Lou Reed a svět, který nezmizí ani po vypnutí zesilovače

Lou Reed psal o světě bez iluzí. A právě proto jeho hudba nezestárla ani o den.

Lou Reed na festivalu Hop Farm Music 2. července 2011 (Credit author: Man Alive! / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)
Lou Reed na festivalu Hop Farm Music 2. července 2011 (Credit author: Man Alive! / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)

Lou Reed se mi dostal pod kůži dávno předtím, než jsem o něm věděl víc než jen to, že jeho jméno stojí na obalu desky. Reedice jeho raných alb jsou spíš připomínkou než oslavou: Reed byl člověk, který se nebál říkat věci nahlas, i když zněly nepříjemně.

Pokračování textu Lou Reed a svět, který nezmizí ani po vypnutí zesilovače

Be sociable and share

Mono není nostalgie

Poznámka na okraj ke zvuku, který měl jen jeden směr

The Rolling Stones In Mono (2016, ABKCO)
The Rolling Stones In Mono (2016, ABKCO)

Mono není nostalgie ani „audiofilská disciplína“. U raných Rolling Stones je to návrat k tomu, jak měla hudba fungovat: jako jeden proud, jeden kurz. Krátká poznámka o zvuku, který se nenechá rozkrojit mezi levou a pravou reprobednu.

Pokračování textu Mono není nostalgie

Be sociable and share

Rok, kdy se Londýn přestal vejít do sebe

Pub rock, prázdné kapsy a první singlové výboje. Proč byl rok 1976 tišším, ale klíčovým momentem britského punku.
#UKPunk1976

„Nové kapely nechtějí být hvězdy. Chtějí být slyšet.“
– britský hudební tisk, 1976

Mural UK punk 1976 na cihlové zdi s názvy kapel The Damned, Sex Pistols a Buzzcocks

Rok 1977 se stal symbolem britského punku. Ikonické obaly, křiklavá grafika, manifesty. Jenže ještě před tím existoval rok 1976 – méně nápadný, ale rozhodující. Právě tehdy se mezi ekonomickou únavou města, pubrockovými kluby a novými impulzy z druhé strany Atlantiku začal rodit zvuk, který už nešlo vrátit zpět.

Pokračování textu Rok, kdy se Londýn přestal vejít do sebe

Be sociable and share

Jiří Černý (1936–2023): Velký Mokasín české hudby

Kompas v časech, kdy se svět točil rychleji než pravda

Český novinář Jiří Černý na 21. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu „Svět knihy Praha 2015“, 16. 5. 2015 (Credit Photo: David Sedlecký / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International)
Český novinář Jiří Černý na 21. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu „Svět knihy Praha 2015“, 16. 5. 2015 (Credit Photo: David Sedlecký / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International)

Devadesát let od narození Jiřího Černého (25. 2. 1936 – 17. 8. 2023). Připomínka člověka, který pomáhal vyznat se v hudbě i ve světě kolem ní – a jenž věřil, že poslouchání je formou občanské odpovědnosti.

Pokračování textu Jiří Černý (1936–2023): Velký Mokasín české hudby

Be sociable and share

Sorry, Miles! — Libor Šmoldas vstupuje do roku Milesova století s albem, které mluví i mezi řádky

#MilesAndTrane100

Libor Šmoldas Quartet: Sorry, Miles! (2026, Bivak Records)
Libor Šmoldas Quartet: Sorry, Miles! (2026, Bivak Records)

V rámci celoročního seriálu #MilesAndTrane100 už od ledna 2026 zveřejňuji texty mapující nejen historické momenty spojené se stým výročím Milese DaviseJohna Coltranea, ale také to, jak jejich odkaz rezonuje v současné hudbě. Po pohledu do archivů, méně známých příběhů i paralel mezi oběma legendami přichází logický krok: zaměřit se na aktuální tvorbu, která s jejich odkazem vstupuje do dialogu. Jedním z nejvýraznějších příspěvků letošního roku je nové album Libora Šmoldase Sorry, Miles!.

Pokračování textu Sorry, Miles! — Libor Šmoldas vstupuje do roku Milesova století s albem, které mluví i mezi řádky

Be sociable and share

Kostel, supermarket, rozbitý klub

Příběh losangeleského hardcore

Plakát na vystoupení Black Flag, Meat Puppets a Descendents (1982). Pod ním plakát na Punk Picnic in the Park z roku 1981 (Credit Photo: CorpPorPearl / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)
Plakát na vystoupení Black Flag, Meat Puppets a Descendents (1982). Pod ním plakát na Punk Picnic in the Park z roku 1981 (Credit Photo: CorpPorPearl / Wikimedia, Creative Commons Zero, Public Domain Dedication)

Los Angeles na začátku osmdesátých let nevypadalo jako centrum revoluce. Spíš jako bývalý kostel, přestavěná hala a klub, který dlouho nevydrží. Právě v takových prostorech se punk proměnil – z romantického chaosu v něco, co muselo obstát i bez iluzí.

Pokračování textu Kostel, supermarket, rozbitý klub

Be sociable and share

Rok, kdy se Genesis nadechli

Dvě alba z roku 1976 – A Trick of the Tail a Wind & Wuthering – jako záznam tiché proměny kapely po odchodu Petera Gabriela

Tisková fotografie skupiny Genesis z roku 1976 k propagaci alba A Trick of the Tail. Ve směru hodinových ručiček shora: Bill Bruford, Steve Hackett, Tony Banks, Phil Collins a Mike Rutherford. Bill Bruford, který nebyl členem stálé sestavy Genesis, byl v té době jejich koncertním bubeníkem. (Credit Photo: Genesis Archive / Distributed by Atco Records / Wikimedia, Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication)
Tisková fotografie skupiny Genesis z roku 1976 k propagaci alba A Trick of the Tail.

Letos oslaví dvě alba britských GenesisA Trick of the TailWind & Wuthering – 50 let od vydání. Dodnes plní roli záznamu tiché proměny kapely po odchodu frontmana.

Pokračování textu Rok, kdy se Genesis nadechli

Be sociable and share