Naposledy aktualizováno: 22.12.2018
Šest disků místo diskografie, která za společného hraní nikdy nevznikla
Jan Burian a Jiří Dědeček odehráli během více než deseti let stovky společných večerů, ale jejich repertoár se na deskách zachytil jen zlomkovitě. Šestidiskové Na blankytném pozadí z archivních záznamů skládá to, co tehdejší gramofonová produkce nestihla nebo nedokázala vydat..
„Solidní jsme jako český džíny, zapínací na bulharskej zips…“ zpívá Jiří Dědeček v písni „Český porno“. Devět slov a je v nich kus světa, ve kterém s Janem Burianem hráli: domácí výrobek, cizí součástka, hrdost i podezření, že celek zase tak solidní není. Podobných zkratek po nich zůstaly desítky.
Diskografie, která měla existovat
Burian a Dědeček sami sebe s patřičnou mírou nadsázky označovali jako Mamutí koncernový podnik Burian, Dědeček & Co., Ltd. Na pódiích ten podnik fungoval přes deset let, s deskami už to bylo podstatně slabší. Jan Burian si později v knize Rychle než to zapomenu spočítal, co všechno mělo za dobu společného hraní vyjít. Na papíře z toho bylo devět položek. Sedm se na desku nedostalo vůbec, dvě se podařilo uskutečnit jen zčásti.
Nešlo tedy o devět hotových alb, která by někdo zamkl do trezoru. I tak je ten soupis výmluvný. Repertoár existoval, písně se hrály, publikum je znalo, jen mezi koncertem a deskou stál systém, v němž slib ještě neznamenal vydání.
K tomu se o několik desetiletí později vrátil Galén. Šestidiskový komplet Na blankytném pozadí není dodatečně vyrobené album ani pokus předstírat, že dějiny dopadly jinak. Je poskládaný z dochovaných živých záznamů, archivních pásků, pozdějších setkání a dokumentů.
Co zůstalo na páscích
Tři disky pocházejí z koncertů na pražské Baráčnické rychtě v letech 1983 a 1984. Jsou na nich i věci, které se na běžné studiové desce snadno ztratí: uvádění písní, mluvené vstupy a reakce sálu. Na tracklistu proto vedle skladeb najdeme i úvodní slova a další drobnosti z průběhu večera.
Z roku 1980 pocházejí záznamy s Magdou Křížkovou a také dvě nahrávky s Jiřím Suchým: „Sluneční sele“ a česká podoba „Going to the River“ s jeho textem „Hluboká vráska“. Na druhém konci časové osy stojí setkání při Večerech rozpadlých dvojic v roce 1989. Mezi nimi je ještě archivní materiál z roku 1985. Chronologii boxu proto neurčují alba, ale to, co se z jednotlivých let dochovalo.
Pozdější vydání, ne pozdní rehabilitace
K šesti diskům patří také dvaasedmdesát stran dobového materiálu. Vedle fotografií a plakátů se do bookletu dostal například text Jana Rejžka z roku 1979. Není to výplň mezi krabičkou a nosičem. Booklet vrací jednotlivé nahrávky do doby, ve které vznikaly. Box spíš ukazuje, kolik se toho po jejich společném hraní dochovalo a jak malou část z toho se tehdy podařilo dostat na desky.
Dědečkovy texty navíc žily i mimo samotné duo. Vladimír Mišík zpíval mimo jiné „Kdo přijde po mně“, „Doteky“ nebo „Dvacet deka duše“. Jiná hudba, jiný hlas, ale tentýž autor slov.
Mamutí koncern tak nakonec dostal archivní podobu diskografie, která za jeho provozu nevznikla.
P. S. V jedné disciplíně navíc Galén ukázal, jak může podobná archivní práce vypadat. Proti jeho zpracování kompletu Buriana a Dědečka působí supraphonská pocta C&K Vocalu a Ladislavu Kantorovi Dřív než něco začne 1969–1989 podstatně skromněji.
Burian & Dědeček: Na blankytném pozadí (2015, Galén)
Vydavatel: Galén EAN8594042900869
Typ titulu: Komplet 6 CD
