Jazz Q – Symbiosis: prvních dvanáct minut napsal Vladimír Padrůněk

Naposledy aktualizováno: 8.8.2021

Joan Duggan, František Francl a sestava Jazz Q, která nevydržela do další desky

Jazz Q: Symbiosis (1974, Supraphon)
Jazz Q: Symbiosis (1974, Supraphon)

Symbiosis je jediným řadovým albem Jazz Q, na němž společně hrají Vladimír Padrůněk, Joan Duggan a František Francl. Padrůněk napsal úvodní dvě skladby, Joan všechny čtyři anglické texty a Francl uzavřel „Čaroděje“ více než čtyřminutovým kytarovým sólem. Když deska roku 1974 vyšla, tahle sestava už spolu nebyla pohromadě.

Cestovní pas, Pori a jedna příliš zjednodušující věta

Vladimír Padrůněk nesměl na Západ. Tak se jeho příběh léta opisuje. Jenže v roce 1972 stál s Jazz Q na pódiu festivalu v Pori. Hrál ve Finsku, před kapelou vystoupili Chick CoreaReturn to Forever a záznam nejenom Padrůňkovy baskytarové linky čekal půl století ve finském rozhlasovém archivu na uveřejnění díky albu Pori Jazz 72 (2020, spotify link).

Vladimír Padrůněk na Pori Jazz Festival 1972. Foto: Keijo Laajisto / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Vladimír Padrůněk na Pori Jazz Festival 1972. Foto: Keijo Laajisto / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

K odebrání jeho cestovního pasu mohlo přijít později. Zatím to neumíme doložit. Jistější je existence LP desky z té doby. Na Symbiosis napsal Padrůněk první dvě skladby. U Františka Francla naleznete na zadní straně obalu jediný údaj: elektrická kytara.

Padrůněk se narodil 17. února 1952. Jako dítě hrál na housle, ve čtrnácti přešel k baskytaře. Prošel Colour Images Pavla Sedláčka a bluesovým Exitem, kde se potkal s Lubošem Andrštem. Když Andršt odešel do Jazz Q, Padrůněk ho brzy následoval.

Jazz Q: Symbiosis (1974, Supraphon)
Jazz Q: Symbiosis (1974, Supraphon)

Hutný, ale čitelný tón

Jeho způsob hry se dá popsat bez pozdějších legend. Fender Precision Bass, trsátko, úder vedený zdola nahoru. Hutný, ale čitelný tón. Andršt ho po letech přirovnal spíš k Johnu Paulu Jonesovi než k Jacu Pastoriovi. Padrůněk podle něj dokázal v instrumentálním triu jednoduchými prostředky postavit masivní spodek a přitom nechat místo ostatním. Ivan Pelíšek si zapamatoval jeho sen o zvuku, který posluchače přitlačí ke stěně.

Padrůňkův otec Stanislav působil v roce 1968 jako první náměstek ministra vnitra Josefa Pavla. Ráno 21. srpna odmítl, že by náměstek Viliam Šalgovič směl vydávat rozkazy související s okupací. Trval na dosud platných předpisech a podpořil omezení spojení se státy, které poslaly do Československa vojska. Následovaly čistky a odchod z funkce.

Pozdější vzpomínky spojují otcův pád s odebráním synova pasu. Mohlo to tak být. Padrůňkova účast na festivalu v Pori však nedovoluje udělat z toho zákaz platný pro celé jeho působení v Jazz Q. Ve Finsku ještě hraje s Andrštem, na Symbiosis už kytaru drží Francl. A právě s Franclem souvisí také příchod další výrazné postavy této sestavy – Joan Duggan.

Joan přicestovala s Franclem

František Francl patřil k Flamengu od jeho založení v srpnu 1966. Kapela střídala zpěváky i repertoár, jezdila do Polska, Jugoslávie a západního Německa a postupně se vzdalovala českým beatovým písničkám. Na jednom z angažmá ve Frankfurtu nad Mohanem se k ní v roce 1969 přidala Joan Duggan, Angličanka z Newcastlu.

V červnu téhož roku s Flamengem vystoupila také v Praze. Zpívala materiál spojovaný s Janis Joplin, Canned Heat, Jethro Tull nebo Screamin’ Jay Hawkinsem. Na singlech po ní zůstala „Summertime“. Provdala se za Francla a oba Flamengo opustili ještě před jeho nejslavnější sestavou s Vladimírem Mišíkem a deskou Kuře v hodinkách (1972, spotify link).

Mezi Flamengem a Jazz Q zůstává v pramenech mezera. Joan zpívala v Perpetuum mobile, skupině sestavené kolem „populára“ Jaromíra Mayera. Přesné příchody, odchody a případný pobyt manželů v Anglii se v dostupných zdrojích rozcházejí. Další jistý údaj poskytují až kredity nahrávek Jazz Q.

Joan hostovala už na albu Pozorovatelna (1973, spotify link) ve skladbě „Trifid“, kterou Padrůněk napsal s Kratochvílem; s Andrštem tam spolupodepsal také „Pori 72“. Při natáčení Symbiosis už Joan patřila k nové sestavě s Franclem. Zpívala a napsala anglické texty ke všem čtyřem vokálním skladbám alba.

