Naposledy aktualizováno: 9.1.2017
Debut, na němž profesionálové poznali, kdy ustoupit
Bill Withers přišel do studia ve dvaatřiceti letech, stále chodil do práce a své písně si psal po svém. Booker T. Jones kolem něj postavil špičkové muzikanty – a pochopil, že jejich úkolem není Witherse předělat, ale nechat jeho jednoduchost fungovat. Tak vzniklo Just As I Am.
Když Bill Withers začal natáčet Just As I Am, bylo mu dvaatřicet. Za sebou měl devět let u námořnictva, stále pracoval v leteckém průmyslu a hraní muziky pořád financoval z výplaty. Fotografie na obalu vznikla během obědové pauzy v továrně. Withers si nechtěl brát volno, a tak fotograf přijel za ním. V ruce drží svoji skutečnou obědovou krabičku. Na té fotografii ještě není nic, co by připomínalo začátek kariéry soulové hvězdy. A přitom k té desce patří.
|
|
|
Název Just As I Am nebyl jen titul debutového alba. Withers na obal připsal několik vět o tom, že není podstatné, odkud člověk přichází, pokud se dokáže se světem v určité chvíli potkat.
„Nezáleží na tom, odkud vzhledem ke světu přicházím, pokud se se světem dokážeme sejít ve stejném bodě a ve stejném čase. Děkuji Sussex Records a Bookerovi T. Jonesovi, že mi umožnili představit se světu – komukoli, kdo bude tak laskav a bude poslouchat: takový, jaký jsem.“
— Bill Withers, obal Just As I Am
Fotografie z továrny tím dostává přesnější význam. Na debutu se nepředstavoval jako někdo, kdo minulý život odložil. Továrna, námořnictvo i práce mimo hudbu k jeho příběhu pořád patřily.
Lunchbox
Withers už měl složených pár písní i natočená nějaká dema, která si platil sám. Kytaru používal hlavně k psaní písní a k tomu, aby dostal představu – jak to má znít – z hlavy ven. Hudební teorii nikdy pořádně neovládal a rozhodoval se především podle toho, zda mu něco zní dobře. Jeho příběh by se snadno dal převyprávět jako pohádka o dělníkovi, kterého profesionálové naučili dělat desky. Just As I Am ale vzniklo jinak.
Dema ho přes Raye Jacksona a Forresta Hamiltona dovedla ke Clarenci Avantovi a jeho Sussex Records. Avant pak k debutu přizval Bookera T. Jonese. Ten sestavil kapelu, před níž by znejistěl i zkušenější muzikant: Donald „Duck“ Dunn, Al Jackson Jr., Jim Keltner, Chris Ethridge, Stephen Stills. Ve studiu se objevil také Graham Nash.
Jones si Witherse pamatoval jako člověka, který do studia dorazil ještě ze svého pracovního života, s písněmi v sešitě. Pohled na sestavu profíků, připravených okamžitě nahrávat, ho spíš znejistil. Producenta si vzal stranou a chtěl vědět, kdo ty skladby bude zpívat.
On.
Kolem něj stáli hráči, kteří přesně věděli, co dělat ve studiu. Withers si přitom ještě nebyl jistý ani tím, zda je tam jako zpěvák. Graham Nash si před něj během nahrávání sedl a povzbuzoval ho, aby si věřil.
Nechte ty písně být
Booker T. Jones mohl začít opravovat. Mohl srovnat formy, uhladit aranžmá a vysvětlit začínajícímu autorovi, jak má vypadat soulová nahrávka. Místo toho kolem Witherse postavil správné muzikanty a nechal písním prostor.
Práce přitom bylo dost. Jones vedl nahrávání, hrál a připravil také smyčcová aranžmá. Ani samotné natáčení neprobíhalo hladce. Album vzniklo zhruba během tří sessions. Po druhé se práce na půl roku zastavila, protože Sussex neměl peníze na další studio. Při posledním setkání pak podle Witherse vznikla přibližně polovina desky.
Dobře je Jonesův přístup slyšet v „Ain’t No Sunshine“. Základ vznikl ve Wally Heider Studio 3. Za bicími seděl Al Jackson, na baskytaru hrál Duck Dunn, na kytaru Stephen Stills. Withers zpíval a hrál na akustickou kytaru. Zvukař Bill Halverson později vzpomínal, že velká část nahrávky vznikla živě, takže v mikrofonech zůstaly i přeslechy ostatních nástrojů. Podupávání, které je ve skladbě slyšet, patří samotnému Withersovi. Smyčce přišly až potom.
