Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Naposledy aktualizováno: 13.7.2025
Zita Carno, Jazz Review, prosinec 1959 (inspirace)
V prosinci 1959 vyšla v americkém magazínu Jazz Review recenze soundtracku k francouzskému filmu Ascenseur pour l’échafaud – první setkání Milese Davise s evropským filmovým jazzem. Minimalistická improvizace, temná atmosféra, Paříž v noci. Tón recenze Zity Carno není jen obdivný. Je fascinovaný, skoro uhranutý. Miles tu podle ní „nemyslí jako filmový skladatel. Myslí jako Miles Davis.“
Naposledy aktualizováno: 10.7.2025
Dexys Midnight Runners (od roku 2003 jen Dexys) nejsou jen kapela, jsou příběhem víry, posedlosti a neustálého hledání vlastní cesty. Od debutu Searching For The Young Soul Rebels až po temné introspektivní momenty posledních let – Kevin Rowland a jeho parta rebelů se nikdy definitivně nevytratili.
Pokračování textu Dexys Midnight Runners: Kapela, která nikdy nehrála na jistotu
Naposledy aktualizováno: 5.7.2025
První sólové album Smokey (1973) úspěšného zpěváka, uznávaného textaře a viceprezidenta Motownu Smokeyho Robinsona bylo více než jen hudebním projektem – bylo to prohlášení. Tehdy – na začátku 70. let – byl jednoduše mužem na křižovatce. Opustil skupinu Miracles, ze showmana se proměnil ve stratéga úspěšného hudebního labelu a zároveň měl své osobní plány.
Pokračování textu Smokey Robinson: Smokey (1973, Tamla Records)
Naposledy aktualizováno: 3.7.2025
Debbie Harry letos slaví životní jubileum. Sexsymbol i punková múza. Ikona popu i newyorského undergroundu. Zpěvačka, herečka, přeživší. Nestárne – jen mění tváře. Žena, která se nebála být plakátem i hlasem generace. V jejích osmdesáti letech ji pořád patří pódium. A můj dík.
Pokračování textu Debbie Harry: Blondie navždy, když být ikonou znamená přežít sebe samu
Naposledy aktualizováno: 2.7.2025
Gil Scott-Heron (1949–2011) patří k nejvlivnějším hlasům afroamerické hudby druhé poloviny 20. století. Básník, zpěvák a vizionář, který svým unikátním mixem spoken wordu, jazzu, soulu a politických komentářů předběhl svou dobu a spolu s Last Poets položil základy rapu. Přestože jeho kariéra byla plná vzestupů i pádů, album Reflections z roku 1981 zůstává jedním z vrcholů jeho tvorby – ostře kritické, ironické a zároveň hluboce lidské.
Pokračování textu Gil Scott-Heron: Reflections (1981, Arista Records)