Naposledy aktualizováno: 18.4.2025
Jazzová paranoia Donalda Fagena
Třetí sólovka Donalda Fagena vyšla v roce 2006, kdy Amerika stále žila ve stínu 11. září. Místo laciného protestu přinesl Fagen osobitou, ironickou zprávu o stárnutí, strachu a podivném kocourovi, který všechno sleduje z okna.
Paranoia a saxofony
Když Donald Fagen vydal album Morph the Cat, Spojené státy už pátým rokem žily v permanentním stresu z možných teroristických útoků. Téma strachu a úzkosti bylo všudypřítomné – a Fagen ho dokázal zpracovat způsobem, který je zároveň mrazivý, jízlivý i hudebně vycizelovaný.
Fagen i na sólové dráze zůstával věrný své typické estetice: spojení sofistikovaného jazzu, postbeatlesovského popu a cynického pohledu na svět. Jen těch alb moc nevydával. Za čtvrt století pouhá tři. V roce 1982 debutoval deskou The Nightfly (Warner Bros, spotify link), která se nostalgicky vracela do jeho dospívání. O jedenáct let později přišla futuristická Kamakiriad (Reprise Records, spotify link), utopická a trochu odtržená od reality.
Třetí část této volné trilogie – Morph the Cat – se dívá na přítomnost. A nevidí ji nijak růžově. Její ústřední postavou je Morph, jakýsi podivný kocour, který sleduje svět plný bezpečnostních kamer, ozbrojených hlídek a narůstající paranoie. Fagen už také není nejmladší a v písních se objevují obavy ze stárnutí a fyzického úpadku.
|
|
|
Deska vyšla v době druhého prezidentství George W. Bushe, pět let po útocích z 11. září. Spojené státy tehdy řešily hlavně bezpečnost, válku v Afghánistánu a postupně si zvykaly na přítomnost ozbrojených složek na každém rohu – na letištích, u vstupů do úřadů, v metru. Hrubost a podezřívavost se staly normou.
V písni „Mary Shut the Garden Door“ se Fagen nebojí jít na dřeň: „Paranoia kvete, když nad vládou získá kontrolu loupeživá sekta.“ V textu defilují tajní agenti za kouřovými skly lincolnů, kteří zaměřují světla do našich oken. Orwellovský svět, podaný ovšem s groovem a saxofonem.
černý humor jako obrana
Donald Fagen už jako mladý věděl, že se nebude podřizovat panice. Naučil se radši smát. Stejně jako dřív si i na Morph the Cat bere do parády společenské děsy, zneklidňující titulky z novin i vlastní vnitřní nejistoty – ale dělá z nich osobní, často ironicky laděné příběhy.
Třeba v písni „Brite Nitegown“ se inspiroval u slavného amerického baviče W. C. Fieldse. Ten prý o smrti mluvil jako o „chlapíkovi v zářivé noční košili“. Fagen se tím bavil natolik, že z toho vznikla skladba, která působí jako konverzace s vlastní smrtí – a přesto se v ní dá kývat do rytmu.
Ray Charles se zase stal předobrazem pro skladbu „What I Do“. Fagen si tu představuje rozhovor s jeho duchem – a Charles mu radí, jak si udržet charisma a být „víc sám sebou“. Vlastně i „špatné já“ je součástí autenticity. Fagen mu to očividně věří.
Příběhy Joan a Mony
Fagen vždycky miloval postavy, které trochu nezapadají. Na Morph the Cat je jich hned několik. Třeba Joan, letištní pracovnice ze skladby „Security Joan“, se stává objektem Fagenovy lehce pubertální fantazie během osobní prohlídky: „Zabavte mi boty… prohledejte mě hned.“
Mona z písně „The Night Belongs to Mona“ je jiná liga. Od tragédie 11. září nevychází z bytu ve 40. patře manhattanského mrakodrapu. Ve dne v noci poslouchá CD, klimatizace hučí, a Mona se cítí krásná. Fagen její příběh neodsuzuje – je v něm možná trocha lítosti, ale spíš porozumění. Soucit.
A v „The Great Pagoda of Funn“ jde ještě dál. Fagen přiznává, že přestal odsuzovat lidi, kteří před realitou utíkají – do drog, sexu, fantazie nebo prostého popírání světa kolem. Sám říká, že „chudí si sex užívají víc, protože je to jediné, co mají“. A s úsměvem dodává: „No, a taky mají hudbu. Doufejme!“
Donald Fagen: Morph The Cat
Label: Reprise Records – 49975-1
Series: Because Sound Matters
Format: 2 x Vinyl, LP, Album, Stereo, Gatefold, 180 Gram
Country: US
Released: 2006
Genre: Jazz, Rock
Style: Jazz-Rock, Pop Rock
Tracklist
A1 Morph The Cat (6:49)
Backing Vocals – Donald Fagen, Jerry Barnes, Michael Harvey
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Frank Vignola, Hugh McCracken, Wayne Krantz
Guitar [Solo] – Jon Herington
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone [Solo] – Walt Weiskopf
Trumpet – Marvin Stamm
Vibraphone – Phonus Quaver
A2 H Gang (5:14)
Backing Vocals – Donald Fagen
Baritone Saxophone – Roger Rosenberg
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Hugh McCracken, Wayne Krantz
Guitar [Solo] – Jon Herington
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano – Ted Baker
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone [Solo] – Walt Weiskopf
Trombone – Mark Patterson
Trumpet – Marvin Stamm
B1 What I Do (6:01)
Backing Vocals – Amy Helm, Carolyn Leonhart, Cindy Mizelle, Donald Fagen
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Hugh McCracken, Jon Herington, Ken Emerson, Wayne Krantz
Harmonica [Solo] – Howard Levy
Piano [Whirly] – Ted Baker
B2 Brite Nitegown (7:16)
Alto Saxophone – Walt Weiskopf
Backing Vocals – Donald Fagen
Baritone Saxophone – Roger Rosenberg
Guitar – Jon Herington
Guitar [Solo] – Wayne Krantz
Marimba – Phonus Quaver
Percussion – Bashiri Johnson, Gordon Gottlieb
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone – Lawrence Feldman
Trombone – Mark Patterson
Trumpet – Marvin Stamm
C1 The Great Pagoda Of Funn (7:36)
Alto Saxophone – Walt Weiskopf
Backing Vocals – Donald Fagen, Jerry Barnes
Baritone Saxophone – Roger Rosenberg
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Jon Herington
Guitar [Solo] – Wayne Krantz
Percussion – Joe Pasaro*
Piano – Ted Baker
Tenor Saxophone – Lawrence Feldman
Trombone – Mark Patterson
Trumpet [Solo] – Marvin Stamm
Vibraphone – Phonus Quaver
C2 Security Joan (6:09)
Backing Vocals – Donald Fagen, Michael Harvey
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Jon Herington, Wayne Krantz
Guitar [Solo] – Ken Wessel
Handclaps – Camille Meza, Candice Predham, Eddie Jackson, Jennifer Battista
Organ – Donald Fagen
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano – Donald Fagen
Piano [Whirly] – Ted Baker
D1 The Night Belongs To Mona (4:14)
Acoustic Bass – Harlan Post Jr.
Backing Vocals – Donald Fagen
Bass – Freddie Washington
Bass Clarinet – Roger Rosenberg
Drums – Keith Carlock
Flute – Lawrence Feldman
Guitar – Jon Herington, Wayne Krantz
Harmonica – Howard Levy
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano – Donald Fagen
Piano [Fender] – Ted Baker
Tenor Saxophone – Walt Weiskopf
Trombone – Mark Patterson
Trumpet – Marvin Stamm
D2 Mary Shut The Garden Door (6:27)
Backing Vocals – Carolyn Leonhart, Donald Fagen
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Flute – Illinois Elohainu
Guitar – Jon Herington, Wayne Krantz
Melodica [Solo] – Donald Fagen
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano [Fender] – Ted Baker
Vibraphone – Phonus Quaver
D3 Morph The Cat (Reprise) (2:53)
Backing Vocals – Donald Fagen, Jerry Barnes, Michael Harvey
Bass – Freddie Washington
Bass [Remedial] – Brian Montgomery
Drums – Keith Carlock
Guitar – Hugh McCracken, Wayne Krantz
Chorus Solo Guitar – Jon Herington
Tag Solo Guitar – Frank Vignola
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone – Walt Weiskopf
Trumpet – Marvin Stamm
Vibraphone – Phonus Quaver
Recorded At – Avatar Studios, Clinton Recording Studio, Sear Sound, Sugar Sound
Credits
Producer – Donald Fagen
Written-By – Donald Fagen
Art Direction [For SMOG Design, INC.] – Jeri Heiden
Coordinator [Production Assistant (Hawaii)] – Mary Lou Arnold
Coordinator [Production Coordinator] – Cindy Osborne, Jill Dell’Abate
Copyist [Music Copyist] – Gary Blu
Design [For SMOG Design, Inc.] – Ryan Corey
Engineer [Assistant] – Allan „A.T.“ Thomas, Brian Montgomery, Bryan Smith, Chad Lupo, Eddie Jackson, Jim Keller, Matt Scheiner, Steve Mazur
Engineer [Overdub/ProTools Eningeer At Avatar, NYC and Sugar Sound, Kauai] – T.J. Doherty
Engineer [Overdub/ProTools Eningeer At Avatar, NYC], Mixed By [Second Mix Engineer] – Brian Montgomery
Engineer [Tracking Engineer At Clinton Recording Studios], Mixed By [Mix Engineer At Avatar Studios] – Elliot Scheiner
Lacquer Cut By [Runout Entchings] – KPG, SH
Management – Front Line Management, Irving Azoff
Additional Mastering – Joe Palmaccio
Mastered By [For Vinyl] – Kevin Gray, Steve Hoffman
Mastering Assistant – Maria Triana
Mastering Engineer – Darcy Proper
Photography By – Danny Clinch
Technician [Drum/guitar] – Artie Smith
Technician [Piano] – Sam Berd, Wayne Williams