Píseň začne skoro dřív, než se posluchač stačí usadit. Žádné instrumentální uvedení. Rovnou vokál. Ani slavné opakování „I know“ nebylo původně definitivní. Withers později vzpomínal, že chtěl na to místo ještě něco dopsat. Booker T. Jones ho přesvědčil, aby pasáž nechal být. Halverson si na podobnou debatu přímo ze session nevzpomínal. Na desce každopádně zůstala krátká fráze, která se vrací znovu a znovu. A právě tady bylo nejlepší nic dalšího nedopisovat.
Málo slov, žádná výplň
„Ain’t No Sunshine“ se stala hitem a později Withersovi přinesla Grammy za nejlepší rhythm’n’bluesovou píseň. Zúžit Just As I Am na jednu slavnou skladbu by ale znamenalo minout podstatnou část desky. „Grandma’s Hands“ je ještě kratší. Withers v ní nepotřebuje klasický refrén ani velký oblouk. Stačí několik obrazů, tlesknutí, vzpomínka na babiččiny dlaně a vzpomínka na svět, z něhož přišel. Sám říkal, že píseň považuje za hotovou ve chvíli, kdy dokáže vyvolat obraz.
Při natáčení debutu si navíc myslel, že pokud si ho lidé jednou budou pamatovat, nejspíš právě kvůli „Grandma’s Hands“. „Ain’t No Sunshine“ tehdy ještě nebyla skladbou, jejíž budoucí velikost se zdá samozřejmá. „Harlem“ se dívá jinam. Withers tu městskou čtvrť znal z poloviny šedesátých let a později vysvětloval, že psal o tom, co tam skutečně viděl. Lidé vstávají, pracují, vydělávají, utrácejí a baví se. Žádné velké prohlášení. Několik pozorování a rytmus ulice.
Pak deska ztmavne.
V „I’m Her Daddy“ muž po šesti letech vyhledá bývalou partnerku Lucy a zjistí, že má šestiletou dceru. „Hope She’ll Be Happier“ nechává vztah skončit bez potřeby posledního vítězného slova. A závěrečná „Better Off Dead“ jde ještě dál: alkohol, rozbitý vztah a výstřel na konci skladby. Withersovy písně jsou prosté jen tehdy, pokud jednoduchost měříme počtem akordů a slov. To, co se v nich lidem děje, jednoduché nebývá.
Just As I Am
Booker T. Jones měl za sebou úspěšná léta u Stax Records, Al Jackson s Duckem Dunnem tvořili jednu z nejpřesnějších rytmických dvojic své doby a vedle nich byli Stephen Stills a Jim Keltner. Přesto deska nikde nepůsobí jako přehlídka studiových jmen. Withers přitom ještě chodil do továrny.
Když se fotograf objevil během obědové pauzy, kolegové na něj pokřikovali „Hollywood“. Na snímku stojí ve dveřích pracovního provozu s lunchboxem v ruce. Už měl za sebou natáčení pod Jonesovým producentským dohledem, ale na fotografii se kvůli tomu nemuselo změnit vůbec nic. Název alba s ní nemusí mít žádnou přímou souvislost. Po letech se však od sebe oddělují těžko.
Just As I Am.
Tak, jak jsem.
Bill Withers: Just As I Am
Label: Sussex – SXBS-7006
Format: Vinyl, LP, Album
Country: US
Released: 1971
Genre: Funk / Soul
Style: Soul
Tracklist:
A1 Harlem 3:23
A2 Ain’t No Sunshine 2:04
A3 Grandma’s Hands 2:00
A4 Sweet Wanomi 2:30
A5 Everybody’s Talkin‘
Written-By – Fred Neil 3:21
A6 Do It Good 2:52
B1 Hope She’ll Be Happier 3:48
B2 Let It Be 2:37
Written-By – P. McCartney / J. Lennon
B3 I’m Her Daddy 3:19
B4 In My Heart 4:19
B5 Moanin‘ And Groanin‘ 2:57
B6 Better Off Dead 2:13
Credits:
Bass – Chris Ethridge, Donald „Duck“ Dunn
Drums – Al Jackson, Jim Keltner
Guitar – Stephen Stills
Percussion – Bobbie Hall Porter
Producer, Arranged By, Keyboards, Guitar – Booker T. Jones
Vocals, Guitar, Liner Notes – Bill Withers
Written-By – Bill Withers (tracks: A1 to A4, A6, B1, B3 to B6)
Notes:
Recorded At – Sunset Sound Recorders
Recorded At – Wally Heider Recording Studio, Los Angeles
Mastered At – Bell Sound Studios
Engineer [Sunset Sound] – Bill Lazerus
Engineer [Wally Heider] – Bill Halverson
