Naposledy aktualizováno: 17.6.2017
Jobim s Clausem Ogermanem mají k dispozici smyčce, flétny, trombony i rytmickou sekci. Na Wave je nechávají vstupovat po částech.
#MPBMapa
V roce 1967 už Tom Jobim nemusel Americe vysvětlovat bossa novu. Na Wave měl k dispozici Clause Ogermana, Creeda Taylora, Rudyho Van Geldera, Rona Cartera, smyčce, flétny, trombony i několik hráčů na bicí. Přesto album skoro nikdy nepotřebuje, aby všichni hráli najednou.
Žádné další průlomové album
Antônio Carlos Jobim byl v době nahrávání alba Wave již známý umělec. „Desafinado“, „Corcovado“ nebo „The Girl from Ipanema“ dávno překročily Brazílii, Album Getz/Gilberto patřilo k největším jazzovým úspěchům desetiletí a ve stejném roce Jobim natáčel také s Frankem Sinatrou.
Wave proto není příběhem dalšího průlomu. Jobim do nahrávacího studia přichází jako známý skladatel a kolem sebe má spolupracovníky, kteří by snadno mohli jeho hudbu nechat vyrůst k nepoznání: Clause Ogermana, Creeda Taylora, Rudyho Van Geldera, smyčce, flétny, trombony, lesní roh, Rona Cartera i několik hráčů na bicí a perkuse. Výsledek ale nestojí na velikosti orchestru. Spíš na tom, jak málo z něj musí zaznít najednou.
Čtyři dny ve Van Gelderově studiu
První tři sessions proběhly 22., 23. a 24. května 1967, poslední 15. června. Nahrávalo se ve Van Gelderově studiu v Englewood Cliffs v New Jersey. Produkoval Creed Taylor, který právě rozjížděl vlastní produkční firmu CTI ve spojení s A&M, aranže a orchestrální vedení měl Claus Ogerman.
Jobim hrál na klavír, kytaru a v jedné skladbě také na cembalo. Ron Carter hrál na kontrabas, Dom Um Romão a další hráči doplňovali rytmickou vrstvu. Vedle nich přicházely a mizely flétny, trombony, lesní roh a smyčce. Obsazení se měnilo podle skladby a podle toho, kterou nástrojovou skupinu Ogerman právě potřeboval.
Když album v září vyšlo, americký tisk slyšel právě tuto studiovou stránku. Cash Box upozorňoval na proměnlivost Jobimovy práce, Record World na bohatě vystavěný Taylorův studiový zvuk.
Nejdřív byla partitura
V Jobimově archivu se dochovala redukovaná partitura titulní skladby, která sloužila jako základ Ogermanově aranžmá. Jsou na ní i Ogermanovy poznámky. Ogerman pak materiál rozepsal mezi jednotlivé nástrojové skupiny a určoval, co v danou chvíli zazní. Dochované party k titulní skladbě obsahují i malý omyl. Na partech pro piccolo a flétny není napsáno Wave, ale Wait. Nic zásadního. Jen drobná stopa po běžné studiové práci, která zůstala v archivu.
Na albu z roku 1967 je „Wave“ v instrumentálním provedení. Jobimův klavír nevede orchestr jako sólista před velkou kapelou. Smyčce, flétny a trombon přicházejí po částech a melodie mezi nimi mění barvu. Ron Carter pod tím drží basovou linku bez potřeby zdůrazňovat každý takt. Později Jobim ke skladbě napsal portugalský text. Název „Vou te contar“ podle jeho archivu navrhl Chico Buarque; anglická verze si ponechala původní „Wave“.
„Batidinha“
Hned následující „The Red Blouse“ dovolí rytmice zabrat víc prostoru a v „Look to the Sky“ vystoupí výrazněji trombon. Pozornost se tak přesouvá od jedné nástrojové skupiny ke druhé. Nejlépe je tenhle způsob práce slyšet v „Batidinha“.
Jobimův archiv spojuje „Batidinha“ s Rosinhou de Valença: do skladby použil jeden z jejích kytarových rytmických postupů. Ogerman kolem něj mohl nasadit tři flétny, smyčce, klavír, kytaru, basu a bicí. Kytarový rytmus se přitom pod orchestrem neztratí. Zůstává slyšitelný a flétny se smyčci se k němu přidávají, místo aby ho překryly.