Tvrdý riff a dvacet vteřin sóla

Symbiosis vyšlo roku 1974 u Supraphonu a Československého Hi-Fi klubu. Na obalu je uvedeno natáčení od 12. března do 11. října 1973 v dejvickém studiu a Mozarteu. Jádro sestavy tvořili Joan Duggan, Martin Kratochvíl, František Francl, Vladimír Padrůněk a bubeník Michal Vrbovec. Ve sboru se objevili Vladimír Mišík, Lešek Semelka, Pavel Dydovič a Jiří Rotter; další hosté přidali conga, trubku, klarinet a kontrabas.

Petr Dorůžka ve své recenzi pro Melodii slyšel v závěru „Ztracené lásky“ Kratochvílův dialog s kytarou. Poslech desky ten obraz úplně nepotvrzuje. Základ celé šestiminutové skladby tvoří tvrdý riff kytary a baskytary. Francl z něj vystoupí pouze jednou: kolem 2:00 zahraje dvacetisekundové sólo. Později pod Joanin hlas vloží už jen několik krátkých vyhrávek.

Na konci se do popředí dostává spíš Kratochvílovo elektrické piano Fender. Dorůžka Franclovu hru hodnotil jako vkusnou a bez zbytečných exhibic, jeho sólové pasáže by však podle něj snesly modernější přístup a větší švih. Následující „Hvězdný pták“ už hudebně patří Kratochvílovi. Dorůžka u něj i u „Ze tmy do světla“ popisuje zajímavou atmosféru, ale také místa, kde podle něj mizí vzrušení a napětí.

Šestnáct minut Čaroděje

Druhou stranu LP otevírá šestnáctiminutový „Čaroděj“. Dorůžka označil Symbiosis za desku plnou překvapení a jako první jmenoval Joan. V úvodu „Čaroděje“ ocenil svěží vokál proplétající se s elektrickým pianem a kratší místa, v nichž se několikrát nahrané hlasy oddělují a znovu skládají. Právě tady podle něj Joan působila přesvědčivěji než ve vypjatější bluesové poloze.

Od zhruba 7:30 do 10:30 patří skladba Padrůňkovi. Baskytara přejde z rytmického základu do sóla, elektrické piano ji pouze tu a tam podepírá. Francl přebírá prostor kolem 12:02 a sóluje až do konce skladby. Začne pomalu, rozvážně. Každou frázi nechá doznít, než rozehraje další. Sólo trvá přes čtyři minuty; v posledních zhruba devadesáti vteřinách však kytara ustoupí za vokální sbor a Joanin hlas. Po „Čaroději“ následuje krátký instrumentální „Epilog“.

V době vydání Symbiosis hráli Jazz Q už bez Padrůňka

V době vydání alba už existovala Padrůňkova další kapela. Společně s Andrštem se podílel na vzniku Energitu v roce 1973, souběžně s natáčením Symbiosis. Spolu s Ivanem KhuntemJaroslavem Erno Šedivým zamířili k hard rocku. Zkoušeli na Strahově, hráli s aparaturou vytaženou nadoraz a Khunt zpíval anglicky. Padrůněk se svým Precisionem a stowattovým Marshallem byl podle Andršta ve svém živlu.

Na koncertním záznamu Živí se diví: Live in Bratislava (spotify link) z 2. února 1975 zůstávají Joan a Francl, na Padrůňkově místě už hraje Přemysl Faukner. Joan během téhož roku odešla z Jazz Q a rozešla se s Franclem. Jediné dohledané svědectví o bezprostřední době po jejím odchodu podal Kratochvíl: uvedl, že věděli, kam odešla, a že ji navštívil v náboženské komunitě Amon People. Přímé vyprávění Joan samotné nemáme.

Cesty se znovu kříží

Padrůňkova cesta po Symbiosis nevedla z jedné kapely do druhé po přímce. Některá jména se na ní vracela. Prošel prvními sestavami Etc…; na Mišíkově debutovém LP z roku 1976 (spotify link), vydaném jednoduše pod zpěvákovým jménem, nahrál baskytaru v šesti z devíti skladeb a aranžoval „Bazarem proměn“. Název Stříhali dohola malého chlapečka dostala až česká reedice z roku 1996.

V roce 1977 se v Etc… znovu potkal také s Františkem Franclem. Vedle nich tehdy stáli Vladimír Mišík, houslista Jan Hrubý, kytarista Jiří Jelínek a bubeník Jan Noha. K natočení alba se tahle sestava nedostala, zůstalo po ní však několik nahrávek a singl „Já mám schůzku o půl páté“ / „Lady Vamp“, pořízený v červenci 1977 v Mozarteu. Pro Padrůňkův příběh je důležitá především druhá strana: hudbu k „Lady Vamp“ napsal společně s Hrubým a Mišíkem, text dodal Vladimír Merta.

