Slavný texaský flétnista Hubert Laws (10. 10. 1939), bývalý mnohaletý člen newyorských špičkových klasických orchestrů Metropolitan Opera Orchestra a New York Philharmonic Orchestra, patří mezi několik hráčů, kterým se bez větší námahy podařilo promísit klasickou techniku hry na příčnou flétnu s jazzovým cítěním.
Štítek: Classical
Herbie Hancock, Lovec hlav
Více jak padesát pět let koncertuje, skládá, nahrává a produkuje hudbu pianista Herbie Hancock (12. 4. 1940). Během impozantní hudební kariéry prošel řadou hudebních stylů. Jeho největší láskou stále zůstal akustický jazz, od kterého si vždy odskočil – ať již za fusion, filmovou a televizní hudbou, operou, hip hopem, rhythm’n’blues, klasickou hudbou, popem nebo hudbou k reklamním spotům.
Iva Bittová with Bang On A Can All-Stars: Elida
Devět skladeb pro sestavu, pro kterou do té doby nepsala
Když Iva Bittová začala psát hudbu pro Bang on a Can All-Stars, narazila na docela praktický problém. Měla před sebou sestavu s violoncellem, klarinety, elektrickou kytarou, pianem, kontrabasem a bicími – a pro některé z těch nástrojů do té doby v notách nepsala. Nakonec z toho vzniklo devět skladeb různého měřítka.
Pokračování textu Iva Bittová with Bang On A Can All-Stars: Elida
Bobby McFerrin: hlas, který odmítl stát se logem jazzové instituce
Americký zpěvák, improvizátor a dirigent Bobby McFerrin proměnil lidský hlas v samostatný hudební vesmír. V době, kdy se jazz stále více institucionalizoval, připomněl, že hudba může vznikat z jediného hlasu, těla a okamžiku.
Když Bobby McFerrin vstoupí na pódium, chvíli se zdá, že se vlastně nic neděje. Žádná kapela, žádný mikrofonní stojan obklopený aparaturou, žádné notové pulty. Jen člověk a prostor. McFerrin udělá několik kroků po pódiu, jako by zkoušel akustiku místnosti, a pak začne tichým tónem, který se postupně rozvine do rytmu. Nejprve jen hlas, potom poklepání na hruď, pak jednoduchý motiv, který publikum po chvíli začne opakovat. Během několika minut se koncert promění ve zvláštní kolektivní hudební situaci: stovky lidí zpívají jednoduchou melodii a Bobby nad ní improvizuje další vrstvy. Není to show v tradičním smyslu. Spíš připomínka toho, že hudba může vznikat přímo tady a teď.
Pokračování textu Bobby McFerrin: hlas, který odmítl stát se logem jazzové instituce