První strana mezitím pokračuje bez prudkých změn. „The Red Blouse“ nechala rytmiku trochu povolit, „Look to the Sky“ vytáhla dopředu trombon a „Batidinha“ ukázala, kolik se dá vystavět kolem jedné kytarové figury. Pak přijde „Triste“.
Trvá přibližně dvě minuty. Přesto má k dispozici tři flétny, trombon, smyčce, kytaru, kontrabas a bicí. Trombon je znovu dobře slyšet. Je křehčí než předchozí kusy, ale rytmika ji nenechá sklouznout do pomalé mezihry.
Hlas a cembalo
„Mojave“ otevře druhou stranu trochu jinou směsí dechů a rytmiky. „Diálogo“ přidá lesní roh a znovu promíchá skupiny nástrojů. Pak se poprvé ozve Jobimův hlas. „Lamento“ je jedinou vokální skladbou na Wave a zároveň nejstarším materiálem na desce. Jobim a Vinicius de Moraes ji napsali už pro Orfeu da Conceição v roce 1956. Mezi novými instrumentálkami z roku 1967 tak stojí píseň stará jedenáct let.
Hned potom přichází „Antigua“. Jobim na ní vedle svých obvyklých nástrojů hraje na cembalo. Podle jeho archivu jde o jediný případ v jeho nahrávací kariéře, kdy tento nástroj použil.
Závěrečná „Captain Bacardi“ změní poměry ještě jednou. Místo hlavní flétnovo-smyčcové palety se do sestavy dostanou tři saxofony, trombon, kytara, basa, dva klavíry, bicí a perkuse. Deska se na konci posune víc k rytmu a dechům. Název má rodinný původ. „Captain Bacardi“ byla přezdívka Jobimova švagra Paula Souzy Barrose.
Žirafa
Fotografii žirafy pořídil Pete Turner v Keni roku 1964. Když o tři roky později Creed Taylor hledal obal pro Wave, podle Turnerovy vzpomínky nechtěl doslovnou vlnu. Turner vytáhl ze svého archivu žirafu a Taylor ji vybral. Definitivní řešení grafické podoby obalu připravil Sam Antupit.
Původní červenofialový obal získal Certificate of Merit od Art Directors Club of New York. Pozdější zelená varianta ale nebyla nový návrh. Turner vzpomínal, že při tisku jednoduše prohodili barevné desky.
Antonio Carlos Jobim: Wave
Label: A&M Records / Creed Taylor, Inc. (CTI production)
Catalog: LP-2002 (mono), SP-3002 (stereo)
Format: Vinyl, LP, Album, Gatefold
Country: USA
Released: September 1967
Genre: Jazz
Style: Bossa Nova, Latin Jazz
Tracklist
A1 Wave 2:50
A2 The Red Blouse 5:00
A3 Look To The Sky 2:15
A4 Batidinha 3:12
A5 Triste 3:02
B1 Mojave 2:20
B2 Dialogo 2:48
B3 Lamento 2:41
(Written By – Antônio Carlos Jobim / Vinicius de Moraes)
B4 Antigua 3:05
B5 Captain Bacardi 4:27
Credits
Recorded: May 22 – 24, June 15, 1967
Recorded At – Van Gelder Studio, Englewood Cliffs, New Jersey
Producer – Creed Taylor
Engineer – Rudy Van Gelder
Arranged By, Conductor – Claus Ogerman
Bass – Ron Carter
Cello – Abe Kessler, Charles McCracken, George Ricci, Harvey Shapiro
Drums – Bobby Rosengarden, Claudio Slon, Domum Romão
Engineer – Rudy Van Gelder
Flute, Piccolo Flute – Jerome Richardson, Ray Beckenstein, Romeo Penque
French Horn – Joseph Singer
Piano, Guitar, Harpsichord – Antonio Carlos Jobim
Trombone – Jimmy Cleveland, Urbie Green
Violin – Bernard Eichen, Emanuel Green, Gene Orloff, Harry Lookofsky, Irving Spice, Joseph Malignaggi, Julius Held, Leo Kruczek, Lewis Eley, Louis Haber, Louis Stone, Paul Gershman, Raoul Poliakin
Written-By – A. C. Jobim
