Bertha Hope Booker, není jen vdovou po Elmovi, sama je nevšední pianistkou

Naposledy aktualizováno: 29.4.2020

Jazzová klavíristka Bertha Hope Booker
Jazzová klavíristka Bertha Hope Booker

Mimořádně talentovaná učitelka hudební výchovy a klavíristka Bertha Hope Booker (8. 11. 1936, narozena jako Bertha Rosamond) si zaslouží mnohem větší pozornost jazzových aficionados, než se jí dostává. Návštěvníky losangelských hudebních klubů okouzlila již na začátku padesátých let dvacátého století.

Zdání zvláštní nenapodobitelnosti a neuchopitelnosti
Bertha Hope Trio: In Search Of Hope (1991, SteepleChase Records)
Bertha Hope Trio: In Search Of Hope (1991, SteepleChase Records)

Bertha Hope Booker vyvolala velký zájem o svojí osobu, když působila po boku svého manžela a respektovaného bopového pianisty Elma Hopea. Coby interpreti si byli hodně podobní – spojoval je stejný názor na přístup ke hře. Vzbuzovali dojem zvláštní nenapodobitelnosti a neuchopitelnosti.

Bertha Hope Booker vyrůstala v západním Los Angeles. K rodinnému klavíru se posadila již ve třech letech. Na střední chodila na umělecky zaměřenou Manual Arts High School.

V té době začala poslouchat gramodesky fenomenálního bebopového pianisty Buda Powella. Jeho bratr Richie byl nějakou dobu jejím klavírním učitelem na Los Angeles Community College. Ve studiích pokračovala na Antioch College. Zvolila si jejich pedagogický obor se specializací na hudební výchovu mladších školních dětí.

Šestnáctiletá profesionálka
Bertha Hope: Elmo's Fire (1991, SteepleChase Records)
Bertha Hope: Elmo’s Fire (1991, SteepleChase Records)

Od šestnácti si ke studiu přivydělává profesionálním hraním po klubech. Mezi jejími spoluhráči je pár opravdu zajímavých jmen. Někteří z nich se proslavili již během páté dekády – mj. hardbopový pianista Richie Powell, saxofonista Eric Dolphy nebo Elmo Hope – Berthin budoucí manžel.

Krátce vypomáhala v bigbandu rhythm’n’bluesového producenta Johnnyho Otise a doprovázela zpěvačku Little Esther Phillips. Mimo jazzové kluby vystupovala na církevních shromážděních, kam ji vodil její otec. Za sedm dolarů za dopoledne přehrávala farníkům černošské spirituály.

Hledání víry
Bertha Hope Trio: Between Two Kings (1992, Minor Records)
Bertha Hope Trio: Between Two Kings (1992, Minor Records)

Za Elma Hopea se provdala v roce 1960. Na muže měla nesmírně blahodárný vliv. Dokonce se díky ní na tři roky vymaní z heroinové oprátky, která se mu celá padesáté léta stále více utahovala okolo krku.

V listopadu 1961 Elmo natáčí pod dohledem producenta Orrina Keepnewse výtečný sólový klavírní recitál Hope Full (1962) pro značku Riverside Records. Bertha si s ním zahraje ve třech skladbách.

Elmo Hope: Hope Full (1962, Riverside Records)
Elmo Hope: Hope Full (1962, Riverside Records)

Pár se následující rok přestěhuje do newyorského Bronxu. Bertha přes den pracuje u telekomunikační společnosti a po večerech vystupuje v hudebních klubech. Po Elmově předčasné smrti v roce 1967 se primárně soustředila na výchovu dětí. S lidmi z newyorských jazzových klubů ale zůstává v kontaktu.

Nikdy se nestalo, že by odmítla jejich pozvání na jam session. Na příležitostných vystoupeních seznamuje zájemce s manželovým muzikantským odkazem. „Za jeho života se mu nikdy nedostalo takového uznání, jaké by si zasloužil,“ těmito slovy vysvětlila důvody, proč tak intenzivně propaguje manželovy technicky vytříbené skladby.

Nic než láska k hudbě
Bertha Hope: Nothin' But Love (2000, Reservoir Records)
Bertha Hope: Nothin‘ But Love (2000, Reservoir Records)

Dlouhou dobu koncertovala pod záštitou Státní rady pro umění v New Jersey. V rámci tohoto programu se zúčastnila mnoha celonárodních hudebních workshopů, na kterých si zahrála se saxofonisty Natem Adderleym, Frankem Fosterem, trumpetovou legendou Dizzym Gillespiem nebo s bubeníkem Philly Joe Jonesem.

Co se týká jejích učitelských ambicí, ty si uspokojila nejenom úvazkem na Lucy Moses School, na které vedla školní studentský orchestr. Pro střední školu Washington Irving High School vypracovala a zavedla jazzový studijní program zaměřený na mladé hudební talenty, jenž se těší dlouhodobé finanční podpoře zpěvačky Bette Midler.

Podruhé se provdala za kontrabasistu Waltera Bookera Jr.. S novým životním partnerem sestavili dvě menší comba ELMOlleniumElmo Hope Project. Jak jejich název napovídá, věnovali se v nich výhradně Hopeově hudbě.

Se svým vlastním triem odlétá několikrát do Japonska a Evropy, kde se představí na koncertních turné. Její vystoupení mají velice solidní ohlas. Do repertoáru zařadila ukázky skladeb jejích oblíbenců Hamptona Hawese, Arta Tatuma a samozřejmě také Oscara Petersona.

Od léta 1982 vystupovala s ženskou kapelou Kit McClure Big Band. Bylo logické, že nezaváhala, když se objevila příležitost spolupracovat i s další čistě ženskou sestavou – kvintetem Jazzberry Jam!.

splnění sólových ambicí
Bertha Hope Booker v roce 2014
Bertha Hope Booker v roce 2014

Nesmíme vynechat zmínku o uznání, jež se jí dostává u newyorské jazzové omladiny. Má pověst výtečné, zkušené pianistky a vlídného parťáka. Její velkou obdivovatelkou je basistka Mimi Jones. Mimi vypomohla na úspěšném albu Mosaic Project, za nějž bubenice Terri Lyne Carrington obdržela cenu Grammy. O Berthě natočila filmový dokument Seeking Hope.

Na prahu šedesátých narozenin Bertha odstartuje sólovou kariéru. Má na kontě čtyři dlouhohrající tituly. Pro dánské SteepleCase Records připravila In Search of Hope (1991) a Elmo’s Fire (1991). U Minor Records vydala Between Two Kings (1992). S labelem Reservoir Records podepsala v roce 2000 smlouvu na album Nothin’ But Love. Na nahrávací frekvence si zvala nejenom manžela Waltera, ale i zkušené profíky bubeníka Jimmyho Cobba, trumpetistu Eddieho Hendersona či saxofonistu Hermnana „Juniora“ Cooka.

její klavírní hra je prozářena vířivou originalitou, má neuvěřitelně svěží groove a dokáže Vás zaujmout již při prvním poslechu. Velká škoda, že se k vlastním studiovým nahrávkám propracovala až ve zralém věku.

V posledních letech Bertha získala několik ocenění, např. od National Jazz Museum cenu Harlem’s Legends of Jazz Award či od Bronx Music Heritage Center uznání jako Bronx Living Legend. Nemohla chybět, když se v roce 2013 znovu otevřel na původní harlemské adrese West 118th Street legendární bebopový klub Minton’s Playhouse.

Ukázky:

In Search of Hope
https://youtu.be/Yk1XL7iCN0E
3-26-18 JamSession „Bertha Hope“ Special Guest Artist: Stella By Starlight
https://youtu.be/iawDt7q4kag

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..