Kenny Dorham, nespravedlivě přehlížený bopový trumpetista

Naposledy aktualizováno: 31.10.2018

Kenny Dorham

Zakládající člen The Jazz Messengers, bopový trumpetista a šikovný aranžér Kenny Dorham (30. 8. 1924 – 5. 12. 1972, narozen jako McKinley Howard Dorham) je hudební veřejnosti nejméně povědomým příslušníkem elitní společnosti špičkových jazzových trumpetistů.

kenny ve čtenářských anketách nebodoval

Pokud bychom chtěli porovnávat hudební kariéru Kennyho Dorhama s věhlasem mnoha jeho současníků, ať již v éře bebopu čtyřicátých let nebo hard bopu o dekádu později, nabízí se domněnka, že byl neúspěšným věčným náhradníkem a tzv. až druhým na seznamu. V tehdy výsostně oblíbených čtenářských anketách DownbeatuMetronomu ho fanoušci víceméně ignorovali.

Mnozí muzikanti však věděli své. Dostával pozvánky do studia nejenom od saxofonisty Sonnyho Rollinse nebo bubeníka Maxe Roache, v jehož kapele nahradil tragicky zesnulého Clifforda Browna. Ke spolupráci jej přizvali mj. pianisté Thelonious Monk, Tadd Dameron, ale také jeden z prvních vyznavačů New Thing směru Cecil Taylor.

Býval oblíbený i u významných kapelníků, jako byli Lionel Hampton, Mercer Ellington nebo Billy Eckstine, u něhož na doporučení Dizzyho Gillespieho vystřídá Fatse Navarra.

Kenny Dorham
Kenny Dorham
dizzyho, Fatsův  a birdův obdivovatel
FATS Bud-Klook-Sonny-Kinney (1955, Savoy Records)

Dorhamova melodická hra se v průběhu let neustále vyvíjela a vykazovala setrvalý vzestup. Samozřejmě dokázal bez problémů zahrát břitce a razantně, pokud to nálada kompozice vyžadovala.

Učednická léta zažil v hektických letech nastupujícího bebopu. Začínal s výbornými spoluhráči, mezi kterými jsou trumpetisté Russell Jacquet, bratr saxofonisty “Illinois” Jacqueta, “Wild” Bill Davison, saxofonista Harold Land nebo bubeník Roy Porter. Po kratičkém intermezzu v kapele Franka Humphriese přešel k big bandu Dizzyho Gillespieho.

Poprvé na sebe výrazněji upozornil coby chorusový spoluhráč Theodora „Fats“ Navarra na nahrávkách pro album FATS-Bud-Klook-Sonny-Kinney (1955, Savoy Records) – podepsaném přezdívkami dalších hráčů – pianistou Earlem „Bud“ Powellem, bubeníkem Kennym „Klook“ Clarkem, altsaxofonistou Edwardem „Sonny“ StittemMcKinleym „Kinney“ Dorhamem.

Snímky pořízené na studiových frekvencí s bebopovou altkařskou legendou Charliem „Bird“ Parkerem a jeho kvintetem byly po zrestaurování původních šelakových desek na rychlost 78 zpřístupněné na kompilačním vinylovém trojalbu Charlie Parker: Historical Masterpieces (1963, Archive Of Folk & Jazz/MGM). Tenkrát ho doporučil, coby svého nástupce, Miles Davis,

hardbopové poselství z café bohemia
Kenny Dorham Quintet (1954, Debut Records)

V devětadvaceti postaví vlastní kvintet v sestavě s Jimmym Heathem na saxofon a rytmikou ve složení Walter Bishop (piano), Percy Heath (basa) a Kenny Clarke (bicí).

V polovině prosince 1953 vznikají snímky pro značku Debut Records, vlastněnou kontrabasistou Charliem Mingusem, jeho ženou a Maxem Roachem. Nahrávky vychází na úvodní LP desce  Kenny Dorham Quintet (1954, Debut Records).

V polovině padesátých let nachází Dorhamův závratně umanutý tón uplatnění v hardbopové produkci první sestavy Jazz Messengers, v níž hrál také výborný tenorsaxofonista Hank Mobley. Základem jejich revolučního zvukového poselství byly africky temné, důrazné bicí Arta Blakeyho, jenž hnal kupředu své spoluhráče z rytmiky pianistu Horace Silvera a basistu Douga Watkinse.

Horace Silver And The Jazz Messengers (1956, Blue Note)

Kvintet připravil úchvatný dlouhohrající debut Horace Silver And The Jazz Messengers (1956) u labelu Blue Note Records, na němž firma zkompletovala nahrávky dostupné na dvou samostatných desetipalcových deskách, vydaných o dva roky dříve pod názvy Horace Silver QuintetHorace Silver Quintet Vol. 2.

V Jazz Messengers Kenny odvedl možná svoji nejlepší práci v kompozici Soft Winds od klarinetisty Bennyho Goodmana vydané na albu The Jazz Messengers At The Café Bohemia (1956, Blue Note).

drobné změny v pojetí a směřování k latinským rytmům
Kenny Dorham: Afro-Cuban (1955, Blue Note Records)

Od druhé poloviny padesátých let prochází Dorhamova hra významnou proměnou. Nejdříve zakládá vlastní krátkodeché Jazz Prophets v sestavě J.R. Montrose (tenorsaxofon), Sam Jones (basa), Arthur Edgehill (bicí), Dick Katz (piano), ale toho záhy vystřídá Bobby Timmons.

Společně vydají jedinou dlouhohrající LP desku Kenny Dorham And The Jazz Prophets ‎Vol. 1 (1956, ABC Paramount). Později se Kenny připojí na skoro dva roky ke kvintetu Maxe Roache.

V jarních měsících roku 1957 se rozhodne opustit hardbopovou nekompromisnost a nahrazuje ji odlehčeným trumpetovým tónem s důrazem na více lyrický přednes, jak dokumentují nahrávky My Old FlameLarue na albu Jazz Contrasts z roku 1957 u Riverside Records. O devatenáct let později vychází obě skladby, společně s dalšími snímky z tohoto období, na vinylovém dvojalbu But Beatiful (1976, Milestone).

V roce 1961 potvrzuje nastoupený směr vynikající titul Whistle Stop (1961, Blue Note) se starým známým parťákem Hankem Mobleym na saxofon, pianistou Kennym Drewem, kontrabasistou Paulem Chambersem a bubenickou hvězdou Philly Joe Jonesem.

Kenny Dorham s kontrabasistou Charlesem Mingusem a altsaxofonistou Ornettem Colemanem během vystoupení na alternativním Newport Jazz Festivalu v roce 1960
Kenny Dorham s kontrabasistou Charlesem Mingusem a altsaxofonistou Ornettem Colemanem během vystoupení na alternativním Newport Jazz Festivalu v roce 1960
Spolupráce s tenorsaxofonistou Joeem Hendersonem
Kenny Dorham: Trompeta Toccata (1965, Blue Note Records)

Několik let před svým předčasným úmrtím na selhání ledvin nachází ideálního spolupracovníka v tehdy mladičkém tenorsaxofonistovi Joe Hendersonovi, se kterým natáčí pár zajímavých titulů ovlivněných brazilskou bossa novou pro Blue Note Records.

Navazuje tak na o dekádu dříve vydané vynikající album Afro-Cuban (1955, Blue Note), na němž poprvé propojil vlastní hudební cítěni s latinokubánským jazzem.

S Hendersonovou účastí vzniká výtečná LP deska Una Mas (One More Time) připravená k vydání v roce 1963, na kterém rytmiku tvořili bubeník Tony Williams, basista Butch Warren a pianista Herbie Hancock.

Dalším, a současně posledním, Dorhamovým titulem je Trompeta Toccata z roku 1965. Nahrávky pro obě dlouhohrající desky vznikly ve studiu Rudyho Van Geldera. Podíleli se na nich další vynikající jazzmani, jako pianista Tommy Flanagan nebo bubenická extratřída Albert Heath (na frekvencích v roce 1965).

Kenny Dorham vpravo s Ericem Dolphym během natáčení alba Andrewa Hilla Point Of Departure, Van Gelder Studio, Englewood Cliffs, N.J., 21. března, 1964 (Photo by Francis Wolff / ©Mosaic Images LLC)
Kenny Dorham vpravo s Ericem Dolphym během natáčení alba Andrewa Hilla Point Of Departure, Van Gelder Studio, Englewood Cliffs, N.J., 21. března, 1964 (Photo by Francis Wolff / ©Mosaic Images LLC)
psaní hudebních recenzí a návrat do pracovního procesu

Na konci šedesátých let se u Kennyho nahromadí zdravotní problémy a musí opustit profesionální hraní. Práci si postupně najde v cukrovaru, na poštovním úřadu a v zahradnictví pěstuje léčivé byliny.

Přivydělává si psaním hudebních recenzí pro Downbeat a občas bere studiovou práci na nahrávkách pianistů Cedara Waltona, Toshiko Akiyoshikiho, Barryho Harrise nebo saxofonisty Clifforda Jordana.

Ukázky:

Kenny Dorham:
Afro-Cuban – La Villa
https://youtu.be/CoyBcA-ysmM
Jazz In Contrasts – I’ll Remember April
https://youtu.be/1Je24XuI5r4
Jazz In Contrast – My Old Flame
https://youtu.be/YIx3oQ8FyLM
Whistle Stop – Philly Twist
https://youtu.be/QBxazHVS1_M
Una Mas
https://youtu.be/TDETNk20Vkc
Trompeta Toccata
https://youtu.be/sUz-6CZXWO4

Charlie Parker and His Orchestra:
Visa – https://youtu.be/0duINOGufbE

Horace Silver And The Jazz Messengers:
Doodlin – https://youtu.be/tu4o65SwUIw

Art Blakey & The Jazz Messengers:
Soft Winds – https://youtu.be/37taxGg7VG8

Max Roach: Jazz in 3/4 Time
Blue Waltz – https://youtu.be/zGuREv2G4hk

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..