Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Rozloučení s pódiem, ne s hudbou. Esej o jednom z nejvýraznějších hlasů brazilské hudby, který nikdy neznal hranice.
#MPBMapa
Na konci své koncertní cesty se Milton Nascimento neodmlčel. Jen se rozhodl již veřejně nevystupovat, aby dál naslouchal tomu, co ho provázelo celým životem – tichému tepu hudby. Přezdívali mu Hlas Boží, ale on sám by spíš řekl, že jen poslouchal zemi a lidi, kteří v ní zpívají.
Pokračování textu Milton Nascimento – hlas, který se dotýká nebe
Jeden z největších vizionářů música popular brasileira
#MPBMapa
Gilberto Gil (26. června 1942, narozen jako Gilberto Passos Gil Moreira) patří k těm umělcům, kteří se nikdy nespokojili s jednou polohou tvorby. Zpěvák, skladatel, kytarista, ministr kultury i básník všedního dne – jeho dílo je stejně vrstevnaté a proměnlivé jako samotná Brazílie. Plyne jako řeka: někdy klidná, jindy rozbouřená, ale vždy směřující k moři svobody a rozmanitosti.
Jak hnutí manguebeat proměnilo brazilskou kulturu a proč jeho rytmus stále rezonuje světem
#MPBMapa
Když se na začátku devadesátých let minulého století objevilo v Recife – městě ležícím ve státě Pernambuco v severovýchodním cípu Brazílie – hnutí zvané Manguebeat, znělo to jako kulturní výbuch z bahna. Hudba, která spojila rytmy maracatu s rapem a rockem, v sobě nesla stejné množství hněvu i naděje.
Její vizí bylo oživit město, jehož tep se ztrácel pod betonem, a otevřít prostor pro novou estetiku – lokální i globální zároveň. Díky tomutu impulzu vznikl jeden z nejodvážnějších projevů brazilské modernosti: album Afrociberdelia.
Paulinho da Viola má pochopení pro bolesti velkoměsta. Vnímá je jako polemiku protikladů, pnutí a uvolnění.
#MPBMapa
Když se řekne samba, mnozí si vybaví ohlušující bubny a rozjásané karnevalové průvody. Ale existuje i jiná samba – intimní, klidná, založená na tichu mezi tóny a na poezii každodenního života. Právě tu už víc než půl století zosobňuje Paulinho da Viola (12. 11. 1942, narozen jako Paulo César Batista De Faria). Zpěvák, skladatel a kytarista, který nikdy neuháněl za slávou, ale o to víc v něm Brazilci našli hlas, který rozumí jejich radostem i úzkostem.
Pokračování textu Paulinho da Viola – jemnost samby, která dokáže mluvit za všechny
Vyvrhel, který se stal klasikem: jak muž z předměstí São Paula změnil tvář brazilské hudby a proč jeho dílo dodnes pulsuje jako neklidný tep města
#MPBMapa
Itamar Assumpção byl ztělesněním neklidu. Umělec z periferie, provokující svou hudbou i postojem, si zvolil cestu vyhnance – a právě díky tomu vytvořil jedno z nejradikálnějších děl Música popular brasileira. Jeho hlas je i dnes stále fascinující, neotesaný, nelítostný i krásně křehce opravdový.
Pokračování textu Hlas betonového velkoměsta, vzdoru a poezie – Itamar Assumpção
Vokální kvartet MPB4 není jen hudební formací – je symbolem odvahy a kulturní paměti Brazílie
#MPBMapa
Od studentského hnutí šedesátých let až po současné koncertní sály: MPB4 dokazují, že vokální harmonie není jen hudební disciplína, ale i politickou proklamací. Skupina, která vznikla v Centro Popular de Cultura da UNE (CPC da UNE), se stala jedním z nejvýraznějších hlasů brazilské populární hudby a neztratila svůj étos ani po desetiletích proměn.
Pokračování textu Zpívat znamená vzdorovat: kvartet MPB4 již 60 let v srdcích Brazilců
Zpěvačka, jejíž energie a interpretace proměnily brazilskou populární hudbu a dodnes inspirují generace
#MPBMapa
Elis Regina (17. 3. 1945 – 19. 1. 1982, narozena jako Elis Regina Carvalho Costa) dostala již jako děcko přezdívku „pimentinha” (malá paprička). Poprvé veřejně zpívala v jedenácti letech v rozhlasovém pořadu pro děti O Clubi do Guri. Do dějin brazilské kultury se ale zapsala nejen jako zpěvačka s fenomenálním hlasem, ale také jako interpretka, která dokázala hudebně popsat bouřlivé časy diktatury, osobní radosti i útrapy obyčejného člověka.
Pokračování textu Elis Regina: hlas, který vyjadřoval osobní a společenské pravdy
Poetika, hudba a politický protest: album, které spojilo každodenní život dělníků s nadčasovou angažovaností Chica Buarqueho
#MPBMapa
Album Construção se zapsalo do historie brazilské populární hudby nejen jako hudební vrchol, ale také jako politický a literární manifest. Spojení poezie, hudby a každodenní zkušenosti učinilo z díla Chica Buarqueho symbol odporu a angažovanosti, který přesahuje generace i hranice žánrů. V dobách vojenské diktatury se jeho skladby staly hlasem, jenž dokázal mluvit o životě, práci a nerovnostech s poetickou i hudební přesností.
Pokračování textu Construção: nejdůležitější album Chica Buarqueho