Isle of Wight 1970: Labutí píseň éry velkých festivalů

Naposledy aktualizováno: 31.8.2020

Pětidenní hudební festival na hraně snu a chaosu

Isle of Wight Festival 1970 (srpen 1970) (Credit Photo: Roland Godefroy / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)
Isle of Wight Festival 1970 (srpen 1970) (Credit Photo: Roland Godefroy / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Koncem srpna 1970 se na malém britském ostrově odehrála hudební událost, která přepsala dějiny rocku – a zároveň ukázala limity obřích open-air akcí. Ostrov Wight se mění v epicentrum hudebního světa. Na festival přijíždí odhadem 600 000 lidí – největší dav, jaký kdy britský rockový festival hostil. Na pódiu se střídají ikony doby, v publiku panuje směs euforie a chaosu. Nad vším se vznáší vědomí, že tahle éra právě vrcholí – a zároveň končí.

Pokračování textu Isle of Wight 1970: Labutí píseň éry velkých festivalů

Be sociable and share

Charlie „Yardbird“ Parker, život byl k hudebníkům vždycky krutý – stejně jako dnes

Naposledy aktualizováno: 29.8.2020

Bebopový průkopník a altsaxofonista Charlie Parker (29. 8. 1920 – 12. 3. 1955, narozen jako Charles Christopher Parker Jr.) byl znám pod přezdívkou “Yardbird” nebo zkráceně “Bird”.

Pokračování textu Charlie „Yardbird“ Parker, život byl k hudebníkům vždycky krutý – stejně jako dnes

Be sociable and share

Akenya, i s málem lze dojít daleko

Naposledy aktualizováno: 27.8.2020

Akenya Seymour v roce 2018 v kampani na podporu sdružení LymeLight Foundation (photo by Samantha Fuehring)
Akenya Seymour v roce 2018 v kampani na podporu sdružení LymeLight Foundation (photo by Samantha Fuehring)

Zpěvačka, pianistka, skladatelka a aranžérka Akenya (1992, narozená jako Akenya Seymour) je v záplavě nastupujících mladých hudebníků velice zajímavým zjevením. Její hudební projev rozhodně není snadno čitelný. Akenyin vnitřní svět ukrývá vzpomínky na nelehké dětství, odhaluje vášnivě nakažlivý zájem o hudbu a přístup k životu.

Pokračování textu Akenya, i s málem lze dojít daleko

Be sociable and share

Willy DeVille: Hlas starého New Yorku, který přežil punk

Naposledy aktualizováno: 4.3.2021

Punkový zpěvák a kytarista Willy DeVille v E-Werk (Cologne), Germany (2008). (Credit Photo: Eckhard Henkel / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 de)
Punkový zpěvák a kytarista Willy DeVille v E-Werk (Cologne), Germany (2008). (Credit Photo: Eckhard Henkel / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 de)

Když se v newyorském klubu CBGB rodil punk, většina kapel chtěla minulost spálit a začít od nuly. Willy DeVille (25. 8. 1950 – 6. 8. 2009, narozen jako William Paul Borsey Jr.) udělal pravý opak. Do hlučného světa nové hudby přinesl blues, doo‑wop i pouliční romantiku starého New Yorku. A přestože jeho píseň „Storybook Love“ byla nominována na Oscara, zůstává jednou z nejméně doceněných postav rockové historie.

Pokračování textu Willy DeVille: Hlas starého New Yorku, který přežil punk

Be sociable and share

Ministr kultury Lubomír Zaorálek na demonstraci #zazivouhudbu nevyužil situace. Mluvil opravdu k nám, nebo ke svým voličům?

Naposledy aktualizováno: 4.8.2020

Krásné úterý všem podporovatelům iniciativy #zazivouhudbu! Dnes je to týden od demonstrace Za živou hudbu! aneb Nechte živou hudbu hrát! na Staroměstském náměstí, a tak si dovolujeme zveřejnit krátké shrnutí a vyjádření koordinátorky iniciativy #zazivouhudbu Jany Heřmánkové.

Pokračování textu Ministr kultury Lubomír Zaorálek na demonstraci #zazivouhudbu nevyužil situace. Mluvil opravdu k nám, nebo ke svým voličům?

Be sociable and share