Joe Henderson, tenorsaxofonista s výraznou stopou na albech Blue Note Records

Naposledy aktualizováno: 7.12.2017

Joe Henderson

Hvězdný tenorsaxofonista Joe Henderson (24. 4. 1937 – 30. 6. 2001) se narodil v městečku Lima v Ohiu, ale hudebně se utvářel v Detroitu. Neabsolvoval žádné klasické hudební vzdělání, což mu umožnilo umělecky létat bez kompromisů od bopu až po free jazz.

Bezvýhradná podpora rodičů a staršího bratra

Joe Henderson vyrůstal v rodině, která jeho hudební růst vždy podporovala. Často vyprávěl, že jej zprvu inspirovala gramofonová alba vydaná v rámci série Jazz At The Philharmonic a spousta rhythm’n’bluesových nahrávek, které nalézal v bratrově sbírce.

Byl velký fanoušek altsaxofonisty Charlieho Parkera a ještě na škole začal hrát na saxofon. Poměrně záhy začal psát a aranžovat pro školní kapelu. Nakonec převážil poslech dlouhohrajících desek, tehdy naprosto dominantních tenorsaxofonistů Johna ColtraneaSonnyho Rollinse. O dalším směřování slibného talentu s ostře vybroušeným tenorsaxofonovým tónem bylo definitivně rozhodnuto.

klíčový účastník řady studiových sekvencí pro blue Note Records

Joe byl jedním z nejčastěji zvaných studiových hráčů na nahrávkách, které v šedesátých letech vydávalo nakladatelství Blue Note Records. Dnes jsou tato alba mnohými jazzovými fanoušky nejvíce vyhledávanými a nejoblibenějšími jazzovými tituly.

Širokému jazzovému publiku se představil v roce 1962 díky pozvání tehdejších hvězd, jako byly pianista Horace Silver nebo trumpetisté Kenny DorhamMiles Davis.

Právě se vrátil z dvouleté presenční služby v U.S. Army, v jejímž rámci procestoval celý svět coby kontrabasista armádního big bandu. V roce 1961 si v Paříži zahrál s pianistou Budem Powellem a bubeníkem Kennym Clarkem.

První profesionální nahrávkou byla deska Una Mas (1963, Blue Note), vydaná pod jménem Kennyho Dorhama. Další čtyři roky Joe hrál v kapele Horace Silvera a také se mihl v jedné ze sestav Milese Davise.

Zvládal zahrát cokoliv
Joe Henderson: In ‚N Out (1964, Blue Note)

Do stále převládajícího bebopového přístupu dokázal zabudovat tehdejší novinky. Lhostejno, zda to byla modalita nebo volné hraní.

Byl jedinečný ve svobodě a volnosti, s jakými hrál a ve schopnosti stát na obou nohou a přitom volně létat s rytmem, ať hrál kdekoli a kýmkoliv.

Prokázal, že je dostatečně přizpůsobivý. Bez problému spolupracuje s pianistou Andrew Hillem na bohatě strukturované hudbě, zachycené na Point of Departure (1964), ale i na bluesem ovlivněném hardbopovém hitu Sidewinder (1964), výborného trumpetisty Lee Morgana.

První sólové tituly Page One (1963), In ‚N Out (1964), Our Thing (1964), vydané u Blue Note, jsou výrazně ovlivněny latinskými rytmy. Na svědomí to měla tehdejší spolupráce s trumpetistou Kennym Dorhamem.

Na konci šedesátých let přechází k labelu Milestone. Hendersonova saxofonová hra tím nijak neztratila na robustnosti. Nově ji obohatila urputná snaha o zařazení neustálého opakování hudebních myšlenek, jako se děje například ve skladbě The Bead Game na LP Tetragon (1968).

Přehlídka dokonale zvládnutého mistrovství
Joe Henderson: In Japan (1973, Milestone)

Tehdejší koncertní vystoupení nabízela úžasnou přehlídku Hendersonovy téměř dokonalé saxofonové hry. Nejlépe ji dokumentují nahrávky z vystoupení v kalifornském klubu The Lighthouse Cafe v září 1970. Postupně se objevily na albech At The Lighthouse: If You’re Not Part Of The Solution, You’re Part Of The Problem (1970, Milestone) a In Pursuit Of Blackness (1971, Milestone).

V podobném duchu, ale s jinou rytmikou ve složení Kunimitsu Inaba (basa), Motohiko Hino (bicí) a Hideo Ichikawa (Rhodes piano), natočil špičkovou koncertní LP desku In Japan (1973, Milestone). S trumpetistou Freddie Hubbardem hraje na výtečném fusion albu Red Clay (1970, CTI Records).

Na počátku 70. let spolupracoval s bělošskou kapelou Blood, Sweat And Tears. Bylo to nedlouho poté, co se se skupinou rozloučil zpěvák David Clayton-Thomas. Novým vokalistou se stal Bobby Doyle.  Nová sestava začala nahrávat album New Blood. Rozpory uvnitř kapely, včetně neustálých personálních změn, však neustávaly. Než album vyšlo, Henderson i Doyle ze souboru odešli.

Několik Hendersonových sólových titulů ze sedmdesátých let, například Canyon Lady (1975, Milestone), směřuje k funky a easy-listening podbízivosti. Na druhou stranu, na o rok mladším titulu Black Narcissus (1976, Milestone) dokazuje, že má stále co nabídnout jako vášnivý jazzový hráč.

Potvrzení tenorsaxofonové hvězdy
Joe Henderson: The State Of The Tenor • Live At The Village Vanguard • Volume 1 (1986, Blue Note)

V polovině osmdesátých let 20. století přichází první ocenění ze strany fanoušků i odborné části jazzového světa. Koncertní dvoudílná nahrávka The State of the Tenor (1986, Blue Note) z newyorského klubu Village Vanguard byla jednoznačným úspěchem. Podíleli se na ní basista Ron Carter a bubeník Al Foster.

Joe se rovněž aktivně účastní oslav čtyřicétého výročí Blue Note Records. Na pódiu s ním hrají mj. Herbie Hancock, pozoruhodný kytarista s osobitou technikou hraní „tap and touch“ Stanley Jordan nebo Art Blakey.

V roce 1992 vychází CD disk Lush Life: The Music of Billy Strayhorn (Verve) jako Joeova pocta vynikajícímu aranžérovi Billymu Strayhornovi, letitému blízkému spolupracovníkovi Duke Ellingtona.

O tři roky později se objevuje podobně koncipovaná nahrávka Double Rainbow: The Music of Antonio Carlos Jobim (1995, Verve) – tentokrát jako poklona brazilskému fenoménu bossa novy Antôniu Carlosi Jobimovi.

Joe Henderson: Big Band (1996, Verve)

Joe Henderson je hudebně aktivní až do své smrti v červnu 2001. Ještě pět let před svým definitivním odchodem složí několik kompozic pro velký jazzový orchestr.

Do studiového big bandu si pozve mj. Chicka Coreu na piano a basistu Christiana McBridea. Aranže připraví uznávaný Bob Belden. Verve disk vydá v roce 1996 pod názvem Big Band.

Hendersonova hra bude stále patřit mezi příklady jedinečné jazzové interpretace. Hudební svět postrádá hráče s osobitým přístupem ke hře a vlastním jedinečným tónem Joeova kalibru.

Ukázky:

Blue Bossa – https://youtu.be/M69YdmAJoLs
In ‚N Out – https://youtu.be/gke2WhuK4hw
The Bead Game – https://youtu.be/7Uv-d3nAz6g
Black Narcissus – https://youtu.be/MigYYKlttV8
Round Midnight (Live in Japan) – https://youtu.be/YeGgRX1KM7M
Loose Change – https://youtu.be/UwO5nX_bczk
Without A Song – https://youtu.be/lE2dymqd3ro

Autor

mingus

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..