Angry Young” Them (1965, spotify link) a Them Again (1966, spotify link) – i díky singlu „Gloria“, který zabodoval v žebříčcích, dali jasně najevo, že jejich zvuk stojí pevně na základech blues a rhythm’n’blues. A že se s tím rozhodně nemažou.
Severoirský poutník v exilu
Po úspěchu singlu „Brown Eyed Girl“ Van Morrison netoužil stát se další popovou hvězdičkou. Měl jiné plány. Chtěl se vydat náročnější cestou – směrem k hudbě, která by dokázala propojit jeho dávnou lásku k folku, jazzu, blues i klasice.
|
|
|
Začátkem roku 1968 se přestěhoval do okolí Bostonu a Cambridge v Nové Anglii, kde strávil zhruba devět měsíců. V kuchyni brnkal na akustickou kytaru a hrál nápady své tehdejší partnerce Janet „Planet“ Rigsbee, která si pečlivě zapisovala útržky textů. Právě z těchhle fragmentů postupně vznikl lyrický svět Astral Weeks.
Z různých vzpomínek pamětníků víme, že během pobytu odehrál Van pár klubových koncertů – pokaždé s jiným obsazením. Zároveň ale prožíval dost divoké období. Pil, hádal se s promotéry i muzikanty, ale zároveň hledal (a nacházel) nový zvuk. Volný, vyzrálý, jazzově laděný a meditativní – přesně ten, který se poprvé naplno ozval právě na Astral Weeks.
Jeden z tehdejších spoluhráčů, bostonský baskytarista Tom Kielbania, pozval na koncert svého kamaráda Johna Payna, někdejšího studenta Harvardu. Payne se k Vanovi přidal na flétnu a altsaxofon, a právě jeho hráčský cit dal titulní skladbě alba specifické vyznění. Právě tady se naplno projevil Morrisonův odklon od rhythm’n’bluesového rocku, který hrával s Them, i od dokonalého popu typu „Brown Eyed Girl“, vydaného o rok dřív.
Útěk před smlouvami, ne před hudbou
Ještě než se do toho pustil naplno a začal spolupracovat s producentem Lewisem Merensteinem – mužem, který měl za sebou zkušenosti s jazzovými deskami – musel Van Morrison vyřešit jeden zásadní problém: vyvázat se z nevýhodné smlouvy s pochybným labelem Bang Records. A hlavně s jeho spolumajitelem, producentem Bertem Bernsem. Právě před jeho najatými vymahači se v té době skrýval v okolí Bostonu.
S odstupem let se čím dál víc ukazuje, že v pozadí Bang možná skutečně stála americká mafie. Celou tuhle nepříjemnou epizodu nakonec vyřešil obnos dvacet tisíc dolarů v hotovosti – předaný v papírovém pytlíku. Irskému patriotovi se tím konečně uvolnily ruce, aby mohl nahrát album pro Warner Bros.
První tóny z mlhy
Astral Weeks tvoří osm delších skladeb, v nichž tehdy třiadvacetiletý belfastský „ztroskotanec“ stvořil mystický hudební svět zahalený mlžným oparem vzpomínek na své rodné město. Jako by ve zvuku toho alba pořád prosvítala zelená krajina Irska a melancholie Atlantiku.
První testovací nahrávací session domluvil producent Lewis Merenstein – na přání Warner Bros. – v bostonském studiu Ace Recording na Boylston Place. A hned bylo jasno. „Ještě ani nedohrál první sloku a celá moje bytost se rozechvěla,“ vzpomínal Merenstein v roce 2008. „Poznal jsem, že se znovuzrodil. V tu chvíli jsem věděl, že s ním chci pracovat.“
Nakonec se rozhodli nahrávat v newyorském Century Sound Studios. Celé album vzniklo během dvou hlavních frekvencí – 25. září a 15. října 1968. Třetí session, naplánovaná na 1. října, skončila po třech hodinách neplodných pokusů, takže ji raději zrušili.
Syrový zázrak ve studiu
Většina skladeb vznikla napoprvé. Což je samo o sobě neuvěřitelné, vezmeme-li v úvahu, že doprovodnou kapelu tvořili převážně jazzoví muzikanti, kteří se skoro vůbec neznali – navzájem ani s Vanem. A navíc neměli v ruce žádné noty, žádné aranže, žádné instrukce. Morrison jim nedal žádné konkrétní pokyny, jen naznačil základní formu a nechal zbytek na jejich citu a improvizaci. Výsledek? Syrový a živý organismus.
Myslím, že právě ta doba byla velmi tvůrčím obdobím. V tom období bylo něco, co bylo vysoce tvůrčím způsobem nabité, víte – bylo to jako poprvé, co jsem žil v Americe, a já jsem žil v New Yorku, ve West Village. Spousta písniček byla tak trochu odtud, o Irsku a tak, ale album jsem napsal v Americe a ta energie, kterou mi tehdejší pobyt v New Yorku dával – celé to bylo tvůrčí období. Ale zároveň jsem si těsně před vydáním alba prošel depresí a při natáčení alba jsem se z ní dostal. Takže jsem si vědom toho, že to bylo jako těžké období, těžké album a vůbec celá ta věc.
— Van Morrison
Zároveň ale dodal, že natáčení mu pomohlo dostat se z těžkého psychického období. Možná právě proto má Astral Weeks tak silnou vnitřní energii – je to deska protkaná melancholií, ale zároveň otevřená jako uzdravující zpověď.
Příliš zvláštní na svou dobu
Ačkoli na albu zazněly dvě dodnes ikonické skladby – „Cyprus Avenue“ a „Madame George“ – bylo už od začátku jasné, že Astral Weeks nemá ve své době šanci prorazit v hitparádách. Album se dokonce ani nedostalo do žebříčku Billboardu. Novinové recenze byly rozpačité a Morrisonova kariéra se na čas zastavila. Teprve v roce 1970 přišel s přístupnějším albem Moondance (spotify link), které ho dostalo zpátky do hry.
Chtěl bych zdůraznit, že Astral Weeks se jako album neprodávalo, a to ani později. Spoustě lidí se to líbí – hlavně muzikantům, jiným umělcům, spisovatelům atd. – ale jako album se to neprodávalo…
— Van Morrison
Přesto se právě tahle deska stala jedním z nejvlivnějších alb konce 60. let. Bez rozhlasových hitů, bez tříminutových popěvků – zato s hlubokým vnitřním světem a autentickým hlasem. Právě Astral Weeks naplno odhalilo Morrisonovu keltskou duši a udělalo z něj moderního barda, jakého tehdejší hudba neznala.
Magie, která přetrvá
Astral Weeks není jen album, které bylo natočeno v určité době — je to hudební zážitek, který se vymyká času a prostoru. Van Morrison zde vytvořil dílo, které místo úspěchu v hitparádách slavilo své vítězství v srdcích těch, kdo umí naslouchat. Je to album plné nostalgie, touhy, bolesti i naděje – současně jemné i intenzivní, složité a přístupné.
Díky své jedinečnosti se Astral Weeks stalo inspirací pro generace muzikantů a posluchačů, kteří v něm hledají víc než jen hudbu — hledají kousek duše, která se nebojí být zranitelná a opravdová. A právě v tom spočívá jeho nesmrtelnost.
V časech, kdy hudba často sklouzává k povrchnosti a rychlým hitům, Astral Weeks připomíná, že pravá krása spočívá v hloubce, v emocích a v odvaze vyprávět svůj příběh po svém.u nejlepších alb všech dob podle časopisu Rolling Stone obsadilo 19. místo.
Van Morrison: Astral Weeks
Label: Warner Bros. – Seven Arts Records – WS 1768, Warner Bros. – Seven Arts Records – 1768
Format: Vinyl, LP, Album
Country: US
Released: 1968
Genre: Jazz, Rock
Style: Classic Rock, Folk Rock, Acoustic
Tracklist
Part 1: In The Beginning
A1/ Astral Weeks (7:00)
A2/ Beside You (5:10)
A3/ Sweet Thing (4:10)
A4/ Cyprus Avenue (6:50)
Part 2: Afterwards
B1/ Young Lovers Do (3:10)
B2/ Madame George (9:25)
B3/ Ballerina (7:00)
B4/ Slim Slow Slider (3:20)
Written-By – Van Morrison
Credits
Bass – Richard Davis
Drums – Connie Kay
Flute, Soprano Saxophone – John Payne
Guitar – Jay Berliner
Percussion, Vibraphone – Warren Smith, Jr.
Vocals, Guitar, Liner Notes – Van Morrison
Producer – Lewis Merenstein
Arranged By, Conductor – Larry Fallon
Art Direction – Ed Thrasher
Photography By – Joel Brodsky
