Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Rubrika: Profily
Hudební osobnosti, které posouvaly moderní hudbu dál – talentem, vizí nebo poctivou prací. Známá jména i nedocenění dříči, bez kterých by byl hudební svět chudší. Nechybí ani příběhy zásadních vydavatelství, která stála u zrodu jejich dráhy.
Jazzový trumpetista Miles Davis na promo fotografii z roku 1967 (Credit Photo: Tom Palumbo / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)
Miles Davis nikdy nezůstal tam, kde ho ostatní chtěli mít. Jakmile se jeho hudba stala srozumitelnou, přestal o ni mít zájem. Tento text sleduje Milese Davise jako proces – jako trvalý pohyb, který formoval moderní jazz tím, že ho nutil měnit jazyk, sestavy i samotná pravidla hry.
Jak dva židovští kluci z detroitské střední třídy zamaskovali magnetofony za mutantní funkovou revoluci – a proč jejich paranoidní humor dnes zní podezřele současně. #SoundOfDetroit
Was (Not_Was) – Chrysalis Records Promo photo (zleva Don Was, Sweet Pea Atkinson, David Was a Sir Harry Bowens)
Na obalech vypadali jako mutantní disco kapela z ghetta, ve skutečnosti šlo o dva vzdělané kluky z Detroitu s magnetofony, ironií a posedlostí rozporem. Was (Not Was) spojili funk, politickou paranoiu a absurdní humor do hudby, která se tváří jako zábava – a přitom nepřestává klást nepříjemné otázky.
Zapomenutý hlas města, kde hudba znamenala víc než kariéru #SoundOfDetroit – Forgotten Voices
Americký trumpetista Marcus Belgrave (zdroj: marcusbelgrave.com)
Detroit měl své hvězdy, své revoluce i své mýty. Vedle nich ale existovali lidé, bez nichž by žádná scéna nefungovala – protože ji nevytvářeli pro slávu, ale s cílem přežit. Trumpetista Marcus Belgrave (12. 6. 1936 – 23. 5. 2015, narozen jako Marcus Batista Belgrave) patřil právě k nim. Nebyl symbolem jedné kapely ani jednoho alba, ale tichým pilířem města, které si muselo hudbu neustále znovu obhajovat samo před sebou.
Popová hvězda z donucení. Bluesman z přesvědčení. Outsider s rádiovým hitem.
Britský kytarista a zpěvák Chris Rea, Sala Kongresowa, Warsaw, Polsko, 5. 2. 2012 – Still So Far To Go Tour (Credit Photo: Chepry 💬 (Andrzej Barabasz / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0)
Chris Rea (4. 3. 1951 – 22. 12. 2025, narozen jako Christopher Anton Rea) patřil k těm hudebníkům, které vlastně znáte celý život – a přesto vám neustále unikají. Jeho písně hrály z autorádií, z vánočních playlistů. Usadily se v paměti několika posluchačských generací, ale jeho skutečné srdce bilo jinde: v blues, jazzu, northern soulu a v hudbě, která se nenechá zjednodušit na jeden refrén. Odešel muž, který byl pro pop příliš zdrženlivý a pro puristy příliš populární. A právě v tom spočívala jeho výjimečnost.
Hlas, který vyplňoval prostor mezi tóny #SoundOfDetroit – Forgotten Voices
Sheila Jordan, Great American Music Hall, San Francisco CA, květen 1985 (Credit Photo: Brian McMillen / contact: brianmcmillen@hotmail.com / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)
Sheila Jordan (18. 11. 1928 – 11. 8. 2025, narozena jako Sheila Jeanette Dawson) patřila k těm jazzovým hlasům, které nikdy nekřičely – a přesto bylo slyšet každé jejich slovo. Zpěvačka s „ušima za milion dolarů“, milovnice Charlieho Parkera, průkopnice intimního dialogu hlasu a kontrabasu. Narodila se v Detroitu, vyrůstala v chudobě, dospěla v bebopu a celý život zůstala věrná hudbě jako prostoru pravdy.
Příběh o tom, jak se Jim Osterberg změnil v Iggyho Popa — a jak z nasraného Motor City vylezla kapela, která přepsala dějiny rocku. #SoundOfDetroit
Detroitští The Stooges na promo fotografii, 1969 (Credit Photo: Elektra Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Detroit neměl nikdy rád, když mu někdo zvenku vyprávěl, jaký je jeho „zvuk“. Už v šedesátých letech varovali místní, že jestli se někdo pokusí s Detroitem naložit jako se San Franciskem nebo Bostonem – zabalit ho do hezkého příběhu a prodat jako módní scénu – dopadne to špatně. A přesně uprostřed téhle podezíravé, tvrdé a hrdé hudební krajiny se vynořila kapela The Stooges, která byla tak trochu omyl, tak trochu vtip a nakonec jeden z největších rockových zlomů 20. století.
Jak se Motor City naučilo křičet, tančit a kolaps přetavit v katarzi #SoundOfDetroit
Detroitští MC5 na promo fotografii, 1969 (Credit Photo: Elektra Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Detroit, město ohně, továren a nezlomné hrdosti, město, které se nikdy nesklonilo, dalo v šedesátých letech vznik něčemu, co nešlo zařadit do žádné škatulky. MC5 nebyli jen rock’n’rollová kapela. Byli elektrickým obvodem mezi ulicí, komunitou a chaosem. Hudba tu nebyla ozdobou — byla to síla, která měla pohnout světem.
Příběh skupiny, která si udržela vlastní tón i v časech, kdy se Motown otřásal v základech. #SoundOfDetroit
Four Tops během vystoupení na slavnostním večeru Grand Gala du Disque, Amsterdam, Nizozemí, 8. 3. 1968 (Credit Photo: Kroon, Ron (Anefo) / Wikimedia, Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication)
Detroit je město, které učí držet rytmus i ve chvílích, kdy se okolní konstrukce třesou. Four Tops jsou toho dokonalým důkazem: čtyři hlasy, které dozrávaly mezi továrními sirénami, zakouřenými kluby a sny, jež se odkládaly tak dlouho, až se jednoho dne staly skutečností.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.