O rok později hrál Padrůněk na Petřinově Super-robotovi (1978, spotify link) a s Franclem se znovu ocitl v okruhu Kratochvílových spoluhráčů. Na Vondráčkové albu Paprsky (spotify link) z roku 1978 hraje Padrůněk na baskytaru a Francl na kytaru; většinu hudby napsal Martin Kratochvíl a velkou část textů Oskar Petr. Ten se s Jazz Q potkal i na singlu „Obchodník s deštěm“ / „Blues podzimního odpoledne“ z roku 1979. Padrůněk se mezitím vrátil přímo do Jazz Q a natočil s ním Hodokvas (1980, spotify link).

Na začátku roku 1981 přišla krátká epizoda v Abraxasu. Padrůněk se podílel na repertoáru, z něhož vyrůstala novovlnná podoba kapely, a natočil s ní singl „Muž stroj“ / „Praha–Bohumín“. Pro baskytaristu z Symbiosis to byl jiný svět: krátké skladby, pevnější tvar, basa podřízená tahu písně. Dlouho v něm nezůstal. Spoluhráči z té doby už později vzpomínali na jeho zdravotní potíže a problémy s alkoholem.

V polovině osmdesátých let se Padrůněk k pravidelnému hraní vrátil ve skupině Moby Dick, později přejmenované na Dux. Byla to jeho poslední kapela; její nahrávky vyšly po jeho smrti na albu Vladimír Padrůněk in memoriam. Zemřel 30. srpna 1991. Bylo mu devětatřicet.

Bazarem proměn

Franclova cesta pokračovala déle. Hrál dál s Jazz Q, prošel Etc…, později Flopem a dalšími sestavami. Panton oba muzikanty roku 1990 postavil vedle sebe na kompilaci Bazarem proměn 1967–1976 (spotify link). Z odstupu je na ní dobře doloženo něco, co samotná diskografie snadno zakryje: Padrůněk s Franclem nebyli pouze dvojicí z jedné sestavy Jazz Q. Jejich cesty se během sedmdesátých let opakovaně rozcházely a znovu protínaly – u Kratochvíla, Mišíka i ve studiích.

U Joan Duggan tak přesnou stopu nemáme. Martin Kratochvíl ji po letech vypátral prostřednictvím sociálních sítí a navštívil v Londýně. Mluvili o nových nahrávkách Jazz Q, kolem roku 2011 se však kontakt přerušil. Když o ní v roce 2013 znovu vyprávěl, už nevěděl, co se s ní stalo. Novější ověřenou zprávu nemáme.

Jedna společná deska

Na následujícím albu Jazz Q, Elegie (1977, spotify link), zůstal z trojice pouze Francl. Padrůněk a Joan už na další řadovou desku kapely nepřešli. Řadová diskografie této sestavy tedy končí po devětatřiceti minutách.

Sestava Jazz Q, která natočila album Symbiosis (1974)
Sestava Jazz Q, která natočila album Symbiosis (1974)

Jazz Q: Symbiosis

Label: Supraphon – 1 15 1356, Gramofonový Klub – 1 15 1356, Čs. Hifi-klub – 1 15 1356
Format: Vinyl, LP, Album, Club Edition
Country: Czechoslovakia
Released: 1974
Genre: Jazz, Rock
Style: Fusion, Jazz-Rock, Prog Rock

Tracklist

A1/ Ze Tmy Do Světla (From Dark To Light) (6:05)
(Lyrics By – J. Duggan, Music By – V. Padrůněk)
A2/ Ztracená Láska (Lost Soul) (6:05)
(Lyrics By – J. Duggan, Music By – V. Padrůněk)
A3/ Hvězdný Pták (Starbird) (7:25)
(Lyrics By – J. Duggan, Music By – M. Kratochvíl)

B1/ Čaroděj (The Wizard) (16:25)
(Lyrics By – J. Duggan, Music By – M. Kratochvíl)
B2/ Epilog (3:25)
(Music By – M. Kratochvíl)

Credits

Bass Guitar – Vladimír Padrůněk
Drums [Bicí] – Michal Vrbovec
Electric Piano, Piano [Klavír], Organ [Varhany], Harpsichord [Cembalo], Leader [Vedoucí Skupiny] – Martin Kratochvíl
Guitar – František Francl
Vocals [Zpěv] – Joan Duggan

Guests
Backing Vocals [Sbor] – Jiří Rotter, Lešek Semelka, Pavel Dydovič, Vladimír Mišík
Clarinet – Jan Kubík
Congas – Jiří Tomek
Contrabass – Alexander Čihař
Trumpet – Radek Pobořil

Producer [Uncredited], Recording Supervisor [Hudební Režie] – Hynek Žalčík

Engineer [Zvuková Režie] – Jiří Rohan, Petr Kocfelda
Recording Supervisor [Hudební Režie] – Jan Spálený
Technician [Technická Spolupráce] – Milan Svoboda (2), Tomáš Štern

Cover – František Vlach
Photography By – Josef Hník

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi na e-mail mingus(zavínáč)cernejpudink(tečka)cz. Děkuji. Moje texty šířím pod licencí CC BY-SA 4.0.

